Salt Lake City aneb zlatá obhajoba

Přinášíme vám malou vzpomínku na zimní olympijské hry. Jak to viděl jedenáctiletý fanoušek našich hokejistů.

     Hladce jsem přistál na letišti v Salt Lake City, za dva dny tu měly začít zimní olympíjské hry. A já byl přímo v dějišti této velkolepé události. Úpatí hor se táhly pocelém Salt lake city, radost pohledět na krásně uhlazené sjezdovky pro obří slalom a bezpočet sportovišť, kde měli lidé z celého světa usilovat o cené kovy. Já tu však byl jek kůli hokeji.

     První zápas se měl hrat s ruskou sbornou, již z dálky mě upozorňovaly výkřiky hesel jež skvěle doplňovala rivalita obou týmů. Bouřlivá nálada v aréně začala pomalu stoupat po prvním hvizdu arbitra Johansona ze Švédska. Z modré napálil Rus Kovalčov tyčku. Po 20 minutách utkání svítilo na světelné tabuly skore 0:0. Do druhé třetiny Češi vlítli do utkání se neuvěřitelnou vervou. Po pár minutách se Rusi pořádně vyfalouvali a my hrály 5 na 3. Za tři minuty přesilovky nepadl gol a tak šli hokejsté obou mužstev do kabin se svěšenou hlavou.

     Třetí třetina připomínala pouťovou střelnici tyčka břevno tyčka břevno. Do konce zbýva 25 vteřin, Reichel nahazuje puk na modrou, Petr Sýkora si připravuje puk a je to gól. Češi vyhráli první zápas s ruskou sbornou 1:0. Ve skupině jsme ještě vyklepli Slováky 2:1 a Němce 4:2 a tak nám byla cesta do semifinále otevřena.

     V sobotu se hrálo semifinále s Finskem. Razatní forčeking Finů nás donutil k chybě, v 18 minