Vánoční soutěž ve Staňkově

Asi po třech letech jsem se opět dostal k tomu, abych se zajel podívat do dětského domova ve Staňkově, z nějž s námi jezdilo několik dětí na tábory a v němž působil klub SKSK ČR Marťani.

     Z Prahy jsem vyjížděl poměrně časně ráno, protože do Staňkova, který leží kousek od Domažlic, je to poměrně daleko. Protože rychlík do Plzně měl zpoždění, absolvoval jsem rychlý přestup v Plzni, kde jsem měl původně čekat deset minut. Naproti tomu vlak do Staňkova své zpoždění, způsobení čekáním na náš rychlík dohnal a přijel do Staňkova na čas.

     V domovu jsme to nemohl poznat. Šel jsme do paměti do kanceláře, kde sedával vždy Jirka Pivonka a ejhle, kancelář tam nebyla. Tak jsem se vrátil do přízemí, kde mi Jirku zavolali a ten mě provedl částí dětského domova. Udělali tu přístavbu a tak se zde hodně věcí změnilo. Všiml jsme si, že na žádném pokoji už nejsou palandy a počet dětí spících na pokoji se výrazně snížil.

     Na jednom pokoji, kde jsme se posadili a povídali si s Jirkou, posléze probíhala Vánoční soutěž ve dvou kategoriích. V kategorii pro starší, tedy od dvanácti let soutěžili čtrnáctiletý Petr, který byl favoritem, patnáctiletý Jirka a dvanáctiletý Martin. Z této trojice jsem znal pouze Jirku, který s námi byl už na jednom táboře.

     První disciplínou byly Nervíky. Hráli jsme je do padesáti a hra spočívá v tom, že se hází kostkou. Hráč může kdykoliv přestat a nechat si naházený počet napsat. Pak už o něj nemůže přijít. A nebo může riskovat, ale pokud mu padne šestka, tak mu nuluje právě házenou sérii. Kdo docílí první padesáti, je vítězem, přičemž se dohrává kolo.

     Při hře do padesáti měla hra rychlý spád a proběhlo asi pět nebo šest kol. Jako první překročil vítěznou hranici Petr, který naházel 59. Druhý Martin měl 16 a Jirka skončil na nule. Soutěž byla čtyřbojem, takže po první disciplině vedl Petr s 3 body, před Martinem s 2 body a Jirkou s 1 bodem. Druhou disciplínou byla Písmenková, kdy soutěžící určovali na rychlost věc od daného písmene, např. auto na M apod. V této soutěži se nejlépe dařilo Martinovi, který uhádl 16 slov, druhý Petr uhádl devětkrát a třetí Jirka osmkrát. Celkové mezipořadí po druhé disciplíně se vyrovnalo a v čele byli s pěti body Petr s Martinem, za nimi s dvěmi body Jirka.

     Třetí disciplínou byla hra Na žouželení, což je hádání činností. Při tom otázky se smí pokládat pouze tak, abych na ně mohl odpovídat ANO nebo NE. V každém kole smí mít jeden soutěžící nejvýše tři přímé otázky. Soutěž byla velmi zajímavá, zejména, když jsem si např. myslel činnost koukání a soutěžící se ptal, jestli se při ní kouká.

     Nakonec vyhrál Petr, který uhodl tři činnosti, druhý Martin uhodl dvě činnosti a třetí Jirka jednu. Opět tedy šel do čela Petr s osmi body, před Martinem se sedmi body a Jirkou s třemi body.

     Sirky se hrály formou turnaje. Jedna ruka za zády a druhou byl úkol co nejrychleji naskládat rozházené sirky z hromádky na stole do krabičky a krabičku zavřít. Při tom nezáleželo na poloze hlaviček. Kdo krabičku dříve zavřel a měl v ní všechny sirky, byl vítězem.

     Martin v rychlosti překonal oba své soupeře a tuto disciplínu vyhrál. Petr, který byl rychlejší než Jirka, skončil druhý. Pořadí bylo tedy vyrovnané, protože Petr i Martin měli oba po devíti bodech, za nimi Jirka čtyři body. Rozhodli mezi nimi tedy sirky, které opět vyhrál Martin a tak se stal vítězem první soutěže a vyhrál film Starobylé hroby, který nám věnovala Davay.

     Jako druzí soutěžili mladší do 12 let včetně. Znovu tedy soutěžil Martin a s ním jedenáctiletý Lukáš a sedmiletý David. Zde se soutěžilo o knihu Disneyovku Lilo & Stitch, kterou věnovalo nakladatelství Egmont.

     První disciplínou byly opět Nervíky. Tady se vedl velmi dobře Lukáš, ale těsně před koncem jej předstihl Martin. V posledním kole měl Lukáš smůlu, protože hned při prvním hodu ho zastavila šestka. David zůstal na nule. Celkově tedy po první disciplíně vedl Martin s třemi body, před Lukášem s dvěma body a Davidem s jedním bodem.

     Druhou disciplínou byla Písmenková, ale v úpravě, že jsem si od daných písmenek myslel konkrétné věci, takže to nebylo na rychlost, začínalo se vždy cyklicky od někoho a když nevěděl, tak pořadí kolovalo dál. Takže pokud jsem si myslel třeba azalku a řekl jsem květina na A, museli uhodnout právě azalku. Boj to byl vyrovnaný, protože Martin uhodl 12 věcí, Lukáš 11 a david 7. Martin tedy upevnil s šesti body své vedení, Lukáš měl čtyři body a David dva.

     Obměněná byla i hra Na žouželení, kde se místo činností hádaly osobnosti. Tato hra byla přerušena obědem a po něm ze soutěže odpadl David, takže dále už pokračovali pouze Martin s Lukášem. Tuto disciplínu vyhrál suverénně Martin, který uhodl tři věci, před druhým Lukášem, který uhodl jednou. Martin tak měl již devět bodů a jisté vítězství, druhý Lukáš měl šest bodů a David zůstal na dvou bodech.

     Čtvrtou disciplínou byly Sirky, v kterých opět kraloval Martin. Protože David už nehrál, utkal se pouze s Lukášem, který se ale držel statečně a zaostal pouze o malou chvíli. Z Disneovky se tedy radoval opět Martin,

     Martin se tak stal dvojnásobným vítězem a vyhrál knihu i film.

     Potom ještě chvíli jen tak soutěžili Martin se Štefanem v Písmenkové, která byla zase v jiné podobě, byla na rychlost, ale na konkrétní věci. Převahu měl starší Štefan, který dvakrát vyhrál. Část kluků si hrála hry na počítači.

Pak odešla většina kluků hrát s Jirkou fotbal a tak jsme si chvíli povídal s Kubou a Mirkem.

      Kuba i Mirek s námi absolvovali více táborů a tak bylo na co vzpomínat. Totéž by se dalo říct i o Štefanovi, který s námi byl ještě na více táborech. Vzpomínali jsme tedy i na děti, které s námi jezdily, ale v dětském domově již nejsou.

     Úplně na závěr mě pozvali kluci nahoru do svého pokoje, kde mě Jakub předváděl dva počítače, které tu mají. Přiblížila se pátá hodina a tak jsem se musel rozloučit a vyrazit na vlak. Tím jsem dorazil do Plzně, kde jsem měl dostatek času na teplý oběd a pak už hurá rychlíkem do Prahy a domů.