Sfinga

Sfinga v Gize je pravděpodobně nejznámějším symbolem tajemství a spolu s pyramidami v Gize i nejznámějšími památkami vzdálené minulosti.

     Podle posledních nových důkazů se zdá, že věk Sfingy je o 10000 roků větší než ten, který ji připisuje tradiční egyptologie. Záhada se prohlubuje s údajným nálezem tajemných podzemních prostor pod Sfingou.

     Sfinga není postavená z těžených bloků jako pyramidy a chrámy, které střeží, ale jedná se vlastně o opracovaný skalní blok.Vypadá jako lidská hlava posazená na těle lva.Obří skulptura je vysoká 66 stop a dlouhá 240 stop. Výraz tváře této sochy je takový, jako by někdo spojil stokrát Monu Lisu do jednoho díla. Její oči stále pozorují stejný bod na obzoru skrz propast věků.

     Egyptologie jednoznačně zařazuje vznik Sfingy do doby kolem roku 2500 př.n.l., do časů vlády faraóna Chephrena, který je zároveň identifikovaný s druhou pyramidou v Gize. Další studium ale ukázalo, že víra v toto datování stavby Sfingy je pravděpodobně nesprávné.

     Sfinga je tedy možná o hodně starší než časy panování Chafreho. Tuto teorii zcela nečekaně podpořila v roce 1993 úplně jiná vědní disciplina. Do hry vstoupila astronomie. Tři pyramidy v Gize jsou neuvěřitelně přesnou pozemskou mapou tří hvězd Orionova pásu, dokonale vyjadřují úhly mezi nimi a dokonce prostřednictvím svých vlastních velikostí naznačují individuální velikost hvězd. Tento grandiózní model hvězdné oblohy se prostírá dál na jih a sever a zahrnuje další stavby na plošině v Gize a opět s maximální přesností ! Ovšem největším překvapením je, že monumenty v Gize jsou uspořádány tak, jak hvězdná obloha vypadala (pouze a jedině) kolem roku 10 450 př.n.l. Kdo mohl pozorovat oblohu nad Gizou před 12500 lety a kdo měl tehdy, technické schopnosti naplánovat či vybudovat taková monumentální díla jako je Sfinga a pyramidy?

     Egyptologové tvrdí, že žádná taková civilizace na zemi, v té době, nebyla schopná naplánovat a postavit takové ohromné, dokonale vyprojektované stavby. Památky na plošině tvoří přesný pozemský model tří hvězd Orionova pásu tak, jak se bylo souhvězdí vidět (jen a pouze) okolo roku 10500 př.n.l

     V říjnu 1995 se organizace Egyptian Antiquities rozhodla vyčistit prostor mezi Údolním chrámem a Sfingou. Právě díky těmto pracím šťastné rýpnutí rýčem jednoho z dělníků odkrylo část starověkého komplexu podzemních galerií a stezek.

     Bylo obtížné říci co vlastně bylo nalezeno. Objevená oblast vypadala, jako by byla před roky již někdy odkrytá a potom z nějakého neznámého důvodu opět zahrnutá. Odkryté prostory jsou tvořeny z jakési hlavní cesty. Tato je křižována dvěma dlážděnými stezkami. Obě stezky mizí na východním konci pod zemí. Zajímavé místo se nachází na hlavní tepně v místě, kde se kříží s jižní stezkou. Je to jakýsi průlez. Víko zakrývající průlez je vyrobeno z jediného kusu vápence, má ulomený jeden roh, takže je vidět vodu proudící pod zemí a směřující k Sfinze a údolnímu chrámu. Celý komplex byl zřejmě velmi starobylý a téměř jistě byl současníkem Sfingy. Ale jakou mohl mít funkci ? A jaký byl účel podzemní vodní cesty?

     Podle starobylého egyptskému mýtu byly legendární brány "Příštího světa" střeženy dvěma gigantickými lvy nebo sfingami, nazývanými Akeři. Na nákresech je vidět podobný podzemní tok nebo kanál. Za lvy se tyčí obrovská mohyla či pyramida a pod ní se nachází velká oválná komnata, která se zdá být hermeticky uzavřená. Zde se má ukrývat "vznešené tajemství od boha", který spravoval Egyptskou zemi v období vzdálené epochy Zep Tepi - první doby.

     A zde se vnucuje myšlenka. Nestavěla přece jen v Egyptě zachráněná hrstka Atlanťanů, kteří přežili katastrofu? Nebo naopak, ve snaze uchovat část své historie, vytvořili společenství, kde by jejich dokumenty a možná i část obyvatel, přežila apokalypsu, která nastala před 12 000 lety? A nebo je všechno jinak?