Kdo je fotogenický? - 2. část

Přibližně před týdnem jsem se začal zabývat fotogeničností. Snažil jsem se přijít na kloub tomu, proč je někdo fotogeničtější než druhý. Od té doby proběhly ještě další turnusy a získal jsem nové poznatky a tak se k tématu ještě vracím.

     V článku Kdo je fotogenický? jsem nedávno dospěl k názoru, že důležitá je přirozenost výrazu a potom nápad fotografie, tedy originalita činnosti, která je na fotografii zobrazena. Některé děti mají přímo dar takovéto fotograficky zajímavé situace vytvářet. Typickým příkladem byl Michal, o kterém byla řeč minule. Na fotografii vidíte, jak se dokáže zabavit i s lavičkou.

     Na dalším turnusu byl zase fotogenický Dominik. Ten splňuje vše zmíněné - přirozený výraz i nápaditost činností a póz. Navíc je u něj vše umocněno moderním oblečením. Měl na sobě džíny kapsáčového střihu a slušivé tričko. Navíc u Dominika jsou i jisté herecké schopnosti.

     Když jsme hráli hru Na molekuly, tak ho děvčata vytáhla z molekuly, až se posadil. Nestačil jsem to vyfotit. Sám mi ale bez jakéhokoliv vysvětlování tuto pózu zopakoval. Prostě věděl, co právě potřebuji.

     Zajímavá je i fotografie, kde stojí vedle Aničky. Anička má na sobě Dominikovu mikinu a Dominik drží na ruce Aniččin deštník.

      Zajímavé jsou i snímky, na kterých mám Dominika zachyceného na videokameře při práce na stránce, při přirozené konverzaci s Karolínou a při tom, jak sleduje, jak hraje Jakub hry. Bohužel z tohoto turnusu toho mám na videokameře málo, protože jsem se s ní teprve učil. V lese jsme toho moc nenasnímal. V internetstudiu jsme něco natočil, ale protože jsem měl noční režim, nejsou moc dokonalé barvy.

     O hodně lepší výsledky s filmováním mám z předposledního turnusu, kdy jsem natáčel každý den. Zde byl nejpřirozenější a nejfotogeničtější Michal, který turnus vyhrál. Ostatní děti se totiž většinou před kamerou producírovaly a to samozřejmě snižuje jejich fotogeničnost. Dítě se má při činnosti tvářit tak, jako by tam kamera nebyla a nevnímat ji. Otáčení se do kamery, kazí hodnotu dokumentu.

     V tomto turnusu se mi povedl celkem zajímavý, skoro tříhodinový dokument, kde jsou zachyceny hra v parku na Jezerce, kousek odpoledne v internetstudiu. Z úterý je zde pak zachycena cesta lanovkou na Petřín a hlavně celá cesta dolů z Petřína. Mám několik záběrů z zrcadlového sálu a i z rozhledny. Rovněž záběry z Krčského lesa se povedly a velmi zajímavé jsou čtvrteční záběry z Národního technického muzea, zejména pak dole z uhelného dolu. Celkem zdařilé jsou i záběry z policejního muzea. Záporem těchto záběrů je nekázaň dětí, které byly na tomto turnusu nejméně ukázněné. Kdyby jejich rodiče viděli některé záběry, asi by se podivily nad jejich slovníkem.

     Poslední turnus už nepřinesl žádné převratné poznatky. Pouze potvrdil to, že na fotogeničnost působí více vlivů. Některé silněji, některé méně silněji. Nejvýraznější je asi opravdu přirozenost, dále pak nápaditost činností, při které je dítě foceno a v neposlední řadě ale také oblečení.

     Výběr z fotek je jen nepatrným torzem. Několik set fotek z příměstských internetových táborů najdete ve Fotoalbu SKSK ČR a ICOK.