Zbytečně ztracené oko

Zpráva o jedenáctiletém chlapci, kterému bylo na táboře vystřeleno oko vzduchovkou má dva různé aspekty.

     Prvním aspektem této zprávy je, že není pravidlem, že by si děti na táborech vystřelovaly vzduchovkou oči. Jde ale o zprávu zajímavou pro média, určitě zajímavější, než psát o tom, jak se dětem na táboře líbí a jak jsou tam spokojené. To by ovšem byl pravdivý obraz většiny táborů.

     To že se o táborech píše v drtivé většině pouze, pokud na nich dojde k průšvihu, může vyvolat dojem, že takovéto průšvihy k táborům prostě patří a že není nebezpečnějšího místa pro dítě, než právě na táboře. Sami však víme, že to není pravda. Pokud by totiž jenom na polovině táborů došlo k průšvihům, média by byla jimi tak přesycena, že by pro ně ztratilo smysl o nich psát, protože by to čtenářům zcela zevšednělo.

     Druhým aspektem je fakt, že podle popisu, který jsme zaslechl z rádia, šlo úraz zcela zbytečný. Při střelbě ze vzduchovky byl instruktor. Byl-li použit termín instruktor tak, jak si jej představuji já, tedy osoba mezi 15 až 18 let, pak je to první závažná chyba. U tak rizikové činnosti, jakou je střelba ze vzduchovky, by vždy měl být vedoucí starší 18 let. A tento vedoucí musí být navíc proškolený a zkušený.

     Kdykoli jsme ze vzduchovky stříleli na táborech, na kterých jsem byl hlavním vedoucím, pokud to bylo jenom trochu možné, byl jsem u střelby osobně (a to i za cenu případného přesuvu programu, pokud by nastaly okolnosti, které by mě nezbytně zaměstnaly jinde). Druhou zásadou je, že jsme vždy se vzduchovkou zacházeli jako se zbraní, i když oficielně za zbraň považována není. Měli jsem tedy vždy přípravnou a palebnou čáru, děti byly vždy poučeny před střelbou o bezpečnosti a upozorněny, že s ohledem na zvýšenou rizikovost po nich bude požadována i zvýšená kázeň. Všichni věděli, že nekázeň při střelbě ze vzduchovky pro něj znamená okamžité vyloučení ze střeleb.

     Riziko úrazu při střelbě ze vzduchovky je teoreticky větší. To vyžaduje nekompromisní opatrnost a dodržování všech bezpečnostních pravidel, které následně způsobí, že riziko úrazu při této činnosti bude naopak menší, než při jiných činnostech. Obdobně, jako se nevyplatí podceňovat přípravy a samotný průběh nočních bojových her, které už také letos pár táborů neblaze zpopularizovaly.

     Ne nadarmo se říká, že práce vedoucího na táboře je velice riziková a že jednou nohou ve vězení a že kdyby měl striktně dodržovat všechny předpisy a nařízení, nemohl by s dětmi vůbec nic dělat. O to více je ale třeba být na pozoru právě u akcí, kde je velká možnost rizika. A jestliže je možné, aby jedno dítě stisklo spoušť nabité vzduchovky, do jejíž hlavně kouká jiné dítě, pak nevím, co na to více říct. Patrně to, že instruktor, který zde byl jako dozor, viděl vzduchovku poprvé v životě a nebo prostě vůbec žádný dozor nevykonával.