Děti a komunální politika v Praze

Jaký je vztah komunálních politiků v Praze k dětem? To je otázka, nad kterou mě přiměly se zamyslet následující události, popsané v článku.

     Naše trampoty při zakládání Internetstudia pro děti a mládež jsme již popisovali, proto se k nim nebudu detaelně vracet. Pouze zrekapituluji, že jsme uspěli až v pořadí se sedmou žádostí. Napomohlo k tomu patrně to, že jsme se rozhodli zažádat o prostor, který byl v dosti žalostném stavu a o který neměl nikdo jiný zájem a byl vyhlášen k nájmu na vývěsní desce už hodně dlouho.

     Prostor jsme získali za symbolické nájemné, jak jsme žádali. Jeho symboličnost spočívá v tom, že za metr čtvereční platíme za rok tolik, kolik platí podnikatelé měsíčně. V době, kdy jsme ale společně s Deafnetem provozovali ABC Internet café, jsme poznali, že existují i symbolické nájmy 1,-- Kč za měsíc. Pokud ale žádáte už po sedmé, tak nějak schází odvaha o takovéto nájemné žádat. Proto jsme žádali o 200,-- Kč za čtvereční metr a rok a ještě jsme se uvolili splatit 1.000,-- Kč z dluhu, který váznul na nebytovém prostoru od předchozího nájemce.

     Nebytový prostor byl v tak žalostném stavu, že do zednických a elektrikářských prací jsme museli investovat bezmála 200.000,-- Kč. Chyběly zde například i dveře, což vzhledem k tomu, že zárubně byly nenormalizované, byl problém. Prostor je vlhký, což je problém, s kterým se potýkáme stále. V nejbližší době bude nutná další zednická rekonstrukce minimálně za několik desítek tisíc korun, které ale v současné době nemáme.

     Před necelým rokem jsem si posteskl v článku O granty Magistrátu letos nežádáme na dotační politiku Magistrátu hl. m. Prahy. ICOK se od něj v minulosti nedočkal nikdy podpory na své aktivity, možná proto, že stál ve stínu SKSK ČR. Naše internetstudio navštívil pan Čuta z Magistrátu, který byl na loňské Bambiriádě v naší expozici a nyní navštívil přímo i naše internetstudio. Vyjasnili jsme si zde situaci. Magistrát bere internetové aktivity jako specifické a prý nebude trvat na zcela bezplatném vstupném pro děti v klubech otevřených dveří zaměřených na Internet. Uvidíme tedy, jak dopadne naše žádost na grant v této oblasti v roce 2003.

     Naše nežádání vycházelo totiž z toho, že požadavek této kategorie grantu chtěl, se zavázat na vstup pro děti zcela zdarma a po dobu několika let, přičemž sám se nezavazoval uhradit náklady v potřebné výši a po potřebnou dobu (grant je nenárokový). Takovýto jednostranný závazek je pro naše malé sdružení nepřijatelný, protože nevíme, zda bychom mu byli schopni dostát. Jediné, co můžeme garantovat, že o poskytnutý grant snížíme dětem poplatky za Internet. Bude-li grant dostatečně velký, může klidně dojít i k tomu, že bude Internet pro děti u nás zadarmo.

     Vzhledem k tomu, že v době termínu odevzdání grantů na Magistrát jsem byl mimořádně časově vytížen, nedokázal jsme si najít čas si dojít na konzultaci k danému projektu. Bylo to tedy i mojí chybou, ale bohužel administrativy kolem práce s dětmi neustále přibývá, takže mi kvůli ní téměř nezbývá čas na samotnou práci s dětmi. Při schůzce s panem Čutou se snad vše vysvětlilo.

     Ale pojďme k podstatě věci, tedy k tomu, kvůli čemu jsem vůbec začal tento článek psát. Když jsme internetstudio vybavili a konečně rozjeli provoz, byl problém, že o nás nikdo nevěděl. Bohužel nefungovala spolupráce se základními školami, kam jsme rozdali nemalé množství letáčků s nabídkou internetstudia a jeho kroužků. Odezva téměř žádná a udivilo nás, když děti, které chodí do školy, která je od nás jenom pár metrů, řekly, že nás našly náhodou. Kam tedy zmizelo několik set letáčků, které jsme na tuto školu dodali?

     Nakonec jsme se rozhodli si vyrobit poutače ve tvaru A. Ty jsem vyrobil dva a umístil jeden před internetstudio, které je v suterénu a tudíž očím veřejnosti zcela schováno a druhý na hlavní ulici Na Pankráci, kudy chodí poměrně dost lidí a kde ji mají dobře na očích i žáci zmíněné základní školy. Poutače tam byly několik měsíců, než přišla městská policie, která nám řekla, že je na ně třeba povolení a vybrala od nás pokutu 100,-- Kč, kterou jsme samozřejmě zaplatil ze svého, protože do účetnictví občanského sdružení ji nelze proúčtovat.

