Celostátní velká výměna zkušeností v Českých Budějovicích

Celostátní velké výměny zkušeností, na kterých se scházejí stovky vedoucích z celé republiky, ale i od našich sousedů, se konají každoročně. Co přinesla ta letošní, která se konala v Českých Budějovicích?

     Na letošní CVVZ jsem odjížděl poměrně nalehko. Loni i předloni jsem na sebe vzal funkci lektora, letos jsem si jel spíše odpočinout a samozřejmě účastnit se nejrůznějších diskusních fór. Na přípravu na to, vést nějakou sekci, nebyl při mých současných přípravách internetstudia čas. Mělo to tu výhodu, že jsem měl víc šance jít do fór, o které jsem měl zájem, a řekl bych, že jsem si skutečně aspoň trochu odpočinul a vyrelaxoval.
     Z Prahy jsem vyjížděl poměrně dost pozdě odpoledne. Důvodem bylo to, že jsem potřeboval dokončit nedělní (předchozí) aktualizaci eKamaráda, abych ho po návratu už jenom nahrál na Internet. Když bylo vše hotovo, rychle jsem sbalil nejpotřebnější věci a spěchal na vlak. Vše dopadlo dobře, vlak jsem stihnul a dokonce jsem i našel místo k sezení. Cesta ubíhala pomalu, ale využil jsem ji k jakémusi polospánku, protože spánku jsem v poslední době moc neužil.
     Konečně jsme byli v Českých Budějovicích. Sice se zpožděním, ale byli. Hned na nádraží jsem narazil na Krizmena, takže na hledání další cesty jsme byli dva. Doptali jsem se na tu správnou zastávku, koupili jsme si v automatu jízdenky a dočkali jsme se toho správného trolejbusu. Tím jsem jeli až na konečnou a pak jsme šli malý kousek za davem, který nás dovedl až k základní škole Máj, kde se CVVZ konala. Tady jsme se zaprezentovali a ubytovali.
     Hned po ubytování vedla moje první cesta do bufetu, abych se navečeřel. Zde jsem se setkal s prvními známými. Pozdravil jsme se tu s Galénem, Blankou Černou a Honzou Křižkou. Povečeřel jsem dvě kuřecí stehýnka a pak jsem šel zase pracovat. Udělal jsem jednoduchou prezentaci SKSK ČR a ICOKu. Vše jsem stihl tak, že jsem ještě zavítal do prvního diskusního fóra o Březových lístcích, které vedl Riki. Ten mi pak ukazoval své pracoviště, protože do dalekého lesa na oficiální zahájení se nám nechtělo. Viděl jsem tak zázemí, v kterém vznikal zpravodaj CVVZ, který vycházel každý den.
     Další novinkou CVVZ bylo internetové zpravodajství, které pro účastníky (ale nejenom pro ně), připravoval NICEM (Národní informační centrum mládeže) společně zeSANem (Sdružením amatérských novinářů).
     V sobotu jsem spěchal na snídani, abych vše zvládl bez velké fronty. To se celkem podařilo. Pak jsem se zúčastnil diskusního fóra Co nás spojuje, který vedla Lída Pohanková - Kolčava z Náchoda. Probralo se tu hodně zajímavých věcí a došlo se k neméně zajímavým názorům. Co nás spojuje? Děti a jejich volný čas, zájem o přírodu, málo informací, naše motivace - je to koníček, nechuť naslouchat, nedostatek peněz, nízké právní povědomí a potřeba poradenství a vzdělávání. Co nás rozděluje? Šrouby legislativy, specializace, špatná komunikace, nechuť jít do funkcí i ve vlastních organizacích a netransparentnost.
     Zmíněn tu byl i problém Junáků vůči ČRDM. Příčina je v malé infomovanosti ústředí Junáka vůči členské základně. V problému oddíl versus stát se hovořilo o tom, že oddíl může komunikovat se státem pouze prostřednictvím svého ústředí.
     Další otázkou, která se probírala, bylo jak lobovat? Forem je několik: přes rodiče, přes "bafuňáře", osobností vedoucího, zvát osobnosti mezi sebe, dělat věci pro veřejnost a dělat je společně, vybírat politiky bez rozdílu strany (podle programů) a vychovávat si bafuňáře.
