Prima A jsou prima lidi - 4. část

Dobrodružství primy A vrcholí. Zvládnou jej sami? Do akce je už zapojena i policie. Jak vše dopadne? Najdou unesenou spolužačku a zmizivší spolužáky?

     Jenže to nebylo tak jednoduché, jak se zprvu zdálo. V přízemí pořád někdo chodil a děti s Jackem museli riskovat.

     ,,TEĎ!!!" špitl Alex, když se na chodbě rozhostilo ticho. Kluci, Anna a Jack vystartovali ke dveřím do komory a během vteřiny byli uvnitř.

     ,,Bacha! Alexi, nezavírej! Je tu tma!" vykřikl Robin, který první vběhl do místnosti a spatřil strmé schody.

     Proužek světla procházející mezerou mezi dveřmi dopadl na dvě baterky válející se po zemi.

     ,,Těpic! Baterky!" vykřikl tlumeně Tib. Jednu zvedl ze země a rozsvítil ji. Na zemi se objevily čtyři další baterky a trosky rozbité poličky.

     ,,No prima!" zaradoval se Robin a popadl baterku, která se zakutálela až na první schod schodiště do podzemí.

     ,,Tak ona to není jenom komora," podivil se Filip a posvítil další baterkou na strmé schody. ,,Kdoví, kam to vede."

     Sešli po schodech a stanuli v obrovské klenuté sklepní místnosti, odkud se rozbíhaly chodby na všechny strany.

     ,,Týjo!" nevěřil Tomáš. ,,File, seš si fakt jistej, že ten chlap holky zavřel zrovna tady?"

     ,,Jack na tyhle dveře škrábal, tak jsem usoudil, že zmizely sem," pokrčil rameny Filip.

     ,,Jacku, hledej Wendy," nařídil psovi Jirka. ,,Kde je panička, Jacku?"

     Jack okamžitě sklonil čenich a vyrazil jednou z chodeb. Ostatní za ním.

     ,,Počkejte!" vykřikl Alex. ,,Musíme najít taky Anetu! Pochybuju, že Wendy a Kristýnu zavřel zrovna k ní. Musí bejt někde jinde! My jí jdeme s Annou najít!"

     Ostatní ho zaslechli, ale pádili za Jackem. Ten je vedl přes křižovatky chodeb až k nějakým dubovým dveřím.

     ,,Tady musej bejt holky!" vykřikl Filip. ,,Jacku! Jsi pašák!"

     Jirka zabušil na dveře, Jack zaštěkal.

     Wendy a Kristýna uvnitř seděly na podlaze a přemýšlely, co s nimi bude. Vtom Wendy vyskočila.

     ,,Neslyšíš něco, Kristýno?" zeptala se kamarádky. ,,To je přece Jack!" V tu chvíli jí připadalo jméno jejího psího miláčka jako nejkrásnější slovo na světě. ,,Jacku! JACKU!!! Koho jsi přived? OTEVŘETE NÁM!!!"

     Děti na chodbě poskočily radostí. Tak je teda opravdu našli! To snad ani není možné!

     ,,Wendy!!! Kristýno!!! Jste to fakticky vy?!" nemohl uvěřit svým uším Filip, který si jejich uvěznění dával trochu za vinu. Hulákal jako na lesy, aby ho přes tlusté dřevo bylo slyšet.

     ,,Jak se ty dveře otvíraj?" dumal Jirka. ,,Aha - je tu závora." Odstrčil závoru a dveře se otevřely.

     To bylo vítání, křiku a štěkotu! Děti by nikdy nevěřily, že chvíle napětí a dobrodružství je tak sblíží. Najednou jim připadalo, že se znají aspoň pět let a ne jen tři týdny!

     ,,Rychle zpátky!" řekla Kristýna a z nějakého divného tušení se ohlédla. ,,Mám pocit, že ten chlap na nás číhá za každým rohem!"

      ,,Jestlipak Alex a Anna našli Anetu?" prohodil Tib, když se vydali nazpátek. ,,Třeba už je zase všechno v pořádku."

     Alex a Anna se ale dostali do opravdu velkého nebezpečí.

     ,,Škoda, že nemáme ještě jednoho psa," zalitoval Alex, když s Annou opouštěli velkou hlavní sklepní místnost.

     ,,Hm, takhle bychom Anetu našli cobydup," přikývla Anna. ,,Ale na to, abychom čekali na Jacka, máme málo času. Za chvíli přijede policie a ti únosci si pro Anetu můžou přijít, aby jí použili jako rukojmí."

