Šest vítězů Dětského světa Internetu

Internetová soutěž Dětský svět Internetu skončila v neděli o půlnoci a šest vítězů si nyní vybírá ceny z nabídky celkem 40 cen. Jaký byl průběh této soutěže a jaká je její budoucnost?

     Soutěž Dětský svět Internetu probíhala od 19. května, kdy byla zahájena, až do svého ukončení na Mezinárodní den dětí. Do soutěže se zapojilo méně dětí než se čekalo, ale ještě jenom zlomek z tohoto počtu dětí opravdu začal soutěžit. Bohužel toto není ojedinělý jev a stává se to ve více soutěžích, že děti pro to, aby vyhrály nějakou cenu, nejsou ochotny vynaložit téměř žádné úsilí. Většina z nich totiž tutéž věc dostane kdy rodičů, kdy se jim zamane. Tak proč se namáhat a soutěžit?

     Jaký přínos měla soutěž pro děti, které se do ní zapojily. Mimo ceny, kterou vyhrály a kterou si nyní vybírají, to jsou bezesporu zkušenosti s vyhledáváním informací na daném serveru. Některé otázky byly lehčí, jiné těžší. Na některých serverech bylo logo soutěže, pod kterým byla skryta otázka vidět ihned po zobrazení úvodní stránky, na některé bylo třeba rolovat stránku dolů a na některých stránkách bylo až na některé z podstránek. Příkladem jednoduché otázky může být například Speed Express, kde se otázka zobrazila jako článek a ptala se na počet rubrik v magazínu. Soutěžícímu se stačilo podívat pouze do levého pruhu hned vedle otázky a rubriky si tu spočítat. Naproti tomu asi nejtěžší otázku měl T. O. Zlatý list Dobříš, kde soutěžící hledali otázku Jak se jmenuje tradiční soutěž o historii i současnosti města Dobříš? Koho napadlo odpověď hledat pod odkazem Různé, měl vyhráno. Kdo hledal pod akcemi, nakonec to vzdal a tipoval na slepo. K cíli nevedl ani odkaz "Historie".

     Nejúspěšnější byl nakonec třináctiletý Miloslav Fišer, který z 46 otázek zodpověděl správně 43. Za ním skončil sedmiletý Michal Nováček s 42 body, dále desetiletá Anna Vlachová s 40 body, dvanáctiletá Marie Vlachová z 38 body, třináctiletý Adam Vopička z 37 body a dvanáctiletý Jiří Špaček s 31 body. Ostatní soutěžící se už nevešli do požadovaného, nakonec sníženého limitu 60%, tedy 28 bodů. Další soutěžící měl 27 bodů z 30 otázek. Mimo vítězů na všechny otázky odpověděli už jenom dva soutěžící, kteří měli 24 a 20 bodů.

     Šest vítězů jsme během pondělí kontaktovali, aby si vybrali ceny, které byly od spuštění soutěže 19. května vystaveny na adrese http://www.soutez.ekamarad.cz. Ve výběru je cen méně, což je dáno tím, že od některých cen je k dispozici více kusů. Celkem bylo k dispozici 40 cen, z nichž 34 jich zbude do jiných soutěží.

     Ihned po vyhodnocení jsme udělali statistiky a obeslali jimi servery k vyjádření jejich dojmů, návrhů a budoucnosti této soutěže. Během necelých 24 hodin se nám sešlo poměrně dost podnětů, o které se můžeme už nyní podělit. Konečné závěry samozřejmě uděláme až po té, co se vyjádří i ti, kteří to během pondělí nestihli.

     Soutěž by měla mít větší propagaci. S propagací ale jsou obecně problémy, protože placená reklama je drahá. Řešením by bylo pro soutěž sehnat mediálního partnera. Nejde totiž ani tak o zábavnou soutěž, jako spíše soutěž vzdělávací, do které by se mohly zapojovat právě školy. Vždyť tato soutěž může prověřit, jak se umějí právě jejich žáci orientovat v praxi na Internetu. Druhým aspektem této soutěže je to, že se děti seznámí se zajímavými servery, které pro ně mohou být užitečné a zajímavé a kterých je už na českém Internetu poměrně dost. Není tedy pravdou, že by se české děti musely na Internetu nudit. Pokud se nudí, není to malým počtem pro ně určených stránek, ale jejich neznalostí.

