Historie dětského hnutí a dětských organizací v ČR

Školící středisko ICOK školí vedoucí i něco málo z historie dětských organizací a toho, co se kolem nich dělo v minulosti. Je to jakási nadstavba základního vzdělání, která je ale myslím přesto zajímavá.

     Historie dětského hnutí a dětských organizací v ČR je tvořena bohatou mozaikou. Začneme-li od roku 1918, kdy vznikla Československá republika, byly zde historické organizace Skaut - Junák, ale i Sokol, Ymca, Liga lesní moudrosti a další. Mnozí lidé zaměňují pojmy Skaut a Junák. Obojí znamená totéž. Junák je svým způsobem český překlad slova Skaut. Je to samozřejmě zjednodušeně řečeno. Český Junák má svá specifika. Jeho zakladatelem byl prof. Svojsík. Junák, ač má svá specifika, se hlásí ke světovému skautingu, k jeho ideím.
     Spolu se skautingem patří k nejstarším organizacím i Sokol. Ten však není specifickou dětskou organizací, ale stará se o volný čas dětí a počet jeho dětských členů v něm není zanedbatelný. Opomenout nemůžeme ani Klub českých turistů a jeho turistické oddíly mládeže. V období první republiky však už působila i Liga lesní moudrosti. Své specifické postavení má YMCA, která rovněž není pouze organizací dětí, ale sdružuje křesťansky zaměřené mladé lidi.
Vedle tradičních organizací začaly ale pracovat v nás i spontánně vzniklé malé dětské kluby. Ty byly řízeny časopisy - Mladým hlasatelem a později Vpřed, kde pro ně rubriku redigoval spisovatel Jaroslav Foglar. Samozřejmě i v této době jistě pracovaly i menší dětské organizace.
     V roce 1936 po okupaci fašisty dochází k utlumení dětského hnutí, téměř až k jeho zániku. Přežívaly některé kluby, přestože Jaroslav Foglar veřejně vyzval jejich členy, aby své kluby rozpustily. Všechny kluby této výzvy neuposlechly a pokračovaly dále ilegálně ve své činnosti. Mezi ně například patřil i Klub parta nerozlučných, vedený Janem Šimáněm - Galénem.
     V roce 1945 po osvobození od fašistických okupantů se znovuobnovuje Junák a i další dětské organizace. Nikdo v té době ale netuší, že to není na příliš dlouho. O tři roky později přichází "Vítězný únor 1948", prezidentem se stává Klement Gottwald a s ním přichází diktatura proletariátu. Znovu je zakázán Junák a některé další dětské organizace, jiné jsou pak začleněny do Národní fronty. Z Klubu českých turistů se stal Svaz turistiky při jednotné tělovýchovné organizaci, kterou se stal Český svaz tělesné výchovy - ČSTV. Řídící dětskou organizací se stává Pionýrská organizace SSM, pro mládež je tu pak Socialistický svaz mládeže (původně Český svaz mládeže). Foglarova literatura je zakázána, na kluby se zdánlivě jakoby zapomnělo. Někde však opět přežívaly v ilegalitě.
     Ilegálně pokračoval v činnosti i Jan Šimáně - Galén. Ten měl zajímavé osudové cesty. Prošel Junákem, kde byl několik let šéfredaktorem časopisu Skaut - Junák. Samozřejmě působil i aktivně jako skautský vedoucí. Po roce 1948, kdy byl Junák zakázán, pokračoval Galén ve své činnosti v Pionýrské organizaci. Snažil se prosadit sem junácké pionýrské oddíly, což se mu nepodařilo. Byl redaktorem časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců, kde vedl rubriku pro čtenářské kluby, nazývané raketové posádky. Hodně skautských myšlenek se podařilo Galénovi do tehdejší pionýrské organizace prosadit. Zejména s blížícím se rokem 1968 a "Pražským jarem". To však bylo násilně potlačeno. Galén už v té době pracoval opět v Junáku, který byl znovuobnoven. Ze své vlastní iniciativy vydal jako přílohu Skaut - Junáka leták Nepokořená svoboda. Ten se stal posléze záminkou k jeho několikaletému nespravedlivému věznění.
     Po "normalizaci" opět Junák zaniká a vše pokračuje dál ve starých kolejích. Galén je po odsezení trestu propuštěn a pracuje s vedoucími dětských oddílů a klubů ilegálně. Před tím ještě v ilegalitě vzniklo mnoho velkých myšlenek Galéna. Mezi jednu z nich patří Březové lístky, kterým se budeme věnovat samostatně. Pak jsou to další Galénovy pedagogické hry - Pět PÉ.
     V listopadu 1989 dochází konečně k pádu totalitního komunistického režimu. Galén je plně rehabilitován a z prostředků, které mu byly vyplaceny jako odškodné, zakládá Galénovu nadaci. Znovu se obnovuje Junák, Klub českých turistů, YMCA a další organizace a mnohé další nové vznikají. Přetransformovává se i Svazarm. Vzniká z něj několik nástupnických organizací. Na svoji tradici navazuje Česká tábornická unie. V nelehké pozici je Pionýrská organizace, která se transformuje na Pionýr. Po zániku Socialistického svazu mládeže, se stává svébytnou dětskou apolitickou organizací. Nejpočetnější dětskou organizací se stává Junák, za ním na druhém místě je Pionýr. Mezi další velké organizace se zařazuje nově vznikající organizace Duha, která se hlásí zejména ke klubařskému hnutí, ale i Asociace turistických oddílů mládeže, která vznikla vůlí několika turistických oddílů mládeže KČT. Jejím smyslem bylo to, že KČT neuměl pro tyto oddíly získat dotace od MŠMT ČR, protože nebyl dětskou organizací. Oblastem ve velkých městech, např. v Praze, se to dařilo prostřednictvím magistrátů. ATOM tak vznikl jako organizace, která získávala dotace pro své oddíly, které jsou řízeny jednostupňově. Většina z nich je současně členy KČT. Postupně ale vznikaly v KČT oddíly, které nevstoupily do ATOMu a do ATOMu se hlásily i oddíly, které zase naopak nevstoupily do KČT.
     Velké organizace se tříštily tím, že některé oddíly si udělaly samostatnou registraci na MV ČR a staly se tak samostatnými organizacemi. Takže v dnešní době působí v naší republice řádově několik tisíc organizací dětí a mládeže a organizací pracujících s dětmi a mládeží.