Předseda: Marek Bulant
     Místopředseda: Mirek Polanecký
     Kronikář: Petr Megela
     Sběrový referent: Martin Vodička
     Pokladník: Radek Vošoust
     Nástěnkář: Míla Zika
     Propagační referent: Tomáš Mandík

     V pátek po obědě jsme měli sraz před školou. Všichni měli velké batohy s oblečením, spacími pytli a hlavně s jídlem, protože maminky se bály, abychom neumřeli hlady. Všichni jsme přišli včas, jen Radek zazmatkoval a doháněl nás až na stanici autobusu. Na nádraží ve Vysočanech jsme museli ještě chvilku čekat, než přistavili náš vlak. Vystoupili jsme v Turnově a čekala nás ještě cesta pěšky do Kacanov, kde jsme měli být ubytovaní v sokolovně.

     Když jsme dorazili do sokolovny, bylo zamčeno a nikde nikdo. Vedoucí Míla se s Mirkem vypravili za správcem pro klíče. Nazpět je přivezl správce autem a vše nám ukázal. Ubytovali jsme se v noclehárně, kde se ovšem Mílovi nepovedlo rozdělat oheň v kamnech. Tvrdil, že jsou kamna zanešená. V jídelně jsme si uvařili čaj a snědli večeře, které jsme měli z domova. Po večeři jsme hráli společenské hry. V nejlepším nás Míla přerušil, že je čas jít spát.

     V noci nám bylo od země chladno a proto jsme se ráno přestěhovali do jídelny a ustlali jsme si na sražených stolech. Uvařili jsme si snídani a po snídani jsme se vypravili na celodenní výlet. Asi 5 km od Turnova je hrad Valdštejn. Byl v částečné adaptaci a proto jeho prohlídka nebyla úplná. Správce hradu důvěřoval Mílovi a půjčil mu klíče, abychom si prohlídku udělali sami. Zde na Valdštejně jsme také vytvořili první fotografie. Po prohlídce Valdštejna jsme si prohlédli skalní městečko. Zde je z pískovce vytvořeno mnoho tvarů, jak voda pískovec vymílá.

     Oběd jsme měli v restauraci. Bohužel zde nebyl žádný výběr a tak nám musel stačit teplý párek. Po obědě jsme se vypravili z části po silnici a z části lesem na hrad Trosky. Po prohlídce jsme se vypravili na zpáteční cestu. Šli jsme po turistické značce lesem až k silnici, která nás dovedla až do sokolovny. Zatopili jsme v kamnech, převlékli se a po ohřátí jsme si připravili večeři. Po večeři jsme hráli hry a vyprávěli si zážitky z prožitého dne. Kolem 10 hodiny jsme šli spát.

     V neděli ráno po snídani jsme uklidili a začali se připravovat k složení pionýrského slibu pro chlapce, kteří ještě nebyli pionýry. V neděli se stal pionýrem Marek, Zdenek a Mirek. Pak jsme si zabalili všechny své věci do batohů.

     K obědu jsme si uvařili polévku a guláš s bramborem. Po obědě jsme dali po sobě vše do pořádku, odevzdali jsme klíče a vypravili jsme se na cestu domů. Do Prahy jsme přijeli až za tmy a doma jsme byli okolo 20. hodiny. Výlet se nám moc líbil a těšíme se, až pojedeme na další.

Mirek Polanecký

     Dnes jsme hráli dvě hry. První byla, že vedoucí nám dával otázky a museli jsme odpovědět, že jsme si sedali na židle. Jedna byla ano a druhá ne. Vyhrálo družstvo skládající se z družinek: Delfíni a Klokani. Prohrálo družstvo skládající se z družinek: Orli a Lvíčata. A také jsme se učili šifrované zprávy a přečíst si je podle mřížek. Také jsme dostávali zápisník plamenů a tréninkový zápisník. Ze zápisníků plamenů se do příští schůzky máme naučit morseovku a také pochodové značky.

Eva Pazderková

     Pionýrská schůzka oddílu Brontosaurus se tentokrát konala v malé tělocvičně naší školy. Po celou dobu jsme se postupně střídali při pokusech o zvládnutí Školky s míčem. Při této hře, jejíž pravidla jsou všeobecně známá, jsme dosahovali střídavých úspěchů. Všichni jsme si ale procvičovali obratnost a postřeh. Ti, kteří se právě nezabývali školkou, přitáhli z nářaďovny veliké molitanové žíněnky, později i trampolínu. Převážně jsme si zkoušeli kotouly, ale nakonec jsme se “vyřádili” skákáním do žíněnek, někdy i ze žebřin a trampolíny. Odcházeli jsme trochu unaveni, ale s dobrou náladou.

     Sraz oddílu byl před školou. V převlékárně jsme se převlékli do triček a trenýrek. V tělocvičně jsme nejprve nastoupili a po nástupu nám vedoucí pověděl, co na schůzce budeme dělat. Nejprve jsme hráli s míčem a v době, kdy s míčem hrál někdo jiný, ostatní hoši skákali na trampolíně. Robertovi se povedlo míč hodit až za síť a my všichni jsme se pustili ten malý tenisák hledat. Při hledání tenisáku jsme objevili velký míč a s tím jsme pak hráli košíkovou. Po skončení schůzky jsme po sobě tělocvičnu uklidili. Vítězem míčové hry se stal Radek, který splnil nejvíce úkolů.

Mirek

     Ve dnech 14. – 16. 11.1985 se na škole konal turnaj v stolním tenise. Ve čtvrtek 14.11. byly dvouhry mladších žáků a mladších žákyň. V kategorii ml. žáků zvítězil Václav Červenka přede mnou a P. Cardou. Ve skupině ml. žákyň zvítězila Míša Koberová.

     Druhý den se konaly dvouhry starších žáků. Vítězem se stal M. Pitro, druhý skončil O. Nováček a třetí T. Farkaš a T. Novotný. A na sobotu zbyly čtyřhry všech kategorií. V mladších žácích zvítězila dvojice L. Nováček & R. Mrowiec, druhá byla dvojice V. Hodouš & R. Kanocz. Ve starších žácích byli první T. Farkaš & M. Pitro, druzí Z. Vávra & O. Nováček.

Robert K.

     Sraz byl před školou v 8.30 hod. Přišli jsme tam tři. Eva, Tomáš a Zuzana. Nejdříve jsme jeli autobusem na metro. Jeli jsme na stanici Sokolovská, na Sokolovské jsme přestoupili na trasu B. Jeli jsme po celé trase B a na každé stanici jsme vystoupili, abychom si ji prohlédli. Tak jsme dojeli až na konečnou stanici. Po té jsme zase jeli metrem na Můstek a tam jsme přestoupili na trasu A. Tou jsme jeli jenom jednu stanici, byla to Staroměstská. Když jsme vystoupili z metra, tak jsme si šli prohlédnout Karlův most.

     Na mostě se nám moc líbilo. Po prohlédnutí Karlova mostu jsme se šli podívat k orloji a na Staroměstské náměstí. Tak jsme došli až na Václavské náměstí. Tam jsme se trošku prošli a pak jsme šli na oběd. Oběd byl dobrý. Po obědě jsme šli na stanici čekat na tramvaj. Tramvaj přijela asi za deset minut, dovezla nás na Synkáč. Tam jsme si ukázali národní výbor pro Prahu 4. Potom jsme šli do kina Morava. Šli jsme na film “4:0 pro Táničku”. Přišli jsme dost brzy. Nejprve jsme koupili lístky. Jeden stál 2 Kčs. Potom jsme čekali, až nás pustí do sálu. Netrvalo to dlouho a pustili nás tam.

     Film byl moc hezký. Trval hodinu a půl. Potom jsme šli znovu čekat na tramvaj. Tramvají jsme jeli až na konečnou. Tam jsme přestoupili na autobus 213, autobusem jsme jeli až na Sádku. Tam jsme se rozloučili a šli jsme domů. Byl to krásný výlet !

Zuzana Mandíková