     Řešily se i problémy horší komunikace s rodiči. Dnešní rodiče prožili dětství pouze v PO SSM a činnost sdružení jim nic neříká. Zmíněno bylo i to, že komerční televize nechce podporovat sdružení, protože jsou pro něj konkurencí a tahají jim děti od televize. Komerční televizi zajímají bohužel pouze průšvihy na akcích.
     Zmíněny zde byly i zajímavá čísla. V Olomouci působí 135 sdružení a 36 TJ. V celé ČR je registrováno 540 dětských organizací. Zmíněno bylo, že by zejména menší sdružení potřebovala centrum pro právní a hospodářskou pomoc.
     Dále jsem zamířil na seminář O zločinech v činnosti s dětmi. Ten se bohužel v danou dobu nekonal, protože lektorka měla zpoždění. Konal se až později, když už jsem byl zase v jiné sekci. Následoval oběd. Nejnabitější byla 16. hodina, v které bylo v souběhu několik diskusních fór. Je škoda, že diskusní fórum Řidičák na dítě se překrývalo s fórem Státní koncepce péče o děti a mládež. Obě témata spolu úzce souvisí, obě vedli pracovníci MŠMT ČR. Já dal nakonec, po dlouhém rozhodování, přednost Řidičáku na dítě.
     Diskusní fórum Řidíčák na dítě vedl Mgr. Tuček z MŠMT ČR. Seznámil nás s tím, že MŠMT ČR v současné době připravuje Zákon o dětech a mládeži a k němu prováděcí vyhlášky. V něm bude mimo jiné zakotvena povinnost kvalifikace pro vedoucí. Vyjímku budou tvořit pedagogové a kvalifikovaní trenéři. Zákon bude obsahovat, koho se kvalifikace týká a vyjímky a dále rozsah a okruh minimálního školení. Je navrhováno, aby kurz obsahoval do 40 hodin a bude ho provádět pracoviště s akreditací. O akreditaci bude moct požádat každé občanské sdružení či DDM, které bude mít lektory a prostory. Neuvažuje se o tom udělovat tyto akreditace privátním firmám. Plánuje se jedna osnova s jednou metodikou, přičemž bude možnost zachování specifiky jednotlivých občanských sdružení. Akreditované středisko vydá absolventům písemný doklad, kterým bude evidovaná legitimace, vydaná MŠMT ČR.
     Občanské sdružení bude odpovědné za to, že provádí činnost prostřednictvím kvalifikovaných lidí. Při porušení budou možné postihy formou odebrání akreditace a pokuty. Toto se bude týkat i cestovních kancelářích a agentur. Na tento zákon bude navazovat novela živnostenského zákona, která změní živnost práci s dětmi a mládeží ze živnosti volné na živnost vázanou, ke které bude udělovat akreditaci MŠMT ČR. Vedoucí budou povinni prokazovat svoji bezúhonnost ve vztahu k dětem a mládeži. Tady se mluvilo o tom, zda by měla být absolutní bezúhonnost. Z výpisu z rejstříku trestů se však nepozná, za co byl dotyčný odsouzen. Je ale problematické zakazovat někomu práci s dětmi třeba za to, že byl odsouzen za dopravní nehodu, kterou mohl způsobit jenom z nezkušenosti.
     Zákon stanoví minimální věkovou hranici pro vedoucího na 18 let. Je dán návrh, aby minimální věková hranice pro hlavního vedoucího tábora byla 21 let. S touto věkovou hranicí část přítomných vedoucích nesouhlasila. Rozhodovat by měly schopnosti a ne věk. Dále bude v zákonu definován věk instruktora, který bude moc pracovat pod dohledem kvalifikované osoby. Ten je navrhován od 14 do 18 let, ale spodní hranice bude ještě diskutována. V některých oddílech třeba pracují jako rádcové i třináctiletí. Spodní hranice by měla korespondovat s hranicí trestní odpovědností, u které se uvažuje o jejím snížení.
     Platnost zákona by měla být od 1. 9. 2003. Zatím MŠMT ČR pracuje na jeho záměru, po té bude teprve paragrafované znění a pak vše bude schvalovat Parlament a po té Senát. Zákon bude počítat s tříletým obdobím tolerance, do kdy by měli stávající vedoucí legalizovat své dosavadní kvalifikace. Počítá se s tím, že by nemuseli znovu absolvovat celé školení, ale složili by rovnou zkoušky.
     Diskuse byla i kolem akreditovaných školících středisek. Někdo se obával cen, protože jde o dobrovolné vedoucí, kteří pracují bezplatně. Někdo se obával toho, že je pro něj přijatelné školit členy vlastního sdružení, ale je pro ně problém školit cizí lidi, případně pak lidi, kteří se tím budou živit profesionálně v agenturách. Byl dán i návrh, aby pro ně zřídil školící středisko stát. Jisté je, že mezi akreditovanými školícími středisky se vytvoří konkurenční prostředí. Může to být pro ně i jistý způsob přivýdělku na činnost sdružení.
     Naše akreditované školící středisko ICOK s tímto již má dvouleté zkušenosti, s kterými jsem se podělil. Máme sice dva režimy cen, ale ne pro členy a pro nečleny, ale pro lidi vyslané neziskovými organizacemi, kteří budou pracovat dobrovolně ve volném čase a pro profesionály, kteří se budou prací s dětmi živit. Pro vedoucí, kteří pracují dobrovolně, je samozřejmě naše cena nezisková, tedy pokrývá pouze skutečné náklady. Protože jsme malé sdružení, vítáme možnost, že můžeme naše kursy doplnit lidmi z jiných sdružení. Školení jsou pak hospodárnější. Školit pět lidí vyjde méně hospodárně, než školit lidí dvacet. Náklady na takové školení jsou totiž prakticky stejné, pouze se rozpočtou mezi více účastníků. Lektor si pak připadá užitečnější, když školí více lidí. Ostatně někteří z lektorů menší počet lidí odmítají školit.
     Po večeři jsem se ještě zúčastnil Arény. Tu uváděl poměrně vtipným způsobem Mikin. Měli zde být hosté z MŠMT ČR. Bohužel Aréna byla naplánována až na dost pozdní večerní hodinu a zástupci MŠMT ČR již odjeli. Tak se zúčastnili Martin Bělohlávek za Pionýra a ČRDM, Michaela Rocmanová - Káča za Junáka a ČRDM, Tomáš Novotný za Asociaci turistických oddílů mládeže ČR a též za ČRDM a Ludmila Pohanková - Kolčava za Duhu.
      Otázky směřovaly ke směru CVVZ, hovořilo se i o vztahu Pionýra a Junáka. Bylo zde řečeno, že jsou přátelské, ale že s tím nemusí souhlasit všichni Pionýři ani všichni Junáci. Hovořilo se i o schůzce s médii, po které existují vztahy na ČT1 a Český rozhlas. Další dotaz se týkal výhod a nevýhod institucionální podoby. Na tuto otázku odpovídal Tomáš Novotný, který zkonstatoval, že ČRDM vznikla po "Klausových balíčcích", které stmelily velké organizace. Ty díky nim přišly až o 35% dotací. Důvodem bylo to, že velká sdružení, která mají s ohledem na velkou členskou základnu, i velké dotace, je dostávají ve splátkách. Menší sdružení, která mají malé dotace, je dostávají v jedné maximálně dvou splátkách. Vracení peněz, které již sdružení utratila, by byl problém. Stejně tak, snížení dotací, vyžadovalo dodatky ke smlouvám. Dělat dodatky u malých sdružení, kde by se dotace snižovaly řádově o tisícikoruny bylo samozřejmě méně efektivní a hlavně hodně pracné a proto se toto udělalo u velkých sdružení, kde šlo o snížení v statisícových částkách, a bylo tedy efektnější. Zde už bylo rentabilní dodatek ke smlouvě vypracovat.
     Dalším motivem bylo to, že v jednotě je síla. Mnozí politici přijali zástupce ČRDM, ale jako zástupce jednotlivých sdružení (byť velkých), by je nepřijali. Vznikem ČRDM došlo ke sblížení spolků, které v ní jsou sdruženy. ČRDM se stala silným partnerem státu.
