Harry Potter a tajemná komnata

Kdo je Harry Potter vám asi nemusíme vysvětlovat. Knihy a filmy o tomto klukovi si zkrátka dokázaly po celém světě získat mnoho dětských srdcí a dlužno podotknout, že se mu podařilo odchytit i nějaké to dospělácké.

     Po prvním dílu hry “Harry Potter a kámen mudrců” se Harryho fanoušci dočkali i dílu druhého “Harry Potter a tajemná komnata”. Druhý díl se nezdržuje nastíněním předchozího děje a rovnou nás nechává sledovat zběsilý let v létajícím autě. Hráč přebírá kontrolu v okamžiku, kdy Ronovi usiluje o život vrba mlátička. Zpět ale k herním principům – opět se setkáváme se 3D arkádou okořeněnou několika akčními a logickými herními prvky. V prvním díle jsme se naučili několik užitečných kouzel, díky nímž třeba posouváme kameny či uvádíme v pohyb všemožné mechanismy. Celou hru prakticky jen kouzlíte, neexistuje žádný regulérní inventář. Typický příklad – proskáčete chodbou po plošinkách, kouzlem zaženete plazícího se šneka a ocitáte se v místnosti se třemi uzavřenými východy. Na každém visí portrét chlapce malovaného z různých stran. Poblíž se nalézá mechanismus, jenž otáčí s portréty chlapce umístěnými nad vchody. Logika praví, že s otočným mechanismem se musí hnout tak, aby se střetly tři stejné pozice chlapce z obrazu, díky čemuž se nám otevřou příslušné dveře.

     Styl hraní odpovídá prvnímu dílu s tím, že se trochu víc kladl důraz na větší volnost a spojitost nových vychytávek. Opět nás čeká učení se novým kouzlům. To v prvním díle probíhalo tak, že jsme myší obtahovali magický symbol (na čas), nicméně druhý díl se přiklonil k jinému zpracování. Nyní po symbolu označeném šipkami sama jezdí kouzelnická hůlka a my musíme při najetí hůlky na šipku zmáčknout i příslušnou klávesu. Počítá se pouze se stoprocentní úspěšností. Za splnění obdrží Harry něco bodů a následuje zkouška. Tou se rozumí připravená úroveň, samozřejmě zaměřená na aspekt procvičovaného kouzla. Nová kouzla se naučíte čtyři a dohromady vám procházení úrovní "na vyzkoušení" zabere dobrou polovinu hry. Dialogy ve scénách mezi akcí vesměs kopírují přímou řeč z knížky. Pro hraní jako takové vlastně nejsou příliš důležité, ovšem dávají vašemu snažení smysl.

     Velice milé je, že těžko opakovatelná atmosféra z knížky na vás dýchá i z téhle hry. Zpět k dialogům – není je sice nutné sledovat, ale vyplatí se to. Ve hře totiž máte lehce omezenou možnost věnovat se vlastním záležitostem a nepřečtení dialogu znamená, že nebudete vědět, kam jít. Ale žádná katastrofa se nekoná – stačí si proběhnout všechna aktivní místa... jenže komu by se chtělo, že? A jedna příjemná novinka na závěr odstavce – tyto mezihry lze konečně přeskakovat klávesou ENTER. V jedničce prostě bylo peklo - nejvíce asi při těžkém finálním souboji, který jsem opakoval vážně mockrát - pořád sledovat scénku a čekat, kdy už se budu moci chopit ovládání.

     Ohledně kouzel se podstatná novinka týká toho úplně posledního, díky němuž si pořádně zaskáčeme. Z míst k tomu určených se jednoduše stane pomyslná pružina, která nás vymrští opravdu hodně vysoko. Naštěstí i ve vzduchu se s Harrym manipuluje poměrně snadno. Příjemné jsou i vylepšení ohledně sbírání po úrovni roztroušených fazolek a magických kartiček. Nejdříve ke kartičkám – ty se rozdělují na tři druhy, jmenovitě bronzové, stříbrné a zlaté.

     Za každých deset bronzových (z padesáti) se vám zvýší počet maximálních životů, za každých deset stříbrných (ze čtyřiceti) dostanete jeden klíč ke speciální komnatě, kde vás čeká překvapení. Tak či onak, sbírat a hledat kartičky se jednoduše vyplatí. Další prvek představují magické fazolky, na které narazíte prostě všude. Zakouzlíte na brnění, hned jich pár vypadne. Zkusíte vázu a hle, další. A nesbíráte je jen tak pro srandu králíkům. Škola samozřejmě nejsou jen prázdné chodby, ale především lidé se svými zájmy – a právě jim nabídnete určité množství fazolek a oni vám za ni prodají kartičku. Vyplatí se zjistit si, kdo prodává nejlevněji, často tím ušetříte spoustu fazolek. Nejzajímavější je, když Nebelvír získá při průběžném sčítání nejvíce bodů – to vás pak pustí do obrazovky přehlcené fazolkami. Limituje vás pouze čas... krásný požitek. Málem bych zapomněla na dvě ingredience, jejichž spojením si v kotlíku vyrobíte léčivé lahvičky. Těmi si pak přes klávesu SPACE můžete kdykoliv doplnit trochu života (přiznejme si, že čokoládové žabky neskáčí na každém rohu). Prostě je to velmi pěkně zpracovaná a promyšlená hra. Doporučuji, a to nejen skalním fanouškům Harryho Pottera