Turistická výzbroj VI

Základy jsme už probrali, tak se budeme tentokrát bavit o novinkách.

     Novinky v turistické výstroji
     V této kapitole pojednáme o vybraných pasážích turistické výstroje - vnější (bundy, boty) a vnitřní (thermoprádlo). Podobně, jako v předcházející kapitole se soustředíme zejména na novinky v oboru, tentokráte použití alternativních materiálů v turistické výbavě.
     1. Materiál
     Odjakživa se člověk chrání před chladem, který může být příčinou těžkého poškození organismu či smrti. Teplo ztrácíme především třemi cestami :
     - prouděním
     - vedením
     - odpařováním
     1.1. Tepelné ztráty
     Proudění - čili konvekce (vítr) je nejznámější zdroj ztráty tepla. Dalším zdrojem ztráty je vedení tepla, čili přímý kontakt - kondukce. Ztráta tepla vedením se může odehrávat dvěma způsoby - suchou a mokrou cestou. Ztráta tepla vedením mokrou cestou je 32x rychlejší než cestou suchou. Posledním rozhodujícím způsobem, jak přicházíme o teplo, je odpařování (pocení). Ale to je naopak požadovaná forma ztráty tepla. Je to nejúčinnější a prakticky jediná ochrana organismu před přehřátím. Materiál, který by nás měl chránit před ztrátou tepla, musí být větruvzdorný, vysoce nepromokavý a zároveň prodyšný, abychom si izolační vrstvu nenamočili vlastním potem.
     1.2. Vlastnosti materiálu
     S větruvzdorností obvykle u materiálů nepromokavých a prodyšných problémy nebývají. Všechny tyto materiály jsou větruvzdorné. Horší je to už s nepromokavostí.
     Rozeznáváme tři základní normy odolnosti proti vodě. Materiál může být vodoodpudivý, což znamená, že vydrží až 1m vysoký vodní sloupec. Nejčastěji tuto vlastnost materiálu zaručí polyuretanový zátěr. Nejvyšším stupněm odolnosti proti vodě je nepromokavost. Nepromokavý je materiál, který permanentně odolá tlaku alespoň 1,3 m vysokého vodního sloupce. Výrobek, který je z nepromokavého materiálu musí mít švy zalepeny páskou. Švy i materiál se zkouší podle normy pod tlakem 2 m vysokého vodního sloupce po dobu dvou minut. Pokud výrobek obstojí, může být označen za nepromokavý.
     Jenže 2m nestačí! Při pokleknutí do mokré trávy vyvineme tlak vodního sloupce asi 14 m. I když jen lokálně, třeba jen na krátkou dobu. Neseme-li v dešti batoh, na ramenou opět vyvineme tlak přes 10m. A např. při pádu na lyžích do mokrého sněhu až 50m vodního sloupce!
     Nejčastějším zdrojem dohadů a nepochopení je otázka prodyšnosti. Mírou prodyšnosti je množství vodní páry v gramech, které projde 1 m2 materiálu za 24 hodin při teplotě 20 °C. Pokud si koupíme větrovku z materiálu s prodyšností 10 kg/m2 den, musíme si uvědomit, že tato úroveň prodyšnosti ještě nestačí pro aktivní pohyb. Když srovnáme množství vodní páry odpařené z povrchu těla s množstvím, které může projít plochou bundy, zjistíme, že bunda vyhovuje za podmínek klidu a normální aktivity.
     1.3. Typy materiálů
     1.3.1.PUR
     Nyní už známe faktory ovlivňující ztrátu tepla a víme, co znamenají pojmy nepromokavost, prodyšnost a větruvzdornost. Z velké skupiny materiálů ihned vyřadíme obyčejné "šusťákoviny" včetně materiálů povrchově upravených kalandrováním či nějakou impregnací. Stejně tak vyřadíme materiály na bázi mikrovláken. Všechny tyto materiály vyhoví pouze požadavku prodyšnosti a některé (mikrovlákna s povrchovou úpravou) částečně požadavku větruvzdornosti.
     Zůstává druhá skupina materiálů, které pracují na principu nějaké funkční vrstvy. Velmi nesprávně bývají všechny označovány za materiály membránové např. M-tex, Porotex, Adi-tex, Symphatex, Comfortex, Cyclone, Entrant, Activent apod. Uvedené materiály pracují na bázi zátěru či nánosu polyuretanu (PUR). Nejedná se tedy o žádnou membránu, ale o vrstvu, která je nanesena na svrchní materiál, bez kterého nemůže existovat. Nepromokavost a prodyšnost vrstvy PUR je dána její sílou - tloušťkou. Jenže čím je vrstva silnější (a tím promokavější), tím je prodyšnost nižší a naopak. Větrovka s prodyšností 20 kg/m2 na 24 hodin vyhoví maximálně normě na vodovzdornost. A větrovka s nepromokavostí větší než 10 m vodního sloupce má prodyšnost řádově 2 - 3 kg/m2 den. Z té vám bude kapat voda i za velmi mírné aktivity či v klidu.
Další nepříjemnou vlastností PUR vrstvy je poměrně malá odolnost proti mechanickému poškození a také nepříliš vysoká tepelná odolnost. Necháte-li PUR bundu s lepenými švy na slunci za oknem v autě, dojde v místech lepených švů ke vzniku krabů a časem k delaminaci pásky. Proti všem těmto argumentům však stojí fakt, že jsou tyto výrobky poměrně levné.
     1.3.2. GORE-TEX
     GORE-TEX je velmi lehká a tenká membrána z teflonu, která je umístěna mezi svrchní tkaninu a podšívku. Pro potřeby sportovní výstroje bývá nejčastěji pevně nalaminována na svrchní textil, se kterým tvoří jeden celek. Zevnitř je chráněna volnou podšívkou. Tato konstrukce se nazývá dvouvrstvý laminát. Pokud je membrána pevně umístěna mezi svrchní textil a podšívku a tvoří jeden celek, jedná se o třívrstvý laminát. Dvouvrstvé lamináty jsou lehčí, měkčí a lépe dýchají, třívrstvé lamináty zase lépe odolávají mechanickému poškození.
      Celý princip nepromokavosti a prodyšnosti je založen na obrovském množství mikropórů v membráně - řádově 1012 na 1 cm2 . Jednotlivé póry jsou asi 700x větší, než je molekula vodní páry, ale zároveň asi 20000x menší, než kapička vody. Pod mikroskopem lze pozorovat zvláštní trámcovou - labyrintovou strukturu membrány, která zaručuje GORE-TEXu naprostou větruvzdornost. Rozdíl mezi GORE-TEXem a tradičními větruvzdornými tkaninami se projeví tím více, čím víc fouká. Při rychlosti větru okolo 75 km/hod je izolační efekt GORE-TEXu asi dvojnásobný. Ale ve vichřici lze rozdíl vyjádřit pěti i vícenásobkem. V GORE-TEXu ušetříte ve větru až 40% tepla! Pro dvouvrstvé lamináty jsou hodnoty nepromokavosti okolo 50 až 60 m vodního sloupce při prodyšnosti 12 až 18 kg/m2 den ! A pro třívrstvý je to dokonce 80 m vodního sloupce a prodyšnost od 9 do 13 kg/m2 den.
      Všechny švy jsou zavařeny speciální GORE-TEXovou páskou za velmi vysoké teploty a tlaku. Tepelná či mechanická delaminace je prakticky nemožná. Každý model, který je na trhu, musí projít laboratoří firmy Gore. Testy jsou velmi přísné a odhalí sebemenší nedostatek. Celý proces výroby a testování kvality materiálu i výrobků je cenově velmi nákladný. Také vlastní výroba GORE-TEXových oděvů se s pracností běžné konfekční výroby nedá vůbec srovnat. Pořízení technologie pro lepení švů je otázka milionu korun. To vše se pochopitelně promítá do ceny finálního výrobku. Na druhé straně dostanete kus opravdu velmi kvalitní výstroje s roční garancí firmy Gore.