     Zažádali jsme tedy na Obvodní úřad v Praze 4. Dne 19. 2. jsem do podatelny podal žádost adresovanou Dopravnímu odboru OÚ Prahy 4 a o den později žádost o osvobození od místního poplatku. To proběhlo po telefonické konzultaci s úředníkem dopravního odboru. Místní poplatek totiž činí 100,-- Kč za každý poutač za den. Na to by jsme samozřejmě peníze neměli, protože takové částky nedosahuje ani naše denní tržba. K této žádosti jsme zaplatili 25. 2. správní poplatek 200,-- Kč, aby vůbec byla do komise postoupena.

     Z Dopravního odboru jsem se dozvěděl, kam všude je třeba žádat, takže současně jsme 20. 2. žádali také na technickou správu hl. m. Prahy a Dopravní inspektorát hl. m. Prahy. Na technické správě jsme dlouho vymýšleli, jak vše pojmout. Nakonec mi úřednice poradila, když jde o neziskový projekt pro děti, ať požádáme o výpůjčku, která je možná bezplatně. Za nájemní smlouvu se totiž platí za čtvereční metr a rok 6.000,-- Kč. Na to by jsme sháněli peníze velmi těžko.

     Odpověď přišla z Dopravního inspektorátu, kde ji napsali hned 6. 3. U jednoho poutače jim vadilo, že by měl být umístěn u lampy veřejného osvětlení, na které je dopravní značka. Jejich návrh na volné postavení dva metry od lampy je však nereálný s ohledem na silný vítr, který by jej házel do silnice mezi jedoucí auta. U druhého poutače měli požadavek volného průchodu pro chodce v šíři 1,5 metrů, což není problém vzhledem k třímetrové šíři chodníku splnit a k třetímu poutači neměli připomínky.

     Když od ostatních institucí nepřišla přes čtyři měsíce žádná odpověď, napsal jsem 12. 7. urgence. Na ni odpověděla Technická správa hl. m. Prahy, jejichž odpověď nám došla 25. 7. V ní nám sdělují, že výpůjčka není možná, pouze nájem za 6.000,-- Kč za metr čtvereční za rok. Jak jsem pochopil z dřívějšího rozhovoru, vyjímky jsou možné, ale na neziskovou činnost pro děti ne. Že by tato činnost byla pro zastupitele magistrátu hl. m. Prahy nezajímavá a za vyjímku nestála?

     Je sice hezké, že Magistrát hl. m. Prahy rozdělí ročně několik milionů korun na grantech dětem a mládeži. Docela by mě ale zajímalo, jakou částku vydělá na sdružení dětí a mládeže za podobné služby. Nebylo by rozumnější a jednodušší poskytnout tyto služby pro sdružení dětí a mládeže bezplatně, než jim na ně přidělit dotace, které pak touto formou Magistrátu vrací? A co ten, na koho se dotace nedostanou? Tento účel totiž není v grantových podmínkách Magistrátu. Z jeho grantů lze hradit nájmy, ale ne propagaci. Ptám se proč? Jaký smysl má projekt, jehož efektivnost je z důvodu špatné propagace mizivá?

     Co si mám myslet o Městské části Praha 4, jejíž poplatková komise od nás vybrala za žádost 200,-- Kč, což pro nás nejsou bezvýznamné peníze, a na naši žádost vůbec neodpověděla?

     Občas mi připadá, že problematika mládeže – tedy volný čas a kriminalita, které bezprostředně souvisejí, jsou pro politiky dobrým tématem do politiky, ale nikoli na řešení. Jako by měli strach, že kdyby se tento problém vyřešil, že by neměli co nabídnout do svých volebních programů. Proč se nikdo nezamyslí nad problémem, že je třeba tuto činnost podpořit komplexně tak, aby byla opravdu efektivní?

      Myslím, že s ohledem na to, že na podzim, který bude za pár měsíců, se blíží komunální volby, je toto téma aktuální a že stojí za zamyšlení. Městská část Praha 4 nepodpořila internetstudio ve svých grantových programech už dvakrát. Nemyslím si, že by to bylo tím, že by ICOK stál opět ve stínu SKSK ČR, protože jejich projekty byly zcela rozdílné. Na Praze 4 patrně není zájem o informatiku. O špatné informovanosti se přesvědčujeme dnes a denně. Pořádáme příměstské internetové tábory a přesto, že jsou uvedeny v katalogu DDM, přesto, že posíláme tiskové zprávy všude, kde se dá, je to málo. Neví se o nás. První turnus proběhl za účasti čtyř dětí z devíti možných, druhý a třetí turnus byly pro malý počet dětí (menší než tři) úplně zrušeny. Na čtvrtý turnus máme přihlášeny tři děti, což je minimum. A pátý turnus nejspíš zase nebude, protože je na něj přihlášeno jediné dítě. Při tom všichni, kdo se o příměstských táborech dozvědí, jsou spokojení a některé děti se vrací opakovaně.

