Soutěžíte s Webparádou?

Webparáda vstoupila už do 4. kola druhého ročníku, což znamená, že má za sebou 16 kol. Pojďme tedy nahlédnout do jejího zákulisí.

     Webparáda je soutěž stránek týkajících se dětí a mládeže nebo dětem a mládeži určeným. Připomeňme si, že se zde soutěží ve čtyřech kategoriích – A: Zábavní servery a osobní stránky, B: Informační servery, C: Stránky oddílů, kroužků a klubů a D: Stránky sdružení dětí a mládeže.

     Webparádu provozuje sdružení dětí a mládeže Informační centrum oddílů a klubů a spustilo ji 1. ledna 2003. Kdo může do této soutěže nominovat stránky? Každý. Můžete tedy nominovat svoji oblíbenou stránku a nebo, pokud nějakou stránku z této oblasti sami děláte, tak mi svoji vlastní stránku.

     O nejlepších stránkách rozhoduje porota, která má v současné době devět členů. Zeptal jsme se předsedy poroty, Miloslava Fučka, který je současně duchovním otcem této soutěže, podle čeho jsou porotci vybíráni.

     „Porotcem se může stát každý, kdo má zájem a je ochoten tuto práci bezplatně vykonávat. Nyní pouze regulujeme, aby nebylo v porotě mnoho členů našeho sdružení. Jsme v ní dva a tom je az současného stavu počtu porotců maximum.

    Je nějaká věková hranice, kolik minimálně a kolik maximálně může být porotci let?

     „Taková hranice není. Porotce samozřejmě musí umět číst a psát a pracovat s Internetem. Horní věková hranice také omezena není, ale člověk, který pracuje v porotě by měl mít nějaký vztah k dětem a mládeži. Může to být vedoucí, učitel, tvůrce webu, ale třeba i rodič nebo prarodič.“

     Kolik je nyní v porotě dětí?

     „Většinu porotců znám pouze virtuálně, ale předpokládám, že nejmladšímu porotci je 16 let a je jím náš člen Martin Fencl - Marťas. Ale u části porotců věk nevím.“

     Nemělo by být v porotě víc dětí a víc lidí v mládežnickém věku? Vždyť se zde hodnotí stránky, které jsou určené právě jim. A provozuje-li soutěž sdružení dětí a mládeže, asi by pro něj neměl být problém tyto porotce zajistit.

     „S tím souhlasím. porotců z kategorie do 18 let by v porotě mělo být určitě víc. Je chyba, že zde není alespoň jeden zástupce do 15 let. Pravdou je, že pro ICOK by nebyl problém tyto porotce zajistit. Důvodem je ale to, že ICOK má v devítičlenné porotě už zastoupení dvou porotců a to je více jak 20%.Protože ICOK má svých stránek na Internetu hodně a hodně jich i soutěží, nechceme, aby byly tyto stránky zvýhodněny. Proto platí pro členy ICOK toto omezení. Jinak v kategorii do 15 let by pro nás nebyl vůbec problém dodat libovolný počet porotců.“

     Když jsme u nominace vlastních stránek, je možno zajistit objektivnost hodnocení takové stránky?

     „To záleží na osobnosti porotce. Pro někoho to možné je, pro někoho možná ne. porotce má právo kategorii, v které je nominována jeho stránky nebo stránka, ke které má vztah, v daném kole nehodnotit. Je to ale právo, nikoli zákaz. Zákaz by totiž byl v současné době nerealizovatelný, protože dost často hodnotí v kole tři až čtyři porotci. A občas se také stane, že všichni tito porotci mají v dané kategorii stránku, ke které mají vztah. Opak bychom se dostali do patové situace, že by neměl kdo tuto kategorii v daném kole hodnotit.

     Pokud bychom tyto stránky z Webparády vyloučili, pak by byl zase problém v tom, že by soutěž také nebyl objektivní, protože bychom tak mohli vyloučit stránku, která je opravdu nejlepší. Navíc by to některé porotce mohlo demotivovat a raději by do poroty nešli, aby mohla jejich stránka soutěžit a vyhrát.

     Osobně se domnívám, že bude-li chtít porotce protlačit špatnou stránku, stejně se mu to nepovede a nebude ani oceněna. Aby byla stránka aspoň oceněna, musí dostat hlasy od více porotců, než jen od jednoho. Takže hodnocení sice může být poněkud subjektivní, ale ne zase tak výrazně, aby dopomohlo k vítězství či ocenění vyloženě špatné stránce.“

     Protože otázka objektivity mi připadá dost zásadní, položil jsem ji i několika dalším porotcům, kteří byli ochotni na mé otázky odpovídat. Moje otázka pro porotce zněla: Tvoříte nebo provozujete sám také nějakou stránku z oblasti dětí a mládeže? Pokud ano, jak ji hodnotíte, pokud je do Webparády nominována? Je těžké udržet nestrannost?

