Zakázané ovoce nejvíc chutná

Taky vám připadá, že pokud se něco, co vám vadilo, zakáže zákonem, že je to pak o hodně horší. Nejdřív to byla přednost chodců na přechodech a teď zasílání nevyžádaných emailů.

     Když vstoupil v platnost nový silniční zákon, který upřednostňoval chodce na přechodu, mohlo se dost lidí zaradovat. Kdo ale není kaskadérem, který má chuď se vrhat na auta ve víře, že když má přece přednost, že si řidiči nějak poradí a zastaví, aby ho nepřejeli, byl zklamán. Nevšiml jsem si, že by mě pouštělo více řidičů, než dříve, v době, kdy tento zákon neplatil. V některých chvílích mi dokonce připadá, že těch řidičů, kteří pouští chodce na přechodu, je méně.

     Ještě markantnější je ale rozdíl v počtu nevyžádaných emailů, které mi chodí na moje emaily. Odhaduji to, že jich je skoro dvojnásobek, než jich chodilo v době, kdy tento zákon o nevyžádané reklamě neplatil. Nejvíc nevyžádaných emailů posílají sběrači emailů, kteří je shánějí všemožným způsobem, jenom aby jim bylo co nejvíce. Proč by přemýšleli, že třeba účty, který mají stejný název firmy před zavináčem a liší se pouze doménou, budou patřit stejnému majiteli a pokud mu takový nevyžádaný email přijde třeba třikrát, že obtěžuje mnohem více, než kdyby přišel pouze jednou.

     Za obzvlášť “inteligentní” považuji třeba nabídky zlatnických služeb zasílané dětským oddílům a sdružením. Pokud mě někdo pošle nabídku ubytování, není-li to v několika hvězdičkovém hotelu, tak to jako nevyžádanou reklamu nevnímám, pokud mi ovšem taková nabídka nepřijde pětkrát a více, což se také dost často stává.

     Moje zkušenost je, že nejvíce nevyžádaných emailů chodí na freemaily, např. za Seznamu či Atlasu. Spamaři si asi našli prostředky, jak tyto servery dobře monitorovat.

     O hodně malé inteligenci ale svědčí i to, pokud někdo nabízí propagaci např. diskusního fóra a zašle tuto nabídku všem diskutujícím, kteří zde uvedli email, ale s provozem tohoto diskusního fóra nemají vůbec nic společného.