Orientace v přírodě bez buzoly

Jak se orientovat v přírodě? S buzolou nebo kompasem to je snadné. Ten ale většinou u sebe nemáte. Nebo snad s sebou nosíte pořád buzolu?

      Správný turista se umí v přírodě orientovat i tehdy, nemá-li u sebe buzolu nebo kompas. K tomu nám napomáhají různé přírodní jevy a úkazy. Způsobů jak se za této situace orientovat je mnoho.
      Určení severu podle Slunce a hodinek je jednou z nejpřesnějších metod. Hodinky natočíme tak, aby malá ručička ukazovala na Slunce (Pozor s ručičkami hodinek nehýbáme! Otáčíme celýma hodinkami.). Úhel mezi malou ručičkou a dvanáctkou rozpůlíme a tato osa nám ukazuje na jih. Pouze musíme dát pozor na letní čas, protože podle středoevropského času (a ten je pro určení rozhodující) je o hodinu více.
      Určení severu podle Slunce je méně přesná metoda. Použijeme ji např. tehdy, máme-li hodinky digitální a nebo víme-li čas jen přibližně. Platí, že Slunce je v 6 hodin na východu, v 9 hodin na jihovýchodu, ve 12 hodin na jihu, v 15 hodin na jihozápadu a v 18 hodin na západu.
      Podle hvězd určujeme sever v noci. Na obloze si najdeme Severku, která je na severu. Najdeme ji, když pětkrát prodloužíme vzdálenost zadních kol Velkého vozu. Venuše je při východu Slunce na východu a při západu Slunce na západu. Také se jí říká Jitřenka nebo Večernice. Je to nejjasnější hvězda na obloze.
      Podle lišejníků na osaměle stojích stromech se orientujeme podle toho, že tyto lišejníky rostou na severozápadu. Tyto osaměle stojící stromy mají na severozápadě i hrubší kůru. Koruny těchto stromů jsou nakloněny na jihovýchod. Toto vše je dáno tím, že u nás převažují severozápadní větry. Z této strany jsou tedy stromy chráněny lišejníky, na této straně mají rozpraskanou kůru a na opačnou stranu mají vlivem větrů skloněnu korunu. Z toho samého důvodu se střechy horských chalup dělají na severozápadu až k zemi.
      Pařezy mají na severu hustší léta. Pozor však na to, aby nešlo o pařez na kraji lesa. Podobné je to u mravenišť, které jsou k severu sráznější, zatímco k jihu, kde je tepleji jsou pozvolné. I tady platí to, že je-li mraveniště na kraji lesa, nemusí tato zásada platit. Bude-li mraveniště na jižním kraji lesa bude buď souměrné a nebo může být tvarované obráceně. Proč? To je celkem jasné. Toto mraveniště je lesem chráněno a naopak jižní strana je pro něj drsnější. To samé platí o pařezech.
     V zimě se můžeme orientovat podle toho, že na jižních svazích taje sníh dřív. Orientace je možná i podle kostelů, které mají oltář na východ, podle včelínů, které jsou otočeny česlem k jihu, podle ptačích budek, které se umísťují otvorem k východu. Slunečnice otáčí svůj květ stále za Sluncem, a to i tehdy, když není Slunce vidět. Břečťany mají na severu vzdušné kořínky.
     Vidíme, že orientačních vlastností, podle kterých se můžeme v přírodě orientovat je velmi mnoho.