     Neinformovanost o našich akcích ale není jenom u příměstských táborů, ale i u kroužků, jejichž obsazení bylo na úrovní 10% kapacity a i u soutěží, které pořádáme pro děti. Prostě chybí informační koncepce. Jeden či dva nárazové projekty to nespraví. Chybí provázanost Městské části Praha 4 s občanskými sdruženími. My jim nabízíme téměř zdarma (za grant na podporu naší činnosti) služby, za které by komerčně zaplatili mnohem více.

     Městská část Praha 4 nedokázala ani naplnit příslib místostarosty dr. Hejmy, který nám slíbil vybavení starším nábytkem formou daru. Když pominu to, že vhodný nábytek nakonec nebyl a že jsme si museli nakonec pomoct sami, přece jenom jsme dostali aspoň dvě staré skříně do skladu. Do doby, než se vyřídí dar, je máme na výpůjčku. Jenže na to, že by se měl vyřídit dar, se už patrně zapomnělo, protože se kolem toho právě rok nic neděje.

     ICOK sice dostal dotaci od MŠMT ČR, ta je ale podmíněna podporou obce a tak můžeme akorát trnout, zda nebudeme muset dotaci MŠMT ČR nakonec vracet. Problém je v tom, že provoz internetstudia tyto peníze již spotřeboval. Jsme sdružení dětí a mládeže, které je neziskovou organizací a tak neumíme podnikat a vydělat si peníze nějakou výdělečnou činností, jak by si to asi politici představovali. Ostatně si myslím, že podnikání není náplní sdružení dětí a mládeže. Nebo se snad pletu?

     Takže naše internetstudio čeká další nejistota a asi nezbude, než se zase obrátit s prosebnými dopisy na čelné politiky. Nebo snad máme nabídnout své služby jiné městské části, když o ně Praha 4 nemá zájem? Bohužel takové stěhování internetstudia by asi bylo hodně nákladné. Nemluvě o tom, že jsme do tohoto nebytového prostoru investovali zhruba 200.000,-- Kč z peněz mého táty, které tedy naše sdružení dluží. Protože jsem se do domu, kde sídlí internetstudio přestěhoval i já, aby moje práce byly efektivnější, je to dalším důvodem, proč se nestěhovat. Leda by nám některá městská část nabídla vyhovující prostor, možnost výměny bytu do jeho velmi blízkého okolí a finanční podporu na činnost. Je ale vůbec mezi dnešními komunálními politiky o takovouto činnost zájem?

     Srovnání, které bych mohl zahrnout do této úvahy, by bylo jistě více. Například nerovné podmínky při cenových zvýhodnění připojení na Internet, na které mají nárok školy, ale občanská sdružení ne. My jsme si nakonec poradili s pomocí MPS ha-vel. Bohužel ale i po nemalých slevách, které nám poskytli, je pro nás cena za připojení velkou finanční zátěží. Dalším problémem je samozřejmě předražený software. Protože nejsme školské zařízení, nemáme na slevy nárok. Při tom jsme schopni dětem poskytnout minimálně takové služby, jako školy. Ty totiž mají většinou o víkendech zavřeno. My začínali s provozem každý den od 14 do 20 hodin. To, že jsme zrušili neděle a nyní o prázdninách rušíme i soboty, má důvod v tom, že nemá cenu, aby zde obsluha seděla sama. Důvodem je tedy špatná propagace a tím nízká návštěvnost. Důsledkem toho jsou pak naše finanční problémy. Myslím si, že hodinu na Internetu za 24,-- Kč nebo méně nabídne dětem do 15 let málokdo. Přitom naše ceny jsou reálně spočítané na 50% vytíženost, které ale zdaleka nedosahujeme. Zatím se pohybujeme někde kolem 15 až 20%, teď o prázdninách samozřejmě daleko níže.

     Myslím, že by stálo za to, aby se politici zamysleli nad touto situací. Vedoucí dávají do této práce elán a spoustu času. Nemohou ale ještě chodit po brigádách a vydělávat na tuto činnost, aby ji sami podporovali i finančně. Jde tedy politikům jenom o slova nebo o skutky?

     Budu zvědavý, kdo ještě odpoví na naše urgence. Pro nás je nyní rozhodující výsledek poplatkové komise, protože pokud nám výrazně nesleví z poplatku 100,-- Kč za den z poutače, je pro nás celá tato záležitost dále nepředmětná. Nikdy se ale potom nedostaneme k tomu, aby naše dobrovolnická práce byla efektivní. Tímto rozhodnutím se tedy dozvíme, zda si Městská část Praha 4 váží práce dobrovolníků věnované dětem. O tomto bodu naší kauzy budeme naše čtenáře informovat hned, jakmile se něco dozvíme. Pouze, bude-li vyřízen kladně, má smysl dělat další kroky. Obeslat politiky s žádostí o roční dar na poplatky Magistrátu v celkové roční výši 18.000,-- Kč. A nebo se zajímat o to, která politická strana je ochotna bojovat za osvobození neziskového sektoru od těchto poplatků? Abychom věděli, koho na podzim volit.