     Kolčava sice nebyla spokojena se způsobem vzniku ČRDM, ale její existenci považuje za přínosnou. Martin Bělohlávek na další dotaz vysvětloval, v čem jsou přínosy ČRDM. Její činnost sice stojí peníze, které by mohly být dány na činnost dětí. Její činnost ale na druhé straně ušetří více peněz. Jako příklad uvedl pojištění, které sdružením platí MŠMT ČR. Na to bylo dle požadavků zákona uděláno výběrové řízení, byly udělány tři expertýzy. Kdyby si toto dělalo každé sdružení samo, stálo by to celkem mnohem více peněz.
     Další dotaz se týkal, kolik má ČRDM organizací. V současné době jich je 25 a po podzimním sněmu jich bude kolem třiceti, protože se hlásí nové. Dále se mluvilo o likvidaci Fondu dětí a mládeže a též o tom, co to vlastně je Řidičák na dítě a jaká byla jeho hostorie. Zde vysvětlila Kolčava, že tato iniciativa vyšla původně od sdružení a původním motivem bylo vzájemné uznávání kvalifikace mezi jednotlivými sdruženími při přestupu kvalifikovaného vedoucího z jednoho do druhého sdružení.
     Galén vznesl dotaz na Archu. Připadá mu příliš tématická, že je v ní málo diskuse z terénu. Odpověděla na to Káča, že diskusních příspěvků ze sdružení chodí málo a chystá se třeba diskuse na téma Co nás pálí, která je směřována právě do terénu. Další dotaz, zda ČRDM přijímá nové členy, byl odpovězen stručně. Ano, přijímá. Na dotaz, proč není Duha v ČRDM, odpověděla Kolčava. Duha je členem Kruhu. V ČRDM je jiný způsob hlasování, s kterým Duha nesouhlasí. Jako cíl do budoucna vidí jedinou "střechu". Každé sdružení je v té "střeše", která mu více vyhovuje. Pro vaši informaci, v Kruhu má každé sdružení bez ohledu na velikost jeden hlas. Měli by zde tedy jeden hlas Junáci, kteří mají cca 70.000 členů, stejně jako malé sdružení, které má 500 členů. Mimochodem 500 členů je spodní hranice pro členství v Kruhu, takže sdružení, které tuto hranici nesplňují, což je např. i SKSK ČR a ICOK, členy Kruhu být nemohou. V ČRDM je jeden hlas na 1000 členů a malá sdružení jsou sdružována do komor. Každá komora má jeden hlas. Plná je tehdy, má-li tolik členských sdružení, které mají dohromady 1000 členů. Po zaplnění vzniká další komora. Členem ČRDM se může stát sdružení bez omezení počtu členů (může mít tedy např. i pouhých 20 členů).
     Další dotaz se týkal role ČRDM v Řidičáku na dítě. Martin Bělohlávek odpověděl, že ČRDM srovnávalo jednotlivé vzdělavací systémy svých členských organizací. Tento výsledek byl postoupen Institutu dětí a mládeže, který vytvářel návrh osnovy. Zmíněn byl i celostátní časopis pro děti. Zde informoval Petr Molka - Best, že Mladá fronta vydává časopisy Ohníček, Sluníčko, VTM, Mateřídouška. Jejich osud není jasný, protože Mladá fronta je součástá rušeného FDM a není zatím znám její další osud. Zbyde ABC, které bylo z Mladé fronty již nedávno vyčleněno a Bravo. Padl zde i návrh, aby bylo 10% z tržby erotických časopisů věnováno na celostátní časopis pro děti. Best doporučil se orientovat na místní regionální tisk, kde je možnost rubrik pro děti. Kolčava vidí cestu pomocí Internetu. Best sice není proti Internetu, ale je přesvědčen, že na Internetu mají děti atraktivnější stránky. Regionální časopisy mohou pronikat i do škol.
     Hovořilo se i o protestu proti zániku dětských časopisů. Kolčava namítla, že čtenáři Sluníčka a Mateřídoušky ještě neumí psát a starší čtenáři mají své Bravo.
     Galén vznesl dotaz ke vztahu ČRDM a Kruhu. Problémem k jeho zodpovězení bylo, že zde nebyl přítomen zástupce Kruhu. Proto se nikdo moc vyjadřovat nechtěl, že by to nebylo vůči Kruhu fér. Nakonec Tomáš Novotný aspoň řekl, že obě "střechy" mezi sebou začaly komunikovat, existují i společné akce, žertem zmínil, že svezl autem Medřického a požádal, aby se tento problém nedémonizoval. Martin Bělohlávek zmínil, že společně s Kruhem jsou řešeny problémy s FDM a též s kraji. Byl podán společný projekt a existuje dohoda, kdo garantuje které kraje.
     Po Aréně se už šlo na Hru na OSN, kde se četly závěry jednotlivých diskusních fór. Někteří lektoři či moderátoři bohužel už odjeli. Kolčava zde dala výzvu k mladým, aby vyjádřili své názory na budoucnost CVVZ. Před tím proběhla jakási statistika. Mladí pořadatelé ze štábu obstoupili stěny tělocvičny, kde se vše odehrávalo, cedulemi s názvy krajů. Üčastníci CVVZ se přesunuli k cedulím svých krajů. To ukázalo, že zastoupení je tu poměrně rovnoměrné. Potom se všichni posadili a nejprve vstali náctiletí, poté účastníci od 20 do 30 let a nakonec ti, kterým je přes 30 let. Ukázalo se, že mladých je zde velká převaha.
     Z mladých promluvili pouze zástupci Pionýra z Brna. Ti měli nedávno v Brně schůzku s médii. Doporučili se orientovat na regionální média, protože celostátní média CVVZ nazajímají. "Ty mají svoje vraždy", okomentoval jeden z mladých zástupců Pionýra. Je třeba vyjadřovat své názory. Pionýři připomínkovali zákon o mládeži. Jeho první verze bude od prosince na webových stránkách MŠMT ČR.
    Vše bylo projednáno a zbývalo už jenom zvolit pořadatele CVVZ na rok 2002. Dlouho nebyl kandidát, nakonec se rozhodla kandidovat Praha a spolu s ní Třebíč. Praha, která kandidovala už loni, ale neúspěšně, letos kandidaturu vyhrála. Hlavní lídr Pavel Hofrichter - Bobr však tentokrát ani moc nesliboval, protože loni měl lepší pozici. Letos nebyli na CVVZ přítomni zástupci těch sdružení, kteří mu slíbili podporu loni. Mohl tedy slibovat pouze za Pionýry. Nakonec si vedle něj stoupl ještě Honza Křižka ze sdružení Březový lístek.
     Na závěr ještě předal Galén ostravskému Pirátovi Březový lístek 7. bílého stupně a pak předali českobudějovičtí pádlo olomouckým, kde bude CVVZ za rok. Další pokračování bylo na hřišti, kde proběhl závěrečný rituál. Po něm všichni šli rádi zpátky do vyhřáté školy, neboť venku již kolem půlnoci mrzlo.
     Od jedené hodiny až do tří jsem se ještě zúčastnil Internetové schow. Ta proběhla v učebně výpočetní techniky. Byl zde vzpomenut Foglarův Bohoušek. Potom jsem měl možnost shlédnout své stránky (zejména eKamaráda) z jiného počítače než ze svého.
     Neděle už byla ve znamení balení. Odstrojil jsem naši nástěnku, sebral a zabalil zbylé propagační materiály. Ještě jsem udělal pár fotek s budoucími pořadateli CVVZ v Olomouci, navázal pár dalších kontaktů a potom jsme se vydali na cestu domů. Ve vlaku jsem ještě pracovali a hledali koncepci pražské CVVZ, která bude za dva roky.
     Co říct závěrem. Akce to byla dobrá, byl jsem rád, že jsem viděl některé známé, poučil jsem se a nějaké ty zkušenosti jsme snad taky předal. Zpropagoval jsem naše sdružení a naše projekty.Třeba trošičku opět vzroste čtenost eKamaráda. Oproti loňsku a předchozím letům jsem se podstatně hůře orientoval v budově. A nebyl jsem sám, komu orientace dělala problémy. Rovněž informovanost byla slabší. Dále bych pak vytkl překryv některých vyloženě příbuzných fór, o čemž jsem se již zmínil. To jsou nedostatky, z kterých se jistě poučí pořadatelé CVVZ v Olomouci, kam se již těším.

Další fotografie najdete zde.