Hry IX

Přinášíme vám další dvě hry na obohacení vaší kartotéky her.

      Přebíhaná H+T,6-30,nic

      Vyznač dvě rovnoběžné linie dlouhé deset kroků, vzdálené od sebe dvacet metrů. Pak odveď družinu za první čáru a hráčům vysvětli, že mají v příštích pěti minutách přebíhat od čáry k čáře, stále tam a zpátky. Nebude to ovšem hladký vytrvalostní závod, protože území mezi liniemi je zakázané pásmo, střežené hlídačem. Tím hlídačem jsi ty a komu dáš v zakázaném pásmu babu, musí se nejen vrátit zpátky za čáru, od níž právě vyběhl, ale navíc poběží přes celé fotbalové hřiště až k fotbalové brance a teprve když se dotkne brankové tyče, smí se znovu vrátit do hry.

      Každý si nahlas připočítává dokončené přeběhy, při nichž nedostal od hlídače babu, aby jeho soupeři věděli, zda má před nimi náskok, nebo je pozadu. Kdo bude mít po pěti minutách a závěrečném signálu nejvíce dokončených přeběhů, vyhraje.

     Červení a bílí T+H,10-30, dvoubarevné kolečko

     Při této hře se uplatní i početný oddíl. A všichni se dobře pobaví, protože je tu pořád plno vzruchu i legrace. Představ si, že na červené-bílé hrávali už se starověkém Řecku, popis pravidel se dochoval v antické literatuře! Musí to být skutečně výborná hra, když se udržela tak dlouho.

     Rozděl oddíl na dvě stejně zdatná a početná družstva. Mohou v nich být pochopitelně i děvčata, ale protože by měla proti chlapcům jistou nevýhodu, soupeří při hře jen sama mezi sebou a chlapci chytají zase chlapce.
     Družstvo červených se postaví za první čáru. Třicet metrů od ní je druhá, rovnoběžná čára a za ní družstvo, které má bílou barvu. Obě družstva jsou obrácena čelem proti sobě a na tvůj pokyn přijdou doprostřed území, k vyznačené střední čáře, u níž stojíš, s dvoubarevnou destičkou v ruce. Hráči se zastaví tři metry od sebe a ty vyhodíš destičku mezi ně jako los. Destička letí vzduchem, všichni ji napjatě sledují. V okamžiku, kdy dopadne na zem a zůstane nehybně ležet, jedno družstvo se obrátí čelem vzad a začne utíkat za svou čáru. Druhé družstvo je pronásleduje a snaží se co nejvíc uprchlíků pochytat, ještě než doběhnou do bezpečí za svou čáru. O tom, kdo koho pronásleduje, rozhodla destička - barva té strany, jíž zůstala ležet vzhůru. Na jedné straně je červená, na druhé bílá. Vždycky když zůstane ležet bílou stranou navrch, červení se musí dát na útěk a bílí je pronásledují. Jestliže padne červenou vzhůru, prchají bílí.

     Divoký úprk už skončil, obě družstva se vracejí zpátky ke střední čáře a pronásledovatelé ti hlásí, kolik soupeřů dostalo babu dřív, než přeběhli svou čáru. Za každého chyceného jim připočítáš jeden bod.

     Někdy se při této hře užívá vylučovacího způsobu - kdo dostane babu, je vyřazen a odchází stranou. Lepší je však hra na body, protože ti, kdo, mají smůlu a dostanou babu již v prvním kole, si nezahrají a bývají rozmrzelí, když je vyloučíme.

     Stanov přesně hrací dobu - např. deset minut - a za vítěze prohlas to družstvo, které bude mít po uplynutí této lhůty víc bodů.