     ,,Prohledáme ty chodby," rozhodl odhodlaně Alex. ,,Přece to nemůže bejt tak rozlehlý, abychom tu zabloudili."

     Za chvíli ale zjistil, že sklep tak obrovský skutečně. Hned, jak třikrát zahnuli do jiné chodby, už vůbec neměli představu, kudy se dostanou zpátky.

     ,,Mohli jsme si vzít aspoň křídu," povzdechla si Anna. ,,Teda, Alexi, já fakt nevím, jak se odsud vymotáme."

     Alex jenom pochmurně pokrčil rameny. ,,Nejdůležitější je najít Anetu. Musíme bloudit tak, abychom dobloudili až k ní," usmál se povzbudivě na sestru.

     ,,Posviť támhle!" vykřikla najednou Anna. ,,Co to je? Nejsou to… dveře?"

     Alex posvítil do chodby baterkou. V nažloutlém světle se objevily dvoje dubové dveře vedle sebe.

     ,,Týjo! Ale za kterýma je Aneta?" přemýšlel Alex a přistoupil k prvním. Chvíli se rozmýšlel, jestli má zaklepat. Pak to přece jen udělal. ,,Aneto? Jsi tam?" zavolal přes dřevo. Ale nic se neozvalo.

     ,,Asi bude v tý druhý místnosti," usoudila Anna a zaťukala na další dveře. Zase nic. ,,Tady taky není."

     ,,Třeba je takovejch vězení v tomhle sklepě víc," napadlo Alexe. ,,Pojď, podíváme se do další chodby."

     Tam objevili dokonce troje dveře. Alex na první dvoje zaklepal, ale zase se nic neozvalo. Přistoupili k posledním.

     ,,Je docela pravděpodobný, že Anetě jako vězení vybrali tu nejvzdálenější místnost," uvažovala Anna a tiše zaklepala. ,,Aneto? Aneto! Jsi tam? To jsme my, Alex a Anna! Jdeme tě zachránit!" zavolala.

     Děti z místnosti za dveřmi zaslechly zvláštní zvuky, jako by tam někdo upadl a další se hnal ke dveřím. Řval tam nějaký hluboký hlas.

     Alex na Annu rychle vrhl udivený pohled. ,,To vypadá divně! Zdrháme!!!"

     Ale rozhodli se příliš pozdě. Dveře se rozlétly a čísi velká ruka popadla Annu za rameno.

     ,,Jo tak Aneta měla návštěvu!" vyklouzlo Alexovi.

     ,,Co tu děláš?!?" zařval hromový hlas a ruka Annou zatřásla.

     Alex pozvedl světlo baterky. Annu držel obrovský muž. Nebyl sice moc vysoký, ale vypadal hrozně zavalitě. Alex věděl, že nemá nejmenší šanci toho chlapa přeprat.

     Ale bylo mu to jedno. Svojí sestru rozhodně nehodlal nechat ve štychu!

     ,,UÁÁÁ!!!" zakřičel a rozeběhl se proti muži. Opřel se do něj celou vahou, ale nepodařilo

     ,,Dělej! Aneto! Musíme utéct!!!" křičel Alex a chystal se každou chvíli vystartovat chodbou s Anetou a Annou v patách.

     ,,S Rusákama nikam nejdu!!!" vyhrkla umíněně Aneta.

     Alex myslel, že se přeslechl. Tak Anetu ta její nafoukanost ani v nejhorších chvílích jejího života nepřešla!

     ,,Aneto!" vykřikla Anna. ,,Teď není čas na nadávky! Musíme vypadnout!"

     Ale ani nestihli zjistit, jestli to Aneta náhodou nerozmyslela. Mohutný chlap už nabral rovnováhu a chňapl po Alexovi. Ten byl ale rychlejší a uhnul. Chlap tedy neváhal a popadl znovu Annu. Aspoň bude mít nějaké rukojmí!

     ,,Pusťte mě, sakra!" křičela Anna.

     ,,Půjdeš se mnou!" zavrčel výhrůžně chlap.

     ,,To určitě!" vykřikla Anna. Vůbec se nerozmýšlela a jednala podle své první myšlenky. Vší silou se chlapovi zakousla do ruky.

     Ten zaječel a Annu pustil.

     ,,Aneto! Dělej, sakra!!!" vykřikl zoufale Alex a nemohl se rozhodnout, jestli nemá s Annou zdrhat a nechat nadutou Anetu jejímu osudu, nebo se pokoušet ji nějak přesvědčit.

