Lacrosse

Kde se na severoamerickém kontinentě objevila hra lakros, se dnes už jen spekuluje. Který indiánský kmen ji začal hrát jako první, je opravdu lhostejné. Důležité je, že lakros hráli indiáni mnoha kmenů po staletí a od nich se ho také Evropané naučili.

     Irokézové věří, že lakros  TEWAARATHON byl dán jejich lidu Stvořitelem, aby jej hráli pro své i jeho potěšení. Ano, lakros byl hrán k ozdravování lidu, k potěše ducha a dobré fyzické kondici. Náročné trénování Tewaarathonu nebylo však bráno jako povinnost, nýbrž jako vyznamenání a radost z možnosti užívat Stvořitelova šlechetného daru.

     Horlivost, se kterou indiáni nastupovali do hry, vnímali zpočátku bílí lidé po svém. První osadníci ji zřejmě chápali jako “válečná cvičení” možná i proto, že algonkinské kmeny měly pro lakros svůj vlastní a bělochům lépe známý indiánský název BAGATAWAY, což skutečně v překladu znamená “Malý bratříček války”. Nadsazený termín, který akcentoval tvrdost této indiánské hry a snad i skutečnost, že někdy do zápasu nastupovaly svářící se vesnice, či celé kmeny.

     Hra se ovšem ve světe naší civilizace nestala známou jako Bagataway nebo Tewaarathon. Název LA CROSSE byl přijat podle podoby konce lakrosové hole se zakřivením biskupské berly.

     Proč indiáni hráli (a Irokézové ještě dnes hrají) Tewaarathon s takovým nasazením? Medicinmani používali lakrosu k posvěcení léků, které “předepisovali” při léčení nemocí.

     Francouzské Kanaďany Lakros velmi zaujal. Nevšední zážitek znamenalo pro plukovníka W. Stone shlédnutí zápasu mezi irokézskými Mohawky a Seneky roku 1797, kterého se účastnilo přes 600 hráčů. V roce 1834 hráli Mohawkové lakros na atletických závodech v St.Pierrce v Montrealu, aby své hře získali popularitu diváckého sportu. K prvnímu oficiálnímu střetnutí mezi Irokézy a Kanaďany došlo však až za dalších 10 let. Začalo tak vítězné tažení Irokézů trvající 17 let. Indiáni se zdáli neporazitelní.

     První lakrosový klub vznikl v Montrealu v roce 1856. Jeho počinem bylo zavedení nových pravidel, aby se “prý” lakros mohl stát konečně sportem. Důvod byl ovšem prozaičtější. Bílý lidé museli upravit podmínky zápasu, pokud chtěli konečně indiány porazit. Nová pravidla například zkrátila hole a zmenšila hrací pole, které u indiánů mohlo mít i několik mil.

     Přerod lakrosu ve sport však musel projít v Kanadě ještě dalším zpřesněním a předěláním pravidel roku 1867. Indiáni však stále zůstávají favority sportovních klání a bělošské týmy porážejí dál. V témž roce Irokézové dokonce podnikají spolu s francouzskými Kanaďany po Britských ostrovech lakrosové turné. Svůj národní sport předvedlo 14 Kanaďanů a 13 Irokézů i královně Viktorii.

     První anglický lakrosový klub však vznikl  až po osmi letech, tj. roku 1875 ve Stockportu, kde doposud ještě existuje! Po roce 1878 se lakros rozšířil i do Austrálie a na Nový Zéland.

     Indiánské týmy byly v roce 1880 vyloučeny z mezinárodních amatérských soutěží. Důvodem bylo přijetí finančních prostředků některými kluby pro úhradu jejich sportovních výprav. Tento distanc sice nebyl striktně dodržován, ale trval neuvěřitelných 100 let. Svou roli sehrál nezájem indiánů vracet se na bělochova sportovní kolbiště, když vládní politika vůči indiánům v obou státech nebyla nijak vstřícná. Neutěšené poměry v rezervacích jen signalizovaly snahu původní obyvatelstvo asimilovat.

     V roce 1980 se Irokézové vrátili na světovou sportovní scénu. Bezpochyby velký podíl na jejich návratu měla pevná víra, že lakros jim byl dán a svěřen do opatrování Stvořitelem. Proto jej také nezapomněli hrát.

     Lakros ovšem mezitím žil ve světě bílých lidí svým vlastním životem. Kanaďané i Američané jej zvládli dokonale. Stal se z něj především sport středních škol a universit. Pro zajímavost: Američané sehráli svůj první vítězný zápas s Kanaďany právě již v roce 1880.

     V roce 1904 zvítězila Kanada v lakrosovém turnaji na Olympijských hrách. Stejný úspěch zopakovali Kanaďané ještě o čtyři roky později.

     Naposledy se lakros hrál na Olympijských hrách v Los Angeles roku 1932. Na řadě pozdějších olympiád byl zařazen pouze jako ukázkový sport.

     Lakrosové klání pěstovalo mnoho indiánských kmenů, ale vlastním předobrazem sportovní podoby v Kanadě, USA ale i v Čechách byl původní lakros irokézských indiánů. To je důvod, proč stojí před Dvoranou slávy v centru amerického lakrosu v Baltimore sousoší k poctě Irokézů, od kterých “moderní hra lakrosu pochází”.

     Zdroj: TOM Medvědí stopa Holešov
     http://www.sweb.cz/TOM.Medvedistopa/lakros.htm