Email a lidská komunikace

Email je jistě mocný a výkonný komunikační prostředek. Pro některé lidi sice málo osobní, ale z některých emailů se dá vyčíst hodně. Skoro mám někdy chuť říct Pošli mi email a ji Ti řeknu, jaký jsi.

     Email má bezesporu mnoho výhod, ale také dost nevýhod. Spolu s SMS postupně vede k mrzačení českého jazyka. u SMS je to markantní, protože ty nás odnaučují používat diakritiku a protože je používají hlavně děti a mladí lidi, je to návyk, který se jim posléze přenáší do života. Mnohokrát jsem si všiml, že v psaných textech od dětí, které jsou psány s diakritikou, prostě u některých písmenek háčky a čárky chybí a u některých jsou. Na mě osobně to dělá horší dojem, než když je to psané celé bez diakritiky.

     Je otázka, zda psát emaily s diakritikou nebo bez ní. Vzhledem k tomu, kolik existuje kódování češtin a jak jsou nekompatibilní programy, které uživatelé používají, píši emaily většinou bez diakritiky. Některým lidem se totiž zobrazuje nesprávně a pak se jim čte email hůře, než když háčky a čárky chybí. A pamatovat si, komu mohu psát email s diakritikou a komu ne, je nad moje síly. Navíc si nedovedu představit, že bych napsal jeden email s diakritikou a vzápětí další bez ní. Prostě člověk se musí přeorientovat na to, co píše a zda to bude s diakritikou nebo bez ní a neustálé střídání mi dělá problémy.

     Psaní s diakritikou osobně upřednostňuji všude tam, kde nemá praktické opodstatnění psát bez ní. To znamená, že v chatech či na ICQ píši zásadně s diakritikou, stejně tak v diskusních fórech. Tam mám jistotu, že se bude korektně zobrazovat.

     Nyní ale k samotnému téma, o kterém chci psát. Není to jenom pravopis a způsob psaní, které hovoří o osobnosti autora textu. Jako příklad si vezměme nejprve Dětskou seznamku. Kdo si přečte návod, jak ji používat, tak tam najde, že inzeráty má psát s diakritikou. Většina jich také diakritiku má. U některých najdete mnou zmíněný jev, že inzerát diakritiku má, ale u některých písmenek chybí.

     Některé inzeráty si dávají záležet na pravopisu, ale hlavně na slohu, jak se vyjadřují. Jiné jsou co nejkratší, řekl bych "bulvární", protože jejich jedinou snahou je lacino upoutat a nic o sobě nenapsat. Zajímavé je, že některé děti opakují do inzerátu to, co je v něm stejně uvedeno, tedy své jméno, svůj věk, někdy i svůj email, ale nenapíší třeba z kterého jsou kraje, v jakém věkovém rozmezí hledají kamaráda a jaké mají zájmy, přesto, že se na ně posléze v textu inzerátu odvolávají. Jistě, uvedli je do políček pro vyhledávací centrálu, ale kdyby si přečetli návod, dočetli by se, že tyto informace nebudou v textu inzerátu zobrazeny.

     Vrátím se ale k emailů. Čas od času nás potěší email, který nám poděkuje, že se seznámil díky nám s kamarády a současně žádá o zastavení posílání novinek z Dětské seznamky, protože by už více kamarádů nezvládl. Takový email potěší a svědčí o kultuře a vychovanosti pisatele. Ale naopak i chodí emaily obrácené, kdy si někdo zasílání novinek vyžádá a posléze neumí slušně požádat, o ukončení jejich zasílání. Extrémem byl hrubě vulgární a sprostý email od jedné dívky, na který jsem reagoval tím, že až si vzpomene, jak se má slušně chovat, ať o vyřazení z databáze požádá. Připsal jsem dodatek, že pokud k nám ještě někdy podobně vulgární email dorazí, vymažeme všechny její inzeráty a seznamka jí bude minimálně do doby, než se omluví, uzavřena. Než by se obtěžovala napsat slušně, radši si nechala novinky zasílat dále. V tuto chvíli jsme už zapomněl, o koho konkrétně šlo, takže ji ani nemohu vymazat z adresáře.

     Na Dětské seznamce ještě chvíli zůstanu, i když odbočím od emailů ke knize návštěv. V ní zatím mnoho příspěvků není, ale jeden mě zaujal. Jistá Zuzana sem nedávno napsala otázku "Proč se tu nemuže seznamit na bliší vztahy?????". Když pominu, že je to příklad toho, o čem jsem se zmínil před chvílí (půl diakritikou a půl bez ní), je patrno, že Zuzaně chybí citové zázemí a že neměla možnost poznat pravé kamarádství a přátelství, když to nepovažuje za bližší vztah. Co je pro ni bližší vztah? Patrně erotika, která ale má ke vztahu daleko. Bohužel však v dnešní společnosti je zaměňována stále častěji a pojem láska je spojován s erotikou či sexem. Vzhledem k tomu, že Zuzana má na seznamce podaný i inzerát, tak víme, že je jí 12 let. O to smutnější je tento postoj již v tak mladém věku. Vždyť přece přirozený vývoj je se nejprve s někým skamarádit, po té přeroste vztah v přátelství a pak klidně v lásku. Vztah založený pouze na erotickém základu nemůže být nikdy trvanlivý a stabilní. K jeho nabourání stačí, aby se objevil někdo, kdo bude eroticky přitažlivější. A to opravdu není bližší (ve smyslu hlubší), ale výrazně povrchnější vztah.

     Další reakce v knize návštěv na Dětské seznamce jsou však radostnější a svědčí o tom, že jsou na světě ještě děti, které se umí kamarádit a umí projevit radost a vděčnost. Bohužel, takových dětí je čím dál tím méně.

     Na závěr jsem si nechal jeden nevyžádaný email od dospělého. Pro ilustraci jej budu citovat, aby mohl čtenář posoudit ubohou úroveň češtiny i slohu. Dále mi poněkud uchází, proč nám jej do redakce poslal. Že by tisková zpráva? Nadepsáno je to otevřený dopis, ale otevřené dopisy mívají zpravidla alespoň minimální slohovou a pravopisnou kulturu, což se o tomto dopisu říct nedá. Ostatně posuďte sami.

     Dopis mimo neobvykle velkého počtu hrubek, které by se daly omluvit, obsahuje i překlepy. Chce-li někdo psát otevřený dopis, měl by jej psát na určité úrovni, tedy minimálně si opravit překlepy a případně si nechat opravit i hrubé chyby. To by myslím v tomto případě zvládl i žák šesté třídy základní školy. Hlavně by ale dopis měl mít logiku, protože jinak se pisatel zesměšní, jako pan Jiří Dolejš, který bydlí v Praze 10, ale otevřený dopis posílá ze Stockholmu. Při tom ani neví základní věci o našem ústavním uspořádání a o pravomocech jednotlivých ústavních činitelů. Pak se nemůžeme ani divit, že nezná rčení "Kdybys byl mlčel, mohl bys být považován za filozofa".

     Mimochodem o inteligenci pisatele svědčí i skutečnost, že zakládá Svaz protihavlovských bojovníků několik měsíců před skončením jeho posledního prezidentského mandátu.

     Když už je řeč o nevyžádaných emailech, tak mohu zkonstatovat, že od doby, co vstoupil v platnost zákon, který je zakazuje, mi jich chodí asi tak třikrát více než dříve. Většinou pak zcela nesmyslně. Například zlatnická nabídka poslaná na email turistického oddílu a podobně. Beru všechny nabídky, které jsou trochu k věci, takže třeba nabídku ubytování, není-li vyloženě hotelového typu. Má-li to mez a nepošle-li to autor desetkrát a víckrát, s čímž se také občas setkávám, tak si z toho člověk občas něco vybere, co se hodí. Ale zlaté šperky opravdu do turistického oddílu dětem kupovat nebudu.