Pane Šimku sbohem a děkujeme

V pondělí proběhlo v kostele sv. Antonína poslední rozloučení s hercem Miloslavem Šimkem, který zemřel 16.února na leukémii.

     Podle očekávání byl kostel sv. Antonína na Strossmayerově náměstí v Praze v obležení příznivců Miloslava Šimka, kteří se s ním chtěli přijít rozloučit. Kolik lidí zde bylo, lze jen ztěží odhadnout. Kostel byl plný a ti, kdo přišli těsně před začátkem obřadu, už museli zůstat venku. S tím ale bylo počítáno a prostor byl ozvučen tak, že bylo slyšet nejenom před kostelem, ale až na náměstí.

     Šimkova rakev byla vystavena v čele kostela a kolem ní bylo velké množství květin a věnců, které stály na stojanech. Na místě jsem byl v půl jedenácté, tedy půl hodiny před začátkem obřadu, ale dostat se na nějaké dobré místo, odkud by se dalo úspěšně fotografovat, se mi už nepodařilo. Zhruba patnáct minut před obřadem dorazila zpěvačka Naďa Urbánková, která se kolem pne prodírala, aby se vůbec dostala na své vyhrazené místo v předu.

     Obřad začal přesně úderem jedenácté hudbou z varhan. Po té obřad zahájil kněz a po něm jmse slyšeli reprodukovanou hudbu "Jak to kotě si příst", kterou jsme si připomněli Jiřího Gossmanna, který tuto písníčku zpíval.

     Písnička Petra Spáleného, v které zpívá, že nechce mít na pohřbu šumaře, připomněla éru divadla Semafor o kterém byla záhy řeč. Mluvilo se o tom, že před 33 lety zemřel Jiří Grossmann. Miloslav Šimek poté spolupracoval s Luďkem Sobotou, Petrem Nárožným, Jiřím Krampolem a nakonec se Zuzanou Bubílkovou, s kterou vytvořili nezapomenutelnou politickou satiru.

     Zuzana Bubílková také na pohřbu promluvila. S Miloslavem Šimkem začala spolupracovat před 11 lety, kdy si ji pozval do divadla Semafor s tím, že četl její knihu. Bubílková tam šla s trémou. Dosud jej znala pouze jako jeho fanynka a obdivovatelka. Po dvou letech začal pořad s Politiky netančím, na kterém spolupracovali celých devět let.

     Vzpomenuto bylo i to, že Miloslav Šimek měl plných 42 let podporu ve své manželce. Za tu dobu stačil vychovat tři dcery.

     Dále promluvil skaut Petr Bratský, s kterým Šimek před rokem sázel strom Gingo při pojmenování ulice Jaroslava Foglara. Ten připomněl, že Šimek byl skaut, foglarovec a také ochránce přírody. Však také kolem Šimkovy rakve stáli krojovaní skauti a skautky.

     Bratského slovo mělo být závěrečné, ale nakonec se rozhodl ještě promluvit Slávkův mladší bratr Martin, který byl hodně let od svých 19 let v zahraničí. Ten svého bratra představil jako plachého člověka, který měl v době své nemoci, která trvala dva roky, strach, že mu slábne hlas. Bratr Martin mu však telefonicky dával duševní oporu a ujišťoval ho, že diváci ho budou mít rádi i slabšího. "Když špatně uslyší, půjdou blíže a třeba si ti i sednou na klín." Tato slova pomáhala překonávat Šimkovi jeho nemoc. Té však nakonec stejně v pondělí 16. února polehl.

     Šimkův bratr Martin nemluvil dlouho. Původně ani neplánoval na pohřbu promluvit a hlavně ví, že jeho bratr Slávek moc dlouhé okázalé proslovy nemá rád. "Už ho vidím, jak nás z nebe poslouchá, jak tady o něm mluvíme a má k tomu své komentáře, až se andělé smíchy popadají za břicho", odlehčil ponurou atmosféru pohřbu Martin Šimek.

     Obřad trval hodinu. Jak dlouho trvaly kondolence netuším, ale odhadoval bych to na dvě až tři hodiny, protože paní Šimková vyslovila přání přijmout kondolence od všech přítomných, kteří mají zájem jí a ostatním pozůstalým kondolovat. Já, až jsem byl v přední části kostela jsem přišel na řadu po pětačtyřiceti minutách.

     Tak jsme se naposledy rozloučili se skvělým hercem, moderátorem, komikem a humoristou Miloslavem Šimkem. Zanechal nám tu spoustu nahrávek, ale i knihy napsané společně s Jiřím Grossmannem. Pane Šimek, sbohem a děkujeme.