Z kroniky Tuláků - 58. část

V září a říjnu měli Tuláci vždy hodně zajímavých akcí. Nejinak tomu bylo i v roce 1991, kdy po POTAHu byli na dvou lesních brigádách.

Lesní brigáda Lhota - Zbraslav    27. - 29. 9. 1991

     Na lesní brigádu jsme jeli autobusem z nádraží Braník. Jeli jsme do Lhoty a odtud jsme šli asi 2,5 km. Po příchodu jsme postavili stany, vyvěsili vlajku a rozdělali oheň. Dřeva bylo dost. Večer jsme u ohně seděli až do deseti hodin.

     Ráno, když jsme vstali, tak Golem založil oheň. Když si chtěl uvařit čaj, tak z ohně vyndal cihlu. Ona ovšem byly rozpálená, tak se mu na prstech udělaly pěkný puchejře. Pak celý den nosil prsty v hrnku se studenou vodou.

     Míla, Ingoust a já jsme šli ožinovat stromky. Po obědě jsme šli znova. Večer se nám k ohni nacpali nějací Slováci. Řvali tam, bouřili a běhaly tam s řevem jejich děti. Ani jednu lavičku nám nenechali volnou. Naštěstí v půl sedmé odešli. Večer jsme ještě hráli hry. U ohně jsme opět seděli do deseti.

     Ráno jsme sbalili.Přijel lesník a odvezl konev od vody. My jsme šli ještě dolů k archeologům, odkud jsme vezli vodu do lahví. Ve tři jsme šli na autobus, opět do Lhoty. Tam jsme si ještě koupili limonádu. Autobus nás odvezl až na Roztyly.

     Časomíra

     Ve velmi malém počtu jsme se vypravili na další lesní brigádu. Sraz byl v Braníku naproti nádraží ČSD. Původně měli jet ještě Časomíra a Jirka, ale ti se nedostavili. Jak jsem se dozvěděli později, Jirka to popletl a čekal na vlakovém nádraží. Tak jsme jeli jen tři - Golem, Ingoust a já.

     Autobusem jsme dojeli do Lhoty. Po už známé cestě jsme došli ke srubu, kde jsme se utábořili. Povečeřeli jsem a protože se poměrně brzo setmělo, šli jsme brzo spát.

     Ráno přišel lesník pan Šimák, přivezl nám pitnou vodu, kladiva, hřebíky a latě na spravování oplocenek. Byl zklamaný, že je nás tak málo. Ukázal mi práci, kterou mámě dělat, a odjel. Ingoust zůstal u stanů a hlídal a já s Golemem jsme šli spravovat první oplocenku. Každý jsme si vlezli z jedné strany a práce nám šla rychle od ruky.

     Brzo nám došly laťky. Golem objevil staré s tržené oplocenky a tak z nich vydobyl celkem slušné laťky, které se daly použít. Pokračovali jsme v práci. Na poledne jsme se vrátili ke stanům. Uvařili jsem jídlo a poobědvali jsme.

     Uvařili jsme si večeři a pojedli jsme. Poměrně brzo jsme šli spát. Druhý den po snídani jsme šli zase pracovat. Tentokrát zůstal u stanů Golem a se mnou šel spravovat oplocenku Ingoust. Práce nám šla rychle od ruky atak jsme byli hotovi zhruba za dvě hodiny. Vrátili jsme se teda a v klidu jsme si uvařili oběd a poobědvali jsme.

     Celý víkend tu panovala výborná pracovní nálada, společně svorně jsme udělali veliký kus práce. Měl jsem z toho dobrý pocit. Udělil jsme tedy Golemovi a Ingoustovi po jednom slušňásku za dobrou práci. Ač jsme tu byli jen tři, udělali jsme práce víc, než jindy, kdy nás bylo více.

     Pomalu jsme zabalili a šli do Lhoty na autobus, kterým jsme se vrátili do Prahy.