     Marťas odpovídá: „Provozuji Speed Express, kde jsem šéfredaktorem a majitelem. Hodně také přispívám do Magazínu eKamarád. Nestrannost pro mě udržet moc těžké není. Je běžné, že se mi líbí některé stránky více, než třeba můj vlastní Speed Express a tak je spravedlivě zařadím do pořadí. Třeba ve Zlatém finále, kde měli právo hodnotit pouze čtyři porotci to bylo ošetřeno v rámci objektivity tak, že protože jsme tam byli dva zástupci ICOK, tak se naše hlasy průměrovaly. Takže výsledný efekt byl, jako by hodnotili porotci tři, přesto, že jsme hodnotili čtyři. Myslím si, že pokud porotce chce prosadit svůj server, který není dobrý, že se mu to stejně nepovede. Pokud nezíská hlasy i od ostatních porotců, nemá šanci nejenom na vítězství, ale ani na to, být oceněn a udržet se ve Webparádě postupem do dalšího kola.“

     Lukáš Zemek odpovídá: „Spravuji web projektu Noviny Teenager. Danou kategorii jsem nucen nehodnotit.“

     Jitka Brabencová žádnou stránku neprovozuje a říká: „Ne zatím ne... Myslím si však, že ti co nominují vlastní stránky, by se měli držet při zemi a být ke svým stránkám kritičtí a nehodnotit stránky jen ze známosti.... ale podle skutečného vzhledu a funkčnosti.“

     Michal Janoušek si o tom myslí toto: „Ano, jsem webmasterem několika informačních portálů a v každém hodnocení je těžké zůstat nestranný, pokud nominujete i vlastní výtvor, ale myslím si, že určitou dávku objektivnosti a sebekritiky jistě mám a zatím jsem vždy našel i lepší stránky, než-li jsou moje.“

     Petr Kácovský říká: „Stránek vytvářím hodně, ale se vztahem k dětem a mládeži je jen jedna. Ta byla nominována ještě než jsem byl porotcem. Takže jsem ji mohl hodnotit pouze ve finále. A když vidím lepší stránky, tak uznám, že mají úroveň.“

     Z devíti porotců bylo ochotno na mé otázky odpovídat šest, z toho jeden je předsedou poroty a tak jemu jsem pokládal některé otázky jiné. Asi by nemělo cenu se ho ptát, jak k Webparádě přišel, když ji sám vymyslel. Ostatních porotců jsem se tedy zeptal: Co vás přivedlo do poroty Webparády? Co vám tato práce přináší? Proč ji děláte, když není honorována?

     Marťas: „Práce v porotě mi byla nabídnuta jako členu sdružení, které soutěž provozuje. Tenkrát mi ještě nebylo 15 let a tak jsem tam zastupoval dětskou část poroty. Práce v porotě mě baví, poznám díky ní nové stránky pro děti a mládež, na které pak mohu psát recenze.“

     Lukáš Zemek: „Noční toulky Internetem a výzva na webu Webparády. Přináší mi přehled o kvalitě českých webových projektů. Tím pádem také mnoho poznatků, jakých chyb se mám vyvarovat při tvorbě vlastního webu a co by se naopak dalo použít. Pro zmíněné důvody.“

     Jitka Brabencová: „Do poroty mě přivedl pocit, že aktivita většiny stávajích porotců je na bodu mrazu a tak hodnocení není dle mého názoru objektivní a možnost hodnocení nebyla tak pestrá (stále se v hodnocení objevovaly tytéž weby - hlavně ICOKu). Jelikož jsem novým členem poroty, za tím mi toho moje práce mnoho nepřinesla, ale určitě získám širší přehled o dětských organizacích, oddílech atd. Chtěla bych tuto práci dělat proto, aby tvůrcům stránek záleželo na tom, jak stránky vypadají a ty dobré povzbudit k jejich vylepšování.“

    Michal Janoušek: „Baví mě aktivně se podílet na prezentaci v různých zajímavých projektech. A Webparáda je jedním z nich. Mimoto se snažím angažovat v oblasti volného času dětí a mládeže proto, že nejsem spokojen se současných stavem, výchovou a přístupem dětí a mládeže. Sprostá, drzá a přetechnizovaná společnost má velmi negativní vliv na vývoj dítěte a tato skutečnost mi není lhostejná.“

     Petr Kácovský: „Známému, který dělá také stránky, přišel mail s informací umístění ve Webparádě, tak jsem zjišťoval o co se jedná a prohlédl pár stránek. Můj názor na umístění hodnocených stránek byl však rozdílný, tak jsem chtěl svoji praxi uplatnit při hodnocení stránek a pomoci svým názorem.“

     Dále jsem se ptal: Jak je práce ve Webparádě časově náročná?

