Egyptské pyramidy

Příspěvků do Šťourovy soutěže se sešlo hodně a tak tentokrát ještě jendou o piramidách.

     Pyramidy jsou nejstarším a také jediným zachovaným divem světa. Dokážeme si je snadno představit a mnozí z nás sní o dovolené ve stínu Sfingy a egyptských pyramid. Název pyramida pochází z egyptského jazyka a znamená výšku, nebo také hranu. V Egyptě se nachází asi osmdesát pyramid a poslední z nich byla nalezena roku 1976 v Abúsíře.

     A jak pyramidy stavěli? Nejdříve našli vhodné místo pro jejich stavbu, které se obehnalo vodotěsnou hrází z písku a kamení a do takto vzniklého čtverce vysekali hustou síť malých kanálků. Ty se křižovaly v pravém úhlu, takže základ vypadal jako obrovská šachovnice. Kanály napustili vodou, výšku vodní hladiny poznačili na boční stěně a pak zase vodu vypustili. Kameníci odstranili skály, které přečnívaly nad hladinou vody, kanály opět zasypali a základ pro pyramidu byl hotov. Toto však trvalo asi deset let. Až pak mohli začít s vlastní stavbou. V kamenolomu vylomili kamenný blok, který zde opracovávali. Každá skupina pak naložila svůj blok těžký přibližně 7,5 tuny pomocí páky a lan na dřevěné sáně a táhla ho na staveniště. Teď je čekala ta nejtěžší část práce. Po dvacet metrů široké rampě táhli svůj blok nahoru. Tam skupina umístila blok s milimetrovou přesností na místo, které vyznačil stavitel. Čím výš pyramida rostla, tím delší a příkřejší rampa byla. Vybudováním jádra však stavba nekončila. Povrch pyramidy byl drsný, ale bez hran, pracovníci tedy museli dokončit i venkovní část stavby. Trojúhelníkové strany pyramidy obložili deskami z bílého vápence. Stavba pyramidy trvala podle řeckého historika Hérodota asi dalších dvacet let.

     Na stavbách pyramid pracovali dobrovolníci, nikdo nebyl nucen. Pracovníků byl dostatek, protože každý ze zúčastněných dostal hned první den ubytování, oděv, stravu a malou odměnu. Egypťané navíc svou práci na stavbě pyramid chápali jako přirozenou povinnost a čest,protože pomáhali stavět hrobku pro “svého” faraóna.

     Pyramidy v Gíze, zdaleka nejstarší a nejodolnější ze sedmi divů světa, pocházejí z období Starého Egypta (z let 2550 – 2490 př.n.l.). Největší a nejstarší z pyramid, která zabírá plochu jedenácti akrů, bývala hrobkou faraóna Cheopse., dvě menší patřily Cheopsovu synovi Chafreovi. Každý prvek pyramid měl svůj význam. I sám jejich tvar představoval světelné paprsky boha Slunce Re, k němuž se mrtvý faraón měl připojit na jeho každodenní pouti nebem. Stavba takových památníků zaměstnávala egyptské rolníky během čtyř měsíců v roce, kdy zemědělskou půdu zaplavil Nil. Avšak nejdůležitějším důvodem, proč tuto práci ochotně odváděli, bylo vědomí, že zatímco mumifikovaní faraóni bezpečně spočinou pod svými obrovskými náhrobky, jejich duše, které se po smrti budou podobat bohům, zajistí zemi úrodu a proměnu ročních období.