Z kroniky Zálesáků - 7. část

Tábor Zálesáků, o kterém si čteme v kronice z roku 1982, se pomalu chýlí ke konci. Jaký byl jeho závěr?

     11. den – úterý 25.8.92

     V tento den náš oddíl vyrazil do Hanušovic. Ráno jsme dostali balíčky a vykopnutí ze dveří (+ omluvu). Do Hanušovic jsme jeli vlakem. První cíl zde byl najít zdravotní středisko. Protože David s nohou něco měl (asi zlomená). Potom se ukázalo, že zlomená není (škoda), že je jen naražená. A proto jsme šli do lékárny. Tam nám však dali polovinu toho, co jsme potřebovali. Cestou zpět se Míla ještě cpal a udělal ze sebe zmrzlináře Krkovičku, protože nám nedal ochutnat Čoko-mix.

     Skřet

     Dnes jsme pro změnu jeli zas do Jeseníků. Sem jsme jeli vlakem a na vlak jsme šli. Ve městě Míla sháněl Čoko-mix a Lékárnu. Lékárnu našel dříve. Proto jsme dokoupili potřebné věci. Míla byl však celý sešlý, protože nesehnal zmrzlinu. Ale nakonec se na něj štěstí usmálo a Čoko-mix sehnal. Potom jsme jeli zpět.

     Skřet

     Dopoledne se šlo nakoupit, protože přijela pojízdná samoobsluha. Sehnali jsme všechno mimo brambor. Prodavač nám poradil, abysme si je šli nakopat za les. To jsme neudělali a na Kamzíkovo naléhání, jak je strašně moc potřebuje, jsme se pro ně vypravili do Jindřichova. Se mnou šel Ingoust, Mrazík a David. V bližším obchodě brambory neměli, tak jsme se občerstvili Mrazíkem (ne tím z oddílu, ale zmrzlinou) a šli jsme dál. Ve vzdáleném krámu jsme koupili 20 kg brambor a vajíčka. Vajíčka nesl David a my ostatní jsme se střídali ve vezení brambor. Vedro udělalo své a tak po příchodu do tábora jsme byli K.O. Následoval poněkud zpožděný oběd. Polední klid se nějak protáhl až do večeře, to byl počátek vedřin. Po večeři byla etapa.

     Míla

      Tento den se konaly vedřiny. Z programu se nesplnilo vůbec nic. Půlka tábora byla K.O. a někteří by si nejraději vlezli do lednice. Tam bylo asi tak nejlíp.

      Večer byl oheň, na kterém se v alobalu opékalo kuře.

     Míla

     15. den – sobota 29.8.92

     Vedro sice stále trvalo, ale program jsme už začali plnit. Dopoledne byl turnaj v pinkponku a uklízela se chata. Pinkponk se kvůli vedru nedohrál a neschopná služba uklízela dlouho do večera. Tak se nekonal ani táborový oheň a místo něj se uklízelo.

     Míla

     Ráno se hned od rána uklízelo a dobalovalo. Pak jsme předali chatu a šli jsme na nádraží. Čekala nás dlouhá cesta do Prahy. Tam náš tábor skončil.

     Míla