     Předseda poroty: „Jistá časová náročnost tu je. U mě o to větší, že ještě musím stránky udržovat a aktualizovat a dále hlídat ostatní porotce a připomínat jim, kdy mají nominovat a kdy hodnotit. Samotná práce porotce mi při nominaci mnoho času nezabere, protože se ve větě těchto stránek pohybuji poměrně často. Jsem správcem sekce Děti a mládež vy vyhledávači Caramba, takže stránky sem nominované potom zařazuji většinou do tohoto vyhledávače. A z něj pak samozřejmě také čerpám, zejména v kategoriích C a D. Nyní ale začínají porotci více nominovat a tak břímě toho, aby bylo vždy nominováno v kategorii alespoň pět stránek ze mě spadla.

     Co se týče času na hodnocení, tak to záleží na tom, jaké stránky jsou nominované. Dost se opakují, takže je znám. Pokud se však objeví nová stránka, je třeba jí věnovat dostatek času. Takže bych to viděl tak mezi půlhodinou, ale taky někdy dvěma až třemi hodinami. Například, chcete-li hodnotit on line takovou strategii jako jsou třeba Osadníci nebo Bratrstvo, tak na tom vám deset minut nestačí. Takovou hru je třeba navštívit několikrát a aspoň částečně ji pochopit. Naštěstí pro porotce se ale v nominaci moc takto časově náročných stránek na hodnocení nevyskytuje.“

     Marťas: „Časová náročnost není zase tak hrozná, pokud člověk sleduje stránky pravidelně a nenechá vše na poslední chvíli. Dost stránek se v nominaci jednotlivých kol opakuje, takže je už znám a jenom hledám rozdíly od minule.“

     Lukáš Zemek: „Nemohu příliš posoudit, protože jsem v porotě nováček, ale zatím mne moc času nestála.“

     Jitka Brabencová: „Myslím si, že by se práce měla brát zodpovědně a snažit hodnotit bez zaujetí - což je mnohdy náročné. Časově si myslím, že nikoliv. Každý si snad tu hodinku času za měsíc na nominaci a hodinku na hodnocení najde.“

     Michal Janoušek: „Myslím si, že pokud má člověk zájem, tak si čas vždycky najde. Podle mě časově náročná není.“

     Petr Kácovský: „Dříve ani ne. V současné době jsem pracovně dost vytížen a tak většinou nestíhám ani přečíst všechny e-maily, které mi v daný den dojdou.“

     Dále jsem se porotců zeptal: Jaký je váš osobní vztah k Internetu a problematice dětí a mládeže?

     Předseda poroty mi řekl: „Přes dvacet let se věnuji práci s dětmi a mládeží, nejprve ve funkci vedoucího oddílu, později potom jako šéf vlastního sdružení dětí a mládeže, kdy už na přímou práci s dětmi zbývá stále méně času. Dnes už vedu jenom kroužky a o prázdninách příměstské internetové tábory a k tomu nějaké akce pro veřejnost. Děti jsou stále pohodlnější a pro činnost se shání stále hůře.

    K Internetu jsme se dostal před pár lety, když jsme potřeboval na Internetu prezentovat naše sdružení. Okouzlil mě svými možnostmi. Seznámil jsme se s ním jako samouk a v současné době stojím v čele sdružení, které se na Internet specializuje. Takže se nyní podílím na poměrně velkém množství internetových projektů, z nichž většina ej věnována dětem a mládeži.“

     Marťas, který do zmíněné kategorie ještě patří odpovídá: „To by bylo dlouhé povídání. S Internetem jsem se více seznámil ve dvanácti letech na Majácích. Chodil jsem tenkrát ještě na nerozdělený Xchat, který se později rozdělil na Xko a Xchat. Tam jsem získal hodně zkušeností. Hodně jsem si dopisoval emaily, komunikoval přes ICQ. Baví mě psát, takže jsem hodně psal, takže jsem psal články. začínal jsme v Magazínu eKamarád, dále v Tuláckém Bratříčku, ve Speed Expressu Zdeňka Cendry, také v Zavináči, ale vyšlo mi i deset článků na Živě, asi tři články na České škole a pak na několika dnes již neexistujících magazínech. Když Speed Express zanikl a já měl po čase svůj vlastní magazín, tak mi Zdeněk ten název daroval, protože jsem mu nějaký čas dělal na Speed Expressu šéfredaktora. Takže pro mě znamená Internet hodně. To je ve zkratce vše, koho by to zajímalo podrobněji, najde to v mých článcích na zmíněných serverech.“