     Jeden ze spíše ojedinělých návrhů byl zatraktivnit ceny a zmenšit počet zúčastněných serverů. Touto cestou bychom ale šli neradi, protože nám připadá, že dnešní dětský svět je už tak dost zkomercionalizovaný a duševní hodnoty stojí v pozadí. Velká část dětí si už neumí hrát a soutěžit bez cen a raději se budou nudit. navíc, jestliže dítě má možnost vyhrát film na videokazetě v ceně kolem 300,-- Kč a potřebuje k tomu úsilí zhruba dvou hodin, pak pokud to vezmu ryze z materialistického hlediska, je jeho čas ohodnocen na cca 150,-- Kč/hod. A to myslím s hodinovou sazbou většiny pracujících není rozhodně málo, zejména k okolnosti, že děti do 15 let nechce nikdo na brigádu brát ani zadarmo a ani většina brigádníků starších studentů, si tolik za hodinu nevydělá. Zde navíc nejde o práci, ale o zábavu, protože soutěž je pojata zábavnou formou, při které si děti navíc rozšiřují svůj obzor.

     Jednou z cest, jak vyřešit situaci, pokud by serverů zapojených do soutěže přibývalo, by bylo odstupňování cen podle bodů. Soutěžící by se mohl rozhodnout, zda navštíví všechny servery s možností vyhrát více cen nebo zda se spokojí s návštěvou menšího počtu serverů, které si vybere podle svého zájmu a bude mít možnost vyhrát pouze jednu cenu. Obdobně by možná bylo účelné přidělovat za otázky body v rozpětí od 1 do 3 podle obtížnosti otázky. Opět si může soutěžící zvolit, zda bude vybírat otázky jednobodové, které budou lehčí a zodpoví jich raději více, nebo se rozhodné pro těžším otázky tříbodové, které mu ale zaberou více času při hledání odpovědí na serverech. Toto jsou ale zatím pouze náměty, ke kterým nás inspirovaly některé podněty od spolupracujících serverů.

     Jaká byla propagace soutěže? Tu lze hodnotit ze statistik eKamaráda, kde měla soutěž své centrum. Zde běžela bannerová kampaň na Billboardu. Další propagací byla tisková zpráva, která vyšla na České škole. Přes statistiky jsme našli informaci o soutěži ještě na jednom dalším učitelském serveru, kde byla soutěž doporučena jako vzdělávací a vhodnou do hodin informatiky. Informace o soutěži šla dále na poradu ředitelů základních škol v Praze 4 a velké množství letáčků bylo rozdáno přímo v Praze na Bambiriádě. O soutěži jsem také informovali v časopisu Kamarád, který vycházel po dobu konání Bambiriády denně v nákladu od 400 do 500 kusů denně.

     Zajímavá by byla možnost, aby mohly děti soutěžit přímo na Bambiriádě. Letos to v Praze možné nebylo, protože internetové připojení měl pouze medistan a to pouze pro vlastní potřebu, nikoli pro veřejnost. V roce 2004 bychom však již měli konečně mít Internet i v naší expozici Informačního centra oddílů a klubů. Ale s ohledem na časovou náročnost soutěže stejně nebude možno, aby si zde soutěžící splnili celou soutěž a každý ji plnil dvě hodiny. Letos jsem měli v expozici tři počítače, na kterých se soutěžilo v tvorbě internetových stránek.

     Nápadů bude jistě hodně, protože očekáváme ještě další náměty od ostatních zúčastněných serverů. Příští rok bude na přípravu více času. Letos ho bylo málo, protože šlo o okamžitý nápad, který byl zrealizován během dvou týdnů k samotnému spuštění soutěže. Nezbývá, než věřit, že všechna tato plánovaná opatření zvýší příští rok návštěvnost soutěže. Zaručit to ale nemůže nikdo.

     Jak dopadly statistiky na samotném eKamarádovi, tedy přímo v centru soutěže? V jejím průběhu byla návštěvnost zhruba dvojnásobná. Z toho je patrné, že samotný magazín udělal pro propagaci vše, co bylo v jeho silách. Statistiky zaznamenaly návštěvy i ze soutěžících serverů, které byly touto soutěží po dobu jejího trvání vpodstatě vzájemně propojeny.

     Škoda je, že samotné zapojení škol do soutěže bylo minimální. Ve statistikách jsme zaznamenali zapojení pouze jedné třídy z Jižního Města. Bohužel i v tomto případě se ale děti pouze zaregistrovaly a většina z nich se do samotné soutěže nezapojila.

      K vyhodnocení soutěže se ještě vrátíme po té, co vyhodnotíme stanoviska a podněty všech zúčastněných serverů, bez nichž by soutěž nemohla proběhnout a jimž za účast v ní patří naše velké poděkování.