Tuláci mají podzim 1992 a čeká je vícedenní výlet do Příchovic. Pojďme nahlédnout do jejich kroniky a zjistit, co se na výletě událo.
Příchovice 92 2. - 4. 10. 1992
Začalo to z
cela obyčejně. Sešli jsme se v 15.30 na Kačerově, kde měla začít pod vedením Míli naše třídenní výprava do Příchovic. A bylo nás osm - Míla, Míša, Ingoust, Golem, Radek, Jirka ze Zálesáků a Krab, který si s sebou přivedl svého vnuka Vaška.Metrem jsme doputovali na autobusové nádraží Praha - Florenc. Sečkali jsme v tichém hovoru asi 30 minut, než nás přijela naložit "Karosa". Ta s náma po delší době dojela k cíli. Tam nás vyložili a jeli s autobusem dál.
Neboť byla již značná tma, vybalili jsme baterky a vydali se po strastiplné polní a lesní cestě. Nakonec jsme znaveni doškobrtali k chatě, která nás měla vzít po dvě noci do svých útrob.
Zatím co Krab něco domlouval s majitelkou chaty, stačili si ostatní připravit své věci a postele k noclehu (nikomu nešel odemknout zámek, ale když se do toho pustil Golem, dveře se takřka rozlétly).
Každý si udělal večeři a pak jsme všichni ulehl
i, abychom byli na druhý den fit. Z postele nás vyhnal až ráno mráz. Přes mnohé potíže jsme se dostali ven na čerstvý vzduch. Po delší přípravě jsme se vydali na celodenní túru k Harrachovu (Golem na tuto pouť nikdy nezapomene). Hráli jsme si též odhad severu (přičemž častokrát bylo dřívko některých hochů obráceno dokonce na jih!), při kterém vyhrál Golem, po něm byl Ingoust a na třetím místě jsem byl já Radek.Při poznávání krás k
rajiny vůkol jsme se dostali až k Mumlavským vodopádům, kde nám Golem ukázal (nedobrovolně) vrcholné umění ve skoku do vody. Toto, jemu osudné místo nazval "Golemův klouz".Dostali jsme se do Harrachova, kde jsme se obdivovali obrovským skokanským můstkům (žel nepřístupným). Po delším čekání přijel autobus. Tím por nás ale den neskončil, neboť jsme v chatě hráli další etapu "nechvalné" hry Osídlení Wahagánie.
Na druhý den jsme se vypravili na Bílé skály, kde jsme si vyzkoušeli umění s buzolou. Potom jsme se vrátili
o kousek dál a vyšplhali jsme do kopce, kde byla rozhledna Štěpánka. Zkoušeli jsme počítat schody, ale dnes vím jen to, že jich bylo hodně. Z rozhledny byl bezvadný rozhled do kraje. Pak jsme se vrátili do ulic Prahy.Napsal Radek S.
Sdílet na Facebooku
© Stránka vygenerována za 0.0034 sec. | Aktuálně máme v databázi 8398 článků
práva na články náleži jejich autorům, provozovatel magazínu nenese žádnou zodpovědnost za škody způsobené prohlížením těchto stránek.
Magazín provozuje ICOK (administrátor Miloslav Fuček)
http://icok.icok.cz | http://wwww.mfsoft.cz
Bazény na míru | Bennewitzovo kvarteto | Lady XL Fashion | Optika v Praze | Světové brýle.cz | Inspiro ERP systém | Bezpečnostní poradce | Fass-Hasicí technika | Dukla - Atletika | Dukla Praha