      Zavalitý muž pochopil, že Alexe s Annou nelze chytit. Proto skočil do místnosti a popadl Anetu. Zvedl ji ze židle a vytáhl na chodbu. Zničehonic se mu v ruce objevila zbraň, mířící na Anetinu hlavu.

      ,,No nazdar!" vydechla tiše Anna a připadalo jí, že se dostala přímo doprostřed natáčení nějakého akčního filmu.

      ,,Ale policie už je na cestě. Brzo tady bude. Nemáte šanci," řekla s pohledem upřeným do mužových zlostných očí. Doufala, že to únosce vzdá.

     Nevzdal.

      ,,Takový pohádky vyprávěj malejm dětem," ušklíbl se. ,,A i kdyby sem přijeli policajti, mám přece rukojmí, na to nezapomeň!" řekl výhružně a hrozivě Anetou zatřásl.

     Alex usilovně přemýšlel. Co má udělat? Měl docela výhodnou pozici. Zločinec byl k němu trochu otočen zády. Kdyby… Myšlenka se vloudila zcela nenápadně, ale vteřinu po vteřině na Alexe čím dál víc dotírala.

     Nakonec se rozhodl.

      Rozeběhl se. Pověsil se chlapovi kolem krku a svou váhou ho stáhl dozadu. Muž vykřikl a snažil se otočit.

      Anna to celé vyděšeně sledovala. Jestli se ten chlap otočí, bude mít jejího bratra na mušce a…

     Anna ani na okamžik neváhala.

     Prudce vykopla a mužovi vylétl z ruky revolver. Po pár vzdušných kotrmelcích dopadl na zem. Chlap pustil Anetu a vrhl se za revolverem. Anna taky. Kdo zbraň ukořistí první?

      Anna věděla, že muž má větší šanci sebrat revolver jako první. Byl blíž.

      Proto udělala naprosto primitivní věc. Napůl schválně, napůl trochu nechtěně zbraň nakopla. Slyšela, jak se ta prokletá věc kutálí po zemi až kamsi daleko do chodby.

     ,,Ty-," zavrčel muž nenávistně na Annu. ,,To si odneseš!"

      Než se Anna vzpamatovala, byla znovu v mužově sevření. Tentokrát ji ale držel tak, že neměla žádnou šanci ho kousnout.

     Alex se mu znovu pověsil na krk.

     ,,Pusťte mojí ségru!"

      Muž se po něm ohnal a popadl ho pevně za ruku. Smýkl Alexem o zem, ale ztratil rovnováhu a svalil se vedle něj i s Annou.

     Nastala příšerná rvačka. Alex s Annou věděli, že ten chlap je zmákne levou zadní, a právě proto se nehodlali tak snadno vzdát. Rvali se s mužem jako o život. Muž Alexe několikrát odhodil, ale ten se zase přihnal zpátky.

     Nikdo z nich se za žádnou cenu nehodlal vzdát. Ani muž, ani Alex s Annou.

      ,,Proč pácháte takový příšerný zločiny?!" zeptal se při jednom útoku Alex, který se už začal pořádně rozčilovat. ,,To se nedokážete uživit čestně?!"

      Muž na něj pohlédl tak rozzuřeně, že Alex měl sto tisíc chutí dát se okamžitě na útěk. Ale něco takového vůbec nepřipadalo v úvahu. Vždyť šlo taky o Anetu a Annu!

      ,,Ty - už mě neštvi, ty malej harante," procedil chlap skrz zuby a neočekávaně se vrhl na Alexe.

      ,,Ne!" Alex neměl vůbec žádnou šanci na útěk. Muž ho popadl za límec. Alex ve chvíli ležel na zemi a schytával rány ze všech stran.

     A pak…

     Všechno se to odehrálo během několika vteřin.

     ,,VRRRRRRR!!!!!!"

      Něco těžkého dopadlo na muže a výhrůžně to zavrčelo.

      Na konci chodby se objevilo několik světel. Byly slyšet výkřiky.

      Sevření kolem Alexova krku povolilo. Rychle se odkulil stranou a zvedl ze země baterku, která mu při boji vypadla. A pak uviděl, co se vlastně stalo.

     Spatřil kanadského retrívra, jak se zuřivě vrhá na muže.

      ,,JACKU!!!" zakřičel radostně Alex a plně si uvědomil, že mu ten nepříliš velký hnědý pes v podstatě zachránil život. ,,Do toho!!! Bojuj!!!"

     Jeho hlas přerušil ještě hlasitější výkřik: ,,Odhoďte zbraně! Vzdejte se! Je tu policie!"

     Policie!