Turistická výzbroj III

V našem seriálu o turistické výstroji se tentokrát budeme věnovat spacím pytlům, jejichž kvalitu by jste rozhodně podcenit neměli.

    Spací pytle
     Mezi všemi regeneračními prostředky je jeden nejúčinnější, nejpřirozenější a nenahraditelný - spánek. Mnoho lidí si vybírá spacák podle barvy a chce, aby byl hlavně co nejlehčí a laciný. Co by nás mělo na spacím pytli zajímat nejvíce?
     Údaj výrobce o tom, do jakých teplot se hodí. Velikost. Způsob ušití, náplň, má či nemá odvětrávací zip, hmotnost.

     1. Teplotní určení
     Výrobce by měl poskytnout tři číselné údaje v °C. První dvě označují hranice tepelného komfortu. Horní a dolní. V tomto rozsahu teplot by měl spacák skýtat takové pohodlí, abychom spali sladce. Při vyšších teplotách se v něm začneme "vařit", při teplotách nižších se začneme budit zimou. Třetí hodnota bývá označován jako extrém. Při takové zimě už našemu spacáku opravdu docházejí síly a chrání nás pouze před omrzlinami a zmrznutím.
     První chyba, které se mnozí dopouštějí při nákupu spacáku, je právě zde. Tepelný komfort končí u druhé, ne u třetí hodnoty! Ne všichni výrobci jsou zcela seriozní, ne všichni mají možnost dokonalého testování v klimatické komoře pomocí pokusné figuríny. Při posuzování teploty nesmíme zapomínat, že hodnoty naměřené výrobcem jsou měřeny v prostředí s nehybným vzduchem. Vzpomeňte, jakou roli zde může sehrát vítr - větromrazivý index!

     2. Velikost
     Malý, tedy krátký a těsný spacák bude nepohodlný a studený, neboť si příliš stlačujeme izolační vrstvu. Častěji se chybuje nákupem příliš velkého spacáku. Budeme na zádech nosit zbytečně velkou váhu a co více - nebude v něm teplo. Příliš velký spacák se totiž špatně vyhřívá.

     3. Ušití
     Dobrý spacák je ušit komorovým způsobem, nemá tzv. studené švy. Studený šev bychom měli být schopni odhalit. Jsou to místa, kde je vrchní i vnitřní materiál prošit zároveň a je zde tedy absence izolační náplně. Studený šev výrazně prosvítá proti světlu. Prohlédněte si spacák proti žárovce! Studeným švem bude jakýkoli zip nepřekrytý dostatečně širokou a teplou légou uvnitř spacáku (musí být prošita nad zipem a je dobré ji před usnutím zaklapnout). U dobrého spacáku je izolační vrstva rovnoměrně rozprostřena, případně je v některých místech úmyslně zesílena.
     Co se střihu týče, zimní spacáky by měly být ve tvaru "mumie", měly by mít zateplovací límec kolem ramen, který jde zatáhnout až na obvod kruhu spáče, což vyžaduje také kvalitní samosvorky. Zatažením hlavové části spacáku vznikne kapuce, z které vykukuje pouze nos. Dekové spacáky, které jsou ve tvaru obdélníku a jdou rozepnout na přikrývku pro dva, se pro náročné podmínky nehodí.
     Pořizujeme-li si speciální spacák jen do mrazů, nemusí být zip. Má-li nám spacák sloužit celý rok, musí být teplý, ale musí umožňovat odvětrávání. Pak je zip na místě, nejlépe takový, který lze rozepínat z obou stran. O překrytí zipu légou již byla řeč.

     4. Náplň
     Nejlepším tepelným izolantem je vzduch a k tomu se nejvíce, z doposud užívaných materiálů, přibližuje v peří a umělých vláknech. Co je lepší?
     Kvalitní umělá vlákna budou lepší, než nekvalitní peří a naopak.Kvalitní peří je lehčí a stlačitelnější, než umělá vlákna, spacák s náplní z vláken bude tedy nepatrně těžší a objemnější, než srovnatelný výrobek z peří. Kvalita péřové směsi je dána procentuálním zastoupením prachového - draného peří a drobných pírek - nedraného peří. Čím více nedraného peří, tím lépe, avšak i v nejlepších náplních má své místo troška nedraného peří. Ta zabraňuje tomu, aby prachové peří cuckovatělo, dělalo hroudy a slehávalo se; je jakýmsi načechrávačem. Péřáky jsou výborné do suchých mrazů, pro náročné expediční akce, kde se šetří na každém gramu a objemu. Při častém náročném používání péřová náplň stárne a hřeje méně.
     Náplně z umělých vláken jsou různých kvalit. Donedávna platilo, že nejlepší vlákna jsou dutá a mezi nimi pak nejlepší ty, které mají dutinek nejvíce (až 7). Situace je však složitější. Vlákna mohou a nemusí být vodoodpudivě upravena (nepřijmou vlhkost do dutinek), jsou rovná nebo ve tvaru spirálky a mezi kvalitní "uměliny" přibylo také tzv. mikrovlákno, které nemusí být ani duté, vlákna se buď vrství lepením nebo prostorově tvarují již při výrobě. Životnost peří je menší než umělých vláken. U některých vláken bývá uváděna tzv. Tvarová paměť, tedy doba po kterou nezmění spacák své tepelně-izolační vlastnosti. Kvalitní vlákna mají tvarovou paměť třeba i 15 let. Vlákna kralují ve vlhkém prostředí, při vícedenních akcích, minimálně přijímají vodu a rychle se jí zbavují. Nesesypávají se, a protošití spacáku může být jednodušší. Jsou odolná proti plísním a jsou vhodná pro ty, kdo jsou alergičtí na peří.

     5. Spací pytle s odpařovací bariérou a reflexní folie
     Odpařovací bariéra (OB) není novinkou posledních let. Spací pytle s neprodyšnou, a tedy i nepromokavou vložkou zkouší některé firmy delší dobu.Po dosažení určité vlhkosti uvnitř OB se lidské tělo přestane potit.
     Perforovaná alufolie se někdy všívá do spacáků za účelem zvýšení tepelně-izolačních vlastností. Výrobci uvádějí přilepšení asi o 4 až 5 °C. Pokovené folie nás ochrání v nouzi před větrem a deštěm, avšak nejvíce proklamovaná schopnost, a sice odraz námi vyzářeného tepla, není až tak zajímavá, protože funguje pouze na chvíli.