Z kroniky Tuláků - 29. část

V nahlížení do kroniky Tuláků do roku 1989 pokračujeme i dnes. Čekají nás akce oddílu z dubna a května.

Kamenný přívoz - Luka pod Medníkem - 23. 4. 1989

     Sraz v 8.20, v 8.30 jsme vyšli k autobusové zastávce. Počkali jsme na autobus 203. Dojeli jsme na nádraží v Krči a nasedli do vlaku, který po chvíli přijel. V tunelu pomalu každému odněkud přiletěla facka, ale to nás nevyvedlo z míry. Když tunel skončil, ležel vždy alespoň jeden člověk na zemi.

     Dojeli jsme do kamenného přívozu a odtamtud jsme se vydali do Luky pod medníkem. Cesta docela ušla. Došli jsme na Panskou skálu, kde jsme poobědvali a zahráli si hry. Míla připevnil na stromy, keře a pařezy papíry s trojmístnými čísly. My jsme pak běhali s papíry a tužkami a všechny čísla, která jsme viděli, jsme měli opsat. Když jsme je měli opsané, běželi jsme do cíle. Bylo to na čas.

     Než jsme však došli na panskou skálu, šli jsme, spíše lezli, po velkých balvanech tzv. "Bludné kameny", ale Míla si vykračoval po cestě. Z Panské skály jsme došli do Těptína. Než jsme tam však došli, 2x jsme se museli vracet na rozcestí u Panské skály, protože jsme bloudili.

     Z Těptína jsme šli do Jílového, tam jsme si dali pauzu na náměstí. V 16.30 jsme odtud měli vyjít. Ale vyšli jsem o deset minut dřív. Šli jsme pořád po kamenité cestě a náhle jsme zjistili, že jsme již dlouho neviděli naší značku, po které máme jít dál. Vrátili jsme se tedy na rozcestí a hledali jsme ji. Značku jsme konečně našli, byla pořádně schovaná na stromě za plotem, přikrytá větví. Dali jsme se tedy po značce dolů. Šlo se nám krásně. Šli jsme okolo domků se zahrádkami. Viděli jsme psa, který měl pravděpodobně zlomenou packu, nádherného šedého koně za ohradou, u které nás Míla vyfotografoval.

     Potom jsme zase ušli kus a Míla řekl: " Musíme si pospíšit, jinak nestihneme vlak a budeme tam trčet pomalu dvě hodiny". Přidali jsme do kroku. Na nádraží jsme si oddechli, vlak ještě neodjel ale ani nepřijel. Stihli jsme vše na minutu. Ve vlaku vedle nás seděla příjemná starší paní, s kterou jsme si trochu povídali. Domů jsme dorazili včas. Výlet se nám do posledního kroku vydařil a těšíme se na další.

     Lucka H.

     V 13.25 jsme měli sraz před školou. V 12.30 jsme vyrazili. Cesta vedla: Nejdříve dvě stanice autobusem, potom metrem trasou C, na stanici Sokolovská (dnes Florenc), tam jsme přestoupili na trasu B a jeli jednu stanici. Vystoupili jsme u nádraží Praha - střed a tam nastoupili do posledního vagónu našeho vlaku. Cesta trvala dvě a půl hodiny.

     ve Žďáru nad Sázavou jsme vystoupili a necelou hodinu čekali na autobus, který nás dovezl do Polničky. Bydleli jsme ve zdejším sokole.

     První den jsme se naučili pochodové značky. Druhý den ráno jsme zjistili, že přes noc napadl sníh. S tím skončily naše plány o výletech z Polničky. Kluci hráli celé tři dny fotbal a my jsme splnili bobříky: hladu, mlčení a odvahy. Dvě členky našeho oddílu jsou již "Ochránci přírody" (oddílové výkonnostní stupně - Ochránci přírody je první). Rozdělili jsme se do pěti skupinek. V nich jsme soutěžili.

     V den odjezdu jsme si zahráli míčové hry a ve dvě hodiny jsme byli připraveni k odchodu. Ve tři hodiny jsme vyrazili, jeli jsem na nádraží ve Žďáru nad Sázavou. Tam jsme nastoupili do vlaku a vyrazili směrem na Prahu. Přijeli jsme ve 20.00.

     Všem se nám tam i přes špatné počasí líbilo.

     Liliana A.