Na slovíčko s Tomášem Hančilem

V dalším pokračování našeho cyklu o komunální politice ve vztahu k volnému času dětí a mládeže jsme se ptali kandidáta ODA do městské části Praha 4 Tomáše Hančila.

     Tomáš Hančil, PhD kandiduje za Unii Prahy 4 a nominován je ODA do zastupitelstva městské části Praha 4. Poslední tři roky působil jako přednášející filosofie na ETF UK, v současnosti pracuje jako konzultant a překladatel. Svoji práci na radnici by chtěl zaměřit na otevřenost radnici, potlačení korupce zvýšením veřejné kontroly a transparence rozhodování úřadu. Jako bývalý pedagog a otec tří děti (7-11) se ale také zajímá o školství a výchovu.

     Otázka redakce: Magistrát hl. m. Prahy má již několik let poměrně propracovanou dotační politiku a to prioritně na akce mimo Prahu, v poslední době též na akce přímo v Praze pro neorganizovanou mládež. Dost často ale narážíme na to, že se koná dobře připravená i finančně zajištěná akce, ale veřejnost o ní málo ví. Rovněž i MČ Praha 4 má propracovaný svůj grantový program, i když funguje kratší dobu. Problém ale je stejný, o dobře připravených i finančně zajištěných akcích se ví málo. Co tedy hodláte dělat pro zlepšení informovanosti o těchto akcích na veřejnosti?

     T. Hančil: Zde si nejsem jist, zdali cílená aktivita radnice nebude spíše na škodu nezávislým organizacím. Pokud se jedná o akci finančně podpořenou grantem z radnice, je jisté, že se ji bude radnici snažit podpořit. Jakákoli těsnější vazba mezi organizátory a radnicí, která by se možná ráda stala super-organizátorem je nebezpečná. Rozhodně je třeba vytvořit systém jak umožnit nezávislým organizacím inzerovat na officiálních stránkách radnice či tam umisťovat svoje poutače. Radnice víc nikoli nemůže nebo nechce, ale podle mého názoru nesmí.

     Otázka redakce: Fenoménem současné doby je Internet, který je mocným zejména komunikačním prostředkem, který výraznou měrou ovlivňuje děti a mládež. Pro tuto kategorii vznikají nejrůznější projekty na Internetu, z nichž některé se snaží o tvůrčí přístup dětí k Internetu. Jak dnes, kdy se u nás Internet v podstatě rozvíjí, děti vychováme, tak se na Internetu budou chovat. Buď ho mohou využívat aktivně pro získávání informací jak vzdělávacích, tak zábavných (hledání kroužků, oddílů, táborů a jiných pro ně určených akcí) a nebo jej mohou využívat pouze pasivním způsobem v chatu, na SMS bránách a hrách. Aktivity kolem Internetu jsou zatím zcela minimálně podporovány jak MČ Praha 4 tak Magistrátem hl. m. Prahy. Hodláte v této oblasti něco změnit?

     T. Hančil: Výchovu k užívání Internetu je třeba koncipovat se stejným zaujetím, jako politiku sportu. To také znamená přehodnotit způsob rozdělování prostředků. V této souvislosti se ukáže zdali bude možno nastavit nové formy spolupráce se vznikajícím ministerstvem informačních technologií a jak se promítne velmi razantní změna probíhajícího projektu Internet do škol na úroveň mestských částí. Pokud se ukáže, že se problém nepřesune jen na magistrát, a že bude v kompetenci i městských částí, budu usilovat o to, aby byl využíván nejen v officiální výchově během školních hodin, ale aby byl k dispozici dětským a mládežnickým organizacím, které pro výchovu dětí dělají někdy více než školy. Tento problém je ale nutno vidět i z celostátního hlediska jako problém přetrvávajícího působení telekomunikačního diktátu Českého Telecomu.

     Reakce a doplňující otázka redakce: Projekt Internet do škol (INDOŠ) poměrně pečlivě sledujeme a vše nasvědčuje tomu, že půjde o Intranet a ne Internet, takže bude využitelný pouze pro školní výuku a to ještě velmi omezeně. Dalším problémem je to, že školy na MČ Praha 4 sice mají dobře vybavené počítačové učebny, což je zásluhou ředitelů a samozřejmě též MČ Praha 4, ale už nemají peníze na odpovídající připojení. Byli jsme například besedovat v Základní škole Mendíků, kde mají 15 počítačů připojených linkou 64 kbit/s, což je pro práci na všech počítačích současně nedostačující. A některé základní školy na tom jsou ještě hůře a jsou připojeny třeba přes komutované připojení. V počítačové učebně ale musí být přítomen i pedagogický dozor po celou dobu, kdy je otevřena, ve škole je pak třeba ještě přítomnost školníka a to omezuje možnosti provozu po školní výuce a zejména o sobotách a nedělích. Takže já osobně bych stejně viděl těžiště ve sdružení dětí a mládeže.

