Party - dětské přirozené kolektivy

Dětské party jsou mnohde problémem. Přesto ale jde o nejpřirozenější dětský kolektiv a budeme se muset smířit s tím, že party byly, jsou a budou. Jak to řešit?

     Nejpřirozenějším dětským kolektivem je parta. Do part se děti sdružovaly již v dávné minulosti, sdružují se do nich i dnes a budou se do nich sdružovat i v budoucnu. Parta je tvořena obvykle třemi až šesti dětmi. Vyjímečně mohou být i party větší.
     Dětí v partě sdružuje nějaký společný zájem a společné prostředí. Do jisté míry působí tyto vlivy oba, někdy bývá jeden podřízen druhému. Primárním vlivem bývá zpravidla prostředí - partu tvoří děti ze stejné ulice, z domu, parta může vzniknout v dětské léčebně, na táboře, na chatě o dovolené apod. Společný zájem tu jistě hraje také roli. Může to být třeba parta dětí, které sportují - hrají fotbal, pinkponk, hokej, tenis apod. A nebo může být zájem obecnější. Parta jeden den sportuje, druhý den si třeba hraje na vojáky, třetí den jezdí na kolech apod.
     Parta může vznikat i kolem hlubšího zájmu, třeba modelářství a může mít širší region. Mohou zde být nejenom děti z ulice, ale i ze sousedních ulic.
     Parta může být věkově prostupná, většinou ale jen do jisté míry, tedy v rozmezí dvou až tří let. Samozřejmě může být i vyjímka, kdy se do větších part zapojují i sourozenci a věkové rozdíly jsou větší. Parta může být čistě klučičí nebo čistě dívčí a nebo smíšená.
     Zájmy a činnost party mohu být pozitivní ale i negativní. Obecně platí, že vše, co není škodlivé, je pozitivní. Dítě se jakoukoliv činností vyvíjí a to i zdánlivě pro dospělého bezúčelnou hrou.
      Srovnejme si teď pojmy parta - družina a klub. Při tom pojmem klub máme na mysli malý dětský klub, který si děti samy vedou.
     1. Regionálnost působnosti parta - ano
                                                  družina - většinou ano, ale není nutné, některé děti mohou dojíždět
                                                  klub - většinou ano
     2. Společné zájmy parta - ano
                                   družina - ano
                                   klub - ano
     3. Podíl dětí na vedení parta - 100%
                                          družina - záleží na způsobu práce oddílu, vždy menší než 100% (zpravidla 50 až 70%)
                                          klub - většinou 100%
     4. Vliv dospělých parta - pouze náhodné příklady
                                  družina - prostřednictvím vedoucího a rádce
                                  klub - prostřednictvím patrona či příklady (systematický)
     5. Název parta - většinou ne
                    družina - většinou ano, ale někdy má jen číslo
                    klub - ano
     6. Kronika (časopis) parta - většinou ne
                                       družina - někdy ano někdy ne
                                       klub - většinou ano
     7. Činnost parta - pozitivní i negativní
                      družina - vždy pozitivní
                      klub - vždy pozitivní
     8. Sdružování do větších celků parta - většinou ne
                                                       družina - ano do oddílu
                                                        klub - někdy ano někdy ne
     9. Právní subjektivita parta - ne
                                         družina - přímo ne, ale prostřednictvím vyššího celku
                                          klub - někdy ne a někdy ano, ale pouze prostřednictvím vyššího celku)
     10. Vedoucí - velitel parta - přirozený dětský vůdce
                                       družina - rádce jmenovaný vedoucím oddílu
                                       klub - velitel demokraticky zvolený klubem, některé kluby mohou mít i kolektivní vedení
     Družina tvoří v tomto srovnání samostatný celek. Je součástí oddílu a oddíl rozhoduje o tom, jakou má volnost. Oddíl pracující družinově většinou má několik družin, v jejichž čele stojí rádcové, se kterými se vedoucí schází. Schůzky bývají družinové, některé oddíly mají třeba jednou až dvakrát do měsíce i oddílové schůzky. Oddíl ale může pracovat i pouze na družinových schůzkách a jako celek se schází na výletech a oddílových akcích. Některé oddíly pak mají i družinové akce. To vše záleží na způsobu vedení, jakou dá oddíl družinám volnost.
     Družinová schůzka se skládá z povinné náplně schůzky, kterou určuje oddíl (plnění uložených úkolů) a z družinové části, o jejímž obsahu si rozhoduje sama družina.
     Rozdíl mezi klubem a partou může v některých případech splývat. Z party se vhodným působením může stát klub. Podaří-li se takto přerodit partu s negativní činností, je to velice záslužná věc.
     Negativní činnost part vzniká většinou z nudy. Dalším důvodem může být to, že přirozený vůdce, který umí vyniknout jen silou, si zde může kompenzovat různé komplexy, které pocházejí ze školy nebo z rodiny.
     Pokud parta dostane pozitivní náplň činnosti, může se z ní snadno stát klub. Náměty na činnost však musí být nenásilným způsobem, protože party často odmítají autority dospělých. Při tom však samozřejmě dospělé napodobují. Jde jenom o to, co od dospělých napodobují, zda negativní činnosti jako je kouření, krádeže, drogy, pití alkoholu, gemblerství, rasismus, šikanování, vandalismus a pod, a nebo kladné příklady dospělých - péče o zvířata a přírodu, pomoc starším a mladším apod.
     Pokud se nám podaří navést partu nenásilným způsobem na pozitivní činnost tak, aby ji vzala za svou, máme vyhráno. Tuto činnost jsme pak nevnutili partě my, ale přišel s ním sám někdo z nich, zpravidla přirozený vůdce party a parta tento návrh na činnost přijala, protože ji zaujal.