     Lukáš Zemek prozrazuje: „Můj vztah k Internetu jako takovému je velmi vřelý. Ne však už k mému připojení, to je ale něco jiného. Je to určitě lepší zdroj zábavy, než nějaké poflakování po velkoměstě v různých partičkách. Člověk zde má možnost jednoduše prezentovat své názory, rozvinout svůj talent a vůbec internet má mnoho možností.“

     Jitka Brabencová nám řekla: „Internet využívám často ke studiu, ale i jinak, dnes se stává velice silným médiem. Dle mého názoru však stále neexistuje úplně vhodná stránka pro všechny děti a mládež. Jsem budoucím učitelem biologie a zeměpisu, krom toho se dětem věnuji ve svém volném čase a jezdím na letní tábory... a myslím si že motivace dětského volného času je dnes medii velmi zanedbávaná. Ať už se jedná o televizi, časopisy či Internet, málo motivují děti k aktivitě, spíše je motivují k pasivnímu vysedávání u obrazovek a monitoru...“

     Michal Janoušek se vyjádřil takto: „Vzhledem k tomu, že obor informatiky a výpočetní techniky studuji na vysoké škole, tak můj vztah je pozitivní. Dalo by se říci, že je pozitivní směrem k oběma problémům – Internet i problematika dětí a mládeže.“

     A co si myslí Petr Kácovský? „Internet mi v současnosti zasahuje do života každým dnem. A děti? Rád jezdím pomáhat kamarádům z dětského oddílu.“

     Zajímalo mě, jaký názor má na stránky na Internetu předseda poroty a tvůrce Webparády. Jsou výsledky loňského Zlatého finále podle jeho představ? Jak by měla vypadat ideální stránka pro děti a mládež? Je možné, aby jedna stránka uspokojila všechny?

     „Vezmu to od konce. Protože děti a mládež je dvojkategorie, která začíná věkem někde kolem pěti let, kdy je dítě schopno Internet vnímat a končí věkovou hranicí 26 let oficiálně, někdy ale je brána do 18 až 19 let, je to věkové rozpětí natolik široké, že nemůže existovat web, který by ho plně uspokojil. Byl by to web děsně náročný a tím pádem drahý. Takový web není možno provozovat amatérsky, musel by být plně profesionální. Nejsem přítel takových megalomanských projektů a raději dávám přednost většímu počtu menších, ale nějak zaměřených webů.

     Web, který má naději vyhrát, by měl být svým způsobem univerzální. To je pravda. Tomu se blíží například Magazín eKamarád, který má hodně široký dosah, přesto zůstává amatérským webem a má velké rezervy v poštu článků, které je schopen publikovat. Právě pro tyto vlastnosti si myslím, že v loňském Zlatém finále vyhrál v kategorii A i B. I když proti němu stály jistě velmi dobré stránky jako např. Bohoušek. Je nutno si ale uvědomit, že např. Bohoušek je poměrně specificky zaměřený a oslovuje jenom část populace. Magazín eKamarád má záběr širší a jedním z jeho úkolů je ukazovat na takovéto specializované weby a informovat o nich.

     Loni třeba s přehledem vyhrál v kategorii D web skautů. Je zajímavé, že v letošním ročníku se zatím neprosadil. Možná je to tím, že s eod 1. ročníku změnila porota, protože někteří neaktivní porotci již odpadli. Obecně v porotě končí ten, jehož aktivita klesne pod 20%.

     Obecně nejlepší web pro děti a mládež objektivně není, protože člověk je tvor individuální a každého baví něco jiného. Takže je to věc subjektivní, pro každého je nejlepší jiný web.

     Obecně v kategoriích A a B je asi mezi porotci větší shoda, protože sem se probojovali do Zlatého finále již stránky, které byly úspěšné loni. Naproti tomu v kategoriích C a D se dosud neprosadili loňští absolutní vítězové BVU a Junák.“

     Úplně na závěr jsem zjistil, že do Webparády může být nominována úplně každá stránka, která se tématicky dá zařadit do některé s kategorií. Například třídní stránka, bude-li popisovat aktivity, které dělá třída ve volném čase, může být klidně v kategorii C a nebo, je-li zábavná, pak v kategorii B. Školní stránka by se zase dala při troše dobré vůle zařadit do kategorie D. Jediná stránka, kterou nominovat absolutně nelze, je stránka samotné Webparády, což je ale myslím logické.

     Na téma stránek pro děti a mládež by se toho dalo říct ještě hodně, ale to už je nad rámec tohoto článku. Ostatně Magazín eKamarád připravuje na toto téma diskusní stůl, který již je ve víru příprav.