Komunikace na Internetu

Komunikace na Internetu patří k významným činnostem, které se na Internetu dějí. Proto jí byla věnována také celá jedna dvouhodinovka v kroužku Internetu pořádaných pro děti ICOKem.

     Komunikaci na Internetu dělíme na on line a off line. Ta slůvka ale mají trochu odlišný význam. Komunikace off line neznamená, že by jste komunikovali a nebyli při tom připojení na Internet, ale znamená, že můžete komunikovat s člověkem, který právě není na Internet on line připojený. Při této komunikaci tedy nemusí být oba účastníci současně připojeni on line.

     Nejtypičtějším příkladem komunikace off line je např. email. Ten prostě napíšete a odešlete a jeho adresát si jej přečte až ve chvíli, kdy bude připojený on line na Internetu. To může být klidně hned, ale také za hodinu, půl dne, den nebo třeba týden i déle. Pak si najde čas, odpoví vám a zase záleží na tom, kdy si vy email stáhnete a přečtete.

     Komunikovat off line lze například i v různých diskusních fórech, např. na Xku. Off line lze komunikovat i přes ICQ, kdy zprávu mohu napsat a odeslat i účastníkovi, který není právě on line a ta se mu zobrazí ihned po té, co se připojí k Internetu a zapne ICQ.

     Nejznámější komunikací on line je chat. On line lze ale komunikovat i přes ICQ, které je určeno hlavně pro komunikaci on line. Můžeme přes něj i posílat soubory, které pokud jsou velké, projdou snáze než přes email. Při posílání souborů přes ICQ musí být ale oba uživatelé po celou dobu posílání souboru on line. ICQ má i svůj chat.

     Při komunikaci stojí za zmínku i bezpečnost. Většina počítačových virů se dnes šíří emaily v podobě jejich příloh. Tady je jedna hlavní a zásadní rada - otevírat pouze ty přílohy, v kterým víme, co obsahují. Není zde ani tak rozhodující, od koho email s přílohou přišel, jako ostatní aspekty, které určují tzv. důvěryhodnost emailu.

     Emailů bez odesilatele chodí málo, ale občas také přijdou. Ty jsou samozřejmě zcela nevěruhodné a určitě neuděláte chybu, když je bez dalšího zkoumání rovnou smažete, zejména mají-li přílohu.

     Dalším znakem snižující věruhodnost emailu je, pokud není vyplněn předmět. Ten by měl stručně vystihovat to, co je v emailu. Z toho tedy plyne, že email by měl vždy obsahovat nějaký text. Posílání přílohy bez průvodního textu nedoporučuji. V textu byste měli popsat adresátovi, proč mu přílohu posíláte a co v ní je.

     Domněnka, že virus vám nemůže přijít od dobrého známého či kamaráda je chybná. Stačí, aby se tento váš kamarád na virus sám nachytal a ten se rozešle samovolně na všechny jeho emailové adresy uložené v jeho meailovém klientu.

     Důležité je zde, zda je text emailu v souladu s předmětem a s tím, jak vypadá příloha. Inteligentnější viry si totiž dokáží vykopírovat text z některého emailu i předmět. Nejsou však tak inteligentní, aby to dokázali, aby to bylo v souladu. Pozor však, dojít k tomu může, ale vždy náhodou. Pak je dobré zkoumat přílohu podrobněji. Nebezpečné jsou soubory s příponami EXE, BAT, COM, PIF.

     Dále je ale třeba dát pozor na to, že Windows povolují libovolně dlouhý název souboru, ale celý jej nezobrazí, pokud je příliš dlouhý. Toho využívají právě viry a název souboru může vypadat třeba takto: "novinky.doc                             .exe". Několik mezer vám zamaskuje pravou příponu souboru, která je EXE. Nejlépe je na přílohu kliknout pravým tlačítkem myši a zobrazit si vlastnosti.

     Pokud někomu posíláte soubor s některou z těchto přípon, je vhodné jej zazipovat či jinak zkomprimovat. Příjemce pak má jistotu, že se do souboru po cestě nedostali viry. Důvodem komprimace tedy nemusí být vždy jenom velikost souboru, kdy například komprimujeme velké obrázky, které tak např. z 5 MB stáhneme na 1 MB, ale právě i toto bezpečnostní hledisko.

     Co vlastně tyto viry dělají? Většina jich je zdánlivě neškodná, nedestruktivní. "Pouze" se rozesílají řetězcově dále. Tím sice přímo neublíží vám, ale zatěžují mail servery a tak se někdy může ztratit důležitý email, který přetížené mail servery nedokáží doručit. Proto je obecně za virus považován i jakýkoliv řetězcový email, který vás vyzývá, aby jste jej hromadně poslali dál, nejlépe všem lidem ve vašich kontaktech a nejlépe hned. Někdy jsou tyto řetězcové emaily naivní, někdy naopak velmi rafinované a skrývají se třeba za motivy typu "daruj krev" apod. Pokud si však pravdivost ověříte, většinou zjistíte, že se nezakládá na pravdě.

      Dalším příkladem jsou emaily, které vás upozorňují na virus, který máte v počítači, avšak jde o systémový soubor Windows. Pokud poslechnete rady v emailu a soubor smažete, vzniknou vám větší či menší problémy. Některé viry pak samy samozřejmě destruktivní být mohou nebo může jít o trojské koně, které odešlou z počítače vaše hesla apod.

     Příloh se nemusíte bát, budete-li mít kvalitní antivirový program a budete-li otevírat pouze ty přílohy, o kterých bezpečně víte k čemu slouží. Antivirový program pomůže hodně, ale nesmíte jej přeceňovat, protože vždy nejdřív vznikne virus a až následně potom proti němu vzniká antivirová ochrana. Viry mají tedy vždy nejméně několik dní náskok, ale pravděpodobnost, že by právě nový virus zavítal k vám, je poměrně malá.

      Používáte-li Outlok Express, doporučuji v nastavení zakázat samovolné otevírání souborů. Dále doporučuji ve Wordu zakázat makra, kterými se může i v textovém souboru s příponou DOC přenést virus. Z textových přípon jsou nejbezpečnější TXT a RTF.