Z kroniky Tuláků - 13. část

Po týdenní odmlce znovu nahlížíme do kroniky Tuláků a prožijeme s nimi několik květnových akcí roku 1987.

Pionýrská schůzka v klubovně 4.5.1987

     1. Orli
     2. Klokani
     3. Broučci

     Schůzka se nám dětem líbila.

Zápis provedla Petra Šidlíková

     Pátek 8.5.

     Sešli jsme se před školou Donovalská v půl druhé. Maminka Patrika nám všem vzala batohy a já, Víťa, Pepík Procházka a Patrik jsme si sedli mezi batohy. Ostatní šli pěšky na stanici Družby (dnešní Opatov - pozn. autora). Když jsme přijeli na stanici, začali jsme vykládat batohy. Jeli jsme na Hlavní nádraží, kde jsme nastoupili do vlaku. Dojeli jsme do Tábora, kde jsme přestoupili do malého vláčku, který nás dovezl do Bechyně.

     Potom jsme šli čtyři kilometry pěšky na Židovu Strouhu. Ubytovali jsme se a šli pro dříví na oheň. Při ohni jsme seděli ani nedutali. Tak skončil náš první den.

     Sobota 9.5.

     Nový den zahájil budíček. Po budíčku byla rozcvička. Potom jsme se umyli. Po snídani jsme šli na výlet do Dobronic. Navštívili jsme tam starou zříceninu. Potom jsme se rozdělili na dvě skupiny. Já, Víťa a Pepík jsme šli s Mílou a ostatní jeli vlakem. Na Židovu strouhu jsme přišli asi v sedm hodin. Večer byla bojovka, kterou splnil jenom jeden z nás. Tak skončil druhý den naší výpravy.

     Neděle 10.5.

     Pepík S.

    Dne 27.5.87 se konalo základní kolo ligy ve vybíjené. Hrálo se systémem každý s každým a na čas. Toto kolo bylo rozděleno na dvě kategorie: Starší a mladší.

     Starší kategorie:
     LA (1.)
     BRONTOSAURUS (2.)
     ŠLÉPĚJE A (3.)
     ŠLÉPĚJE B (4.)

     Mladší kategorie:

     KAMZÍCI (1.)
     PASTELKY (2.)
     BOBŘI (3.)

     Vybíjená se nám líbila a byla tam dobrá atmosféra.

     Patrik

     Odbor turistiky uspořádal další akci pro veřejnost, tentokrát pro děti od 10 let. I přes velkou propagaci (letáčky byly poslány na 60 základních škol) a pěkné počasí, se na startu objevilo jenom 14 dětí, což je oproti Májovému putování pohádkovým lesem, které bylo 3. května za počasí deštivého a na které přišlo 50 dětí, málo. Na prvním stanovišti se házelo šipkami do terče, dále se překonávala rokle po laně a hned potom byla prověrka znalostí topografie a první pomoci. Na dalším stanovišti se házelo granátem na cíl a děti si mohly prověřit svoji znalost přírody. Na posledním stanovišti byla už tradičně dopravní výchova a uzlování.

     Mimo těchto stanovišť byly na trati i tři a neobsluhované úseky. První byl mezi 1. a 2. Punktem a byly zde při cestě rozsety mapové značky, které děti hledaly a určovaly. Druhý úsek byl za hodem granátem a děti zde objevovaly, co do lesa nepatří. Posledním úsekem byl test, kde znalosti dětí prověřilo šest otázek, které byly vyhodnoceny v cíli. Tam dostaly děti do startovního lístku poslední razítko a šli domů.

     Míla

     Přestože nahlížíme do kroniky Tuláků, připomínám, že v tuto dobu se oddíl jmenuje ještě Brontosaurus. K jeho přejmneování na Tuláky došlo až později.