Na slovíčko s Janem Tomčíkem

Další naše zastavení nad komunální politikou ve vztahu k volnému času dětí a mládeže patří tentokrát radnímu Magistrátu hl. m. Prahy ing. Janu Tomčíkovi.

     Ing. Jan Tomčík je radním Magistrátu hl. m. Prahy, který kandiduje za ČSSD. Je členem výborů finančního, kontrolního a pro výchovu a vzdělávání. Pracuje ve čtyřech komisích: právní, místopisné, pro udílení grantů v oblasti volného času dětí a statutu hl. m. Prahy. Do jeho kompetencí patří: oblast školství, dětí a mládeže, oblast vztahů k městským částem, oblast vztahů a spolupráce se Svazem měst a obcí ČR, oblast reformy veřejné správy a oblast místního názvosloví.

     Panu radnímu jsme položili otázky jako předchozím kandidátům.

     Otázka redakce: Magistrát hl. m. Prahy má již několik let poměrně propracovanou dotační politiku a to prioritně na akce mimo Prahu, v poslední době též na akce přímo v Praze pro neorganizovanou mládež. Dost často ale narážíme na to, že se koná dobře připravená i finančně zajištěná akce, ale veřejnost o ní málo ví. Rovněž i MČ Praha 4 má propracovaný svůj grantový program, i když funguje kratší dobu. Problém ale je stejný, o dobře připravených i finančně zajištěných akcích se ví málo. Co tedy hodláte dělat pro zlepšení informovanosti o těchto akcích na veřejnosti?

     J. Tomčík: Hl.m.Praha vyhlašuje pravidelně od roku 1994 Celoměstské programy pro oblast volného času dětí a mládeže. Prostřednictvím těchto programů jsou řešeny nejen základní podmínky pro činnost subjektů pracujícími s dětmi a mládeží, jako jsou prostory pro činnost, ale i podpora akcí ve volném čase, kluby pro neorganizovanou mládež apod. Problematikou neorganizovaných dětí a mládeže se zabývá jak OMT MHMP, tak Komise pro udílení grantů. Od roku 1996 byl zařazen do grantového systému program Akce pro neorganizované děti a mládež zaměřený na tuto skupinu mládeže. Z důvodu informování veřejnosti o pořádaných akcích je v podmínkách programu uvedena povinnost veřejného oznámení o konání akce nejméně 7 dnů předem. Dalším programem zaměřeným na tuto problematiku je podpora činnosti i vzniku Klubů pro neorganizovanou mládež, který je vyhlašován od roku 1998.

     Co se týče informovanosti o pravidelně vyhlašovaných Celoměstských programech pro oblast volného času dětí a mládeže, je zajištěna v několika rovinách. Vyhlášením Programů v tisku přes tiskové oddělení MHMP, vyvěšením na úředních deskách všech MČ, obesíláním všech žadatelů, kteří se o grant ucházeli v minulých letech a v neposlední řadě prostřednictvím internetových stránek hl.m.Prahy (www.praha-město.cz).

     Doplňující otázka redakce: Co je myšleno pojmem veřejné oznámení akce nejméně 7 dní? Jsou zajištěny opravdu dobré podmínky pro účinnost tohoto veřejného oznámení, aby se o akci dozvěděly rodiče a děti, pro které je pořádána? Nebo platí stejné pravidlo jako třeba o veřejném oznámení výroční zprávy, kdy je splněna tato podmínka umístěním jejího textu na www stránky organizace? Podle mě v této oblasti není moc velká osvěta. Tyto akce by bylo možno např. zveřejnit bezplatně v našem magazínu. Jenže myslím, že dost pořadatelů akcí neví, na která místa, navštěvovaná dětmi a rodiče tyto akce poslat.

     Další otázka redakce: Fenoménem současné doby je Internet, který je mocným zejména komunikačním prostředkem, který výraznou měrou ovlivňuje děti a mládež. Pro tuto kategorii vznikají nejrůznější projekty na Internetu, z nichž některé se snaží o tvůrčí přístup dětí k Internetu. Jak dnes, kdy se u nás Internet v podstatě rozvíjí, děti vychováme, tak se na Internetu budou chovat. Buď ho mohou využívat aktivně pro získávání informací jak vzdělávacích, tak zábavných (hledání kroužků, oddílů, táborů a jiných pro ně určených akcí) a nebo jej mohou využívat pouze pasivním způsobem v chatu, na SMS bránách a hrách. Aktivity kolem Internetu jsou zatím zcela minimálně podporovány jak MČ Praha 4 tak Magistrátem hl. m. Prahy. Hodláte v této oblasti něco změnit?

     Další otázka redakce: Některé věci zejména v oblasti informatiky a Internetu jsou občas řešeny profesionálními firmami za nemalé peníze. Příkladem může být třeba projekt Sídliště (http://www.sidliste.cz ). Přitom sdružení dětí a mládeže jsou schopny mnohdy zajistit činnosti ve stejné, ne-li lepší kvalitě za mnohem menší částku peněz. Občanská sdružení by s malými náklady mohla vytvořit i informační síť. Hlavní výhodou Internetu je totiž jeho pružnost, dokáže zachytit i aktivity, které vznikají později, než je uzávěrka tištěných brožurek. Vytvoření takovéto sítě by nebylo finančně náročné a pokud by byla účinně propagována, včetně vzájemné propagace, byla by asi velmi účinná. Uvažujete o podpoře podobných projektů na Internetu s informačním zaměřením? Uvažujete o tom, zadat například zakázky týkající se informatiky sdružením dětí a mládeže, které se touto oblastí zabývají a pro které to může být částečný způsob financování jejich činnosti?

     J. Tomčík: Podobný informační systém je vybudován v Domě dětí hl.m.Prahy. V roce 2000 byla OS vyzvána prostřednictvím informativní schůzky k možnosti spolupráce v této oblasti. Zájem však ze strany OS nebyl projeven. V rámci informovanosti veřejnosti vznikají i brožury Mít kam jít s přehledem volnočasových aktivit a Mít kam jet s nabídkou táborů. Tyto brožury jsou distribuována do všech pražských škol. V DDM hl.m. Prahy Karlínské nám.7 na Praze 8 je zřízeno jak Informační centrum pro mládež s možností získání informací z oblasti volného času dětí a mládeže, vzdělávání, kulturních a sportovních aktivit, tak Internetová kavárna. Na internetu je informační systém k dispozici na adrese www.ddmpraha.cz.

     Zmíněné brožury jsou jistě velmi dobrým nápadem. Proti Internetu ale mají nevýhodou nemožnosti průběžné aktualizace a dodatečným zařazováním nových akcí. S ohledem na to, že ne všichni se orientují na Internetu a ne všichni na něj mají přístup, mají samozřejmě své nezastupitelné místo. Zdroj informací by jistě měl jít klasickou papírovou cestou souběžně s elektronickou cestou na Internetu.

     Další otázka redakce: Sdružením dětí a mládeže by napomohla spolupráce při jejich propagaci. Bohužel regionální noviny (v Praze 4 např. Tučňák), mají většinou uzávěrku měsíc dopředu, což je někdy problematické. Bohužel např. propagace reklamy (třeba poutač tvaru A na chodníku), je hodně drahá, takže si ji nezisková organizace nemůže dovolit. Zpravidla ji ani nelze hradit z grantu. Poplatky se platí jak Magistrátu hl. m. Prahy, tak městské části. Neziskovým organizacím by jistě pomohlo, kdyby byly od těchto poplatků osvobozeny. Jaké je k tomu Vaše stanovisko?

      J. Tomčík: Propagace akcí je velmi důležitou součástí každé pořádané aktivity, proto je tuto položku samozřejmě možné z grantů hradit. Žadatelé také tuto položku v v žádostech o grant často uplatňují.

     Doplňující otázka redakce: S ohledem na povodňové priority grantů se domnívám, že na propagaci nebude peněz nazbyt. Nebylo by jednodušší, než aby Magistrát hl. m. poskytl grant, který se posléze vrátí za služby opět složkám Magistrátu hl. m. Prahy, osvobodit OS od těchto poplatků a tak zjednodušit finančí tok? Nebo aspoň tyto poplatky pro OS snížit na pouhou režii nákladů s touto propagací spojených, tedy úkon úředníka, vyjádření dopravního inspektorátu k místu umístění apod. Současné poplatky tyto náklady úkonů přesahují mnohonásobně. Dovedu to pochopit u reklamy pro podnikatelské subjekty, kde je to příjmem do městské pokladny. Jaký to ale má smysl v případě OS, kdy bude tato částka hrazena z grantu hl. m. Prahy?

     Další otázka redakce: Místní sdružení přechází dotačně pod kraje, tedy v tomto případě pod Magistrát hl. m. Prahy, případně pod městské části. Na to budou kraje dostávat část dotací od MŠMT ČR. To dosud podporovalo i tzv. režijní náklady jako je poštovné, telefony apod. spojené přímo s  projektem. Přizpůsobí se tomu i granty Magistrátu hl. m. Prahy či MČ Prahy 4?

     Doplňující otázka redakce:  Pokud vím, z důvodu nepřipravenosti přechodu místních sdružení z dotační působnosti od MŠMT ČR po kraje, byl tento přechod již po dva roky po sobě odložen. Chápu, že byly na krajích jiné problémy, když vznikaly. Dva roky je ale myslím dlouhá doba. Proč se vše nestihlo? A když se to nestihlo, proč nebyl tento přechod odložen ještě o rok, aby byl plynulý? Bude mít tento připravovaný program z peněz přeposlaných krajům z MŠMT ČR stejné grantové podmínky, jako měl loni grantový program MŠMT ČR?

     Odpovědi na doplňující otázky nám zatím do redakce nedošly. Dorazí-li včas, tak abychom s nimi mihli seznámit čtenáře našeho magazínu do 30. října, kdy náš cyklus věnovaný komunální politice v oblasti volného času dětí a mládeže skončí, samozřejmě je uveřejníme.