Z kroniky Tuláků – 81. část

Tuláci mají další podzimní vícedenní výlet, tentokráte do Vlašimi. Tento zápis z kroniky vám dá nahlédnout i do dlouhodobé oddílové hry, kterou hráli a bude na pokračování, protože je hodně dlouhý.

 Vlašim     30.10. - 1.11.1992

     Sraz na tento výlet byl na hlavním nádraží. V poměrně malém počtu jsme nastoupili do vlaku, kterým jsme jeli do Benešova, kde jsme přistoupili na další vlak, kterým jsme dojeli do Vlašimi. Po kratším hledání a doptávání jsme našli ubytovnu. Ubytovali jsme se ve třech dvojlůžkových pokojích. Golem s Ingoustem měl pokoj na protilehlé straně chodby. My měli zbylé dva pokoje se společnou předsíňkou, koupelnou a záchodem. Se mnou spal Míša, který byl lichý a vedle spali Radek S. s Červenáčkem.

     Páteční náladu poněkud pokazilo Míšovo rozmrzelé chování. Večer byl volný program. Navečeřeli jsme se, kdo měl zájem, tak si vybavil své pozemky a nakoupil po minulé etapě.

     Sobota nás uvítala drobným deštěm. Za tohoto nevlídného počasí jsme se poměrně pozdě vypravili na Blaník. Šli jsme po červené cestě, která vedla poměrně dost po silnici, což bylo za tohoto počasí poměrně příznivé. Pak jsme ze silnice odbočili a lesem jsme stoupali do kopce Blaník. Zde jsme se zastavili. Jak jsme stoupali výš, přidávalo se k dešti sněžení.

     Rozhledna na Blaníku byla zavřená, ale aspoň jsme se měli kam schovat před deštěm a sednout si. Po jídle jsme dokonce našli příhodné místo na střelbu na písmenka. Byla to jediná hra, kterou bylo možno na tomto výletě hrát. S o to větším zaujetím probíhala. Ukončili jsme ji, když zbývalo deset písmenek na Karlštejn (později se ukázalo, že jich bylo jedenáct).

     Z Blaníku jsme sestupovali po červené, až jsme došli do Loučovic. Do odjezdu autobusu jsme měli přes hodinu čas a tak jsme se šli občerstvit a hlavně zahřát do restaurace.

     Autobusem jsme se vrátili do Vlašimi. V ubytovně jsme se navečeřeli a následovala etapa Osídlení nové země. V ní se nacházely další stránky deníku psaného tajným písmem. Golem se zde setkal i s indiánským stopařem Balluem, lovcem Orelbem a nakonec za složitější spolupráce se mnou i se šamanem Quatrem. Tito tři byli účastníky výpravy, z které pochází tajný deník.

     Po etapě nastalo velké luštění deníku. Já jsme si zatím propočítával výsledky kontraktů. Touto zábavou jsme se zabývali až do večera, kdy jsme šli spát.

     V neděli nás uvítal pěkný slunný den. Šli jsme se podívat do muzea. Po jeho prohlídce jsme hráli hry v zámecké zahradě. Muzeum je totiž v zámku. Zde se také začala formovat výprava, která probíhala Po cestě zpět do ubytovny. V ubytovně jsme se naobědvali, zabalili jsme si věci a šli jsme na nádraží na vlak. Po cestě do Prahy výprava pokračovala.

     Golem si určil složení své výpravy. V 10. etapě, která byla hrána na tomto výletě, se setkal se stopařem Balluem a lovcem Oralbem, kteří absolvovali asi před rokem výpravu za pokladem Wahagánie, který obsahuje mimo jiné i Wahaganskou kroniku. Golemovi a Ingoustovi se podařilo sestřelit několik písmenek, které jsou klíčem k rozšifrování deníku psaného tajným písmem. Tento deník mají Po 10. etapě již celý a začínají luštit. V etapě pak ještě nacházejí šamana výpravy Quatra. K tomu jim dopomáhám já jako šaman. Golem se o Quatrovi dozvěděl od Ballua a Oralba. Aby je snáze našel, požádal svého Grahama, aby se spojil se svým synem Jackiem, který doprovází mě. Jackie mi vyřídil, abych se pokusil navázat spojení s Manitúem a zjistil, kde se Quatro nachází. To se povedlo a moje odpověď se prostřednictvím Jackeiho a Grahama dostala zpět ke Golemovi, který Quatra našel.

     Quatro je ochoten výpravě pomoct, ale Po prožitcích z loňské výpravy, kde zahynul jeho velký přítel Rambalio, který výpravu vedl, se nové výpravy za tímto cílem již účastnit nechce. Poradil ale Golemovi, že výprava by měla být pětičlenná a že yb v ní neměli chybět zejména stopař, šaman a lovec. Čtvrtý muž by měl výpravu vést a pátý by měl být schopen boje, optimální by byl válečník.

Pokračování příště