     Další otázka redakce: Některé věci zejména v oblasti informatiky a Internetu jsou občas řešeny profesionálními firmami za nemalé peníze. Příkladem může být třeba projekt Sídliště (http://www.sidliste.cz ). Přitom sdružení dětí a mládeže jsou schopny mnohdy zajistit činnosti ve stejné, ne-li lepší kvalitě za mnohem menší částku peněz. Občanská sdružení by s malými náklady mohla vytvořit i informační síť. Hlavní výhodou Internetu je totiž jeho pružnost, dokáže zachytit i aktivity, které vznikají později, než je uzávěrka tištěných brožurek. Vytvoření takovéto sítě by nebylo finančně náročné a pokud by byla účinně propagována, včetně vzájemné propagace, byla by asi velmi účinná. Uvažujete o podpoře podobných projektů na Internetu s informačním zaměřením? Uvažujete o tom, zadat například zakázky týkající se informatiky sdružením dětí a mládeže, které se touto oblastí zabývají a pro které to může být částečný způsob financování jejich činnosti?

     T. Hančil: Finanční podpora aktivit tohoto typu je nutná. Důležité je však zachovat rovnováhu mezi centralizací a lokálními aktivitami, bez kterých žádný server nebude životný. Ideální se jeví spolupráce nezávislých sdružení a aktivit na jednom informačním portálu, který bude pouze služebnou centrálou, ale nebude mít možnost ovlivňovat, co se děje na nižších úrovních.

     Doplňující otázky redakce: Mohl by jste vysvětlit na příkladu onen poměr mezi centralizací a lokálními aktivitami? Pak mi zcela není jasná představa modelu, kdy by jeden portál byl služebnou centrálou řekněme více sdružením. Podle mě, za každý portál musí nést zodpovědnost jedna konkrétní osobnost a může být problém zajistit její stoprocentní nestrannost. Představy, že by si na portálu mohl kdokoliv z vybraných sdružení publikovat cokoliv, mi připadá, že by vedla k chaosu a patrně i k nevyváženosti obsahu serveru.

     Na českém Internetu funguje několik velkých centrálních i malých (těžko říct, zda je lze nazvat lokálními) portálů. Z těch velkých bych zmínil třeba Adam – http://www.adam.cz nebo Borovici http://www.borovice.cz, ze zábavných pak třeba Majáky – http://www.majaky.cz či Alík http://www.alik.cz.. Těch menších, které ale mají stejně neomezený dosah je podstatně víc a jsou méně či více známé, každý má svoji specifiku a své návštěvníky. Každý se také jinak profiluje pro jinou cílovou skupinu. Dělají je vesměs nadšenci a tak náklady na jejich provoz jsou poměrně malé. Naší ideou by bylo propojit tyto malé portály do jedné velké sítě s tím, že by se vzájemně podporovaly a spolupracovali spolu (konkurence v této oblasti nemá opodstatnění, protože i většina komerčních projektů pro děti, je stejně dotována). Tvůrci těchto portálů by mnohdy byli rádi za příspěvek na provoz domény či webhosting, pokud jsou na profesionálním placeném serveru. Provázanost reklamními ikonkami by zase byla zárukou toho, když nějaký z těchto portálů třeba na měsíc vysadí (většnou ho má na starosti jediný nezastupitelný člověk, který může onemocnět či mít jiné problémy), že jej zastoupí další portály, kterých by mělo být více. Centrální portál má většinou výrazně dražší provoz, protože je třeba jej provozovat alespoň poloprofesionálně, ne-li plně profesionálně a mzdy jsou velkým nákladem. Jaký názor máte na takovýto projekt?

     Další otázka redakce: Sdružením dětí a mládeže by napomohla spolupráce při jejich propagaci. Bohužel regionální noviny (v Praze 4 např. Tučňák), mají většinou uzávěrku měsíc dopředu, což je někdy problematické. Bohužel např. propagace reklamy (třeba poutač tvaru A na chodníku), je hodně drahá, takže si ji nezisková organizace nemůže dovolit. Zpravidla ji ani nelze hradit z grantu. Poplatky se platí jak Magistrátu hl. m. Prahy, tak městské části. Neziskovým organizacím by jistě pomohlo, kdyby byly od těchto poplatků osvobozeny. Jaké je k tomu Vaše stanovisko?

     T. Hančil: Jistě, problémem zůstává jak zajistit, aby to nebylo zneužíváno. a) organizacemi, které nejsou ve skutečnosti neziskové, b) radnicí ke svým vlastním akcím atd.

     Reakce redakce: Domnívám se, že poznat neziskovou organizaci by neměl být problém, protože typy neziskových organizací jsou vymezeny zákonem. Samozřejmě i nezisková činnost může vyvíjet ziskovou aktivitu, proto by bylo na komisi, která by od poplatku osvobodila, aby posoudila, zda aktivita je zisková nebo ne a samozřejmě předpokládám, že by byla možná kontrola finančních úřadů. Metodika neziskové akce je myslím také definována jednoznačně, tedy že příjmy z ní nesmí být vyšší než výdaje. Ostatně tato podmínka je např. pro akce dotované MŠMT ČR.

     Další otázka redakce: Místní sdružení přechází dotačně pod kraje, tedy v tomto případě pod Magistrát hl. m. Prahy, případně pod městské části. Na to budou kraje dostávat část dotací od MŠMT ČR. To dosud podporovalo i tzv. režijní náklady jako je poštovné, telefony apod. spojené přímo s projektem. Přizpůsobí se tomu i granty Magistrátu hl. m. Prahy či MČ Prahy 4?

     T. Hančil: Doufám, že ano, jinak to totiž vede k podvádění ve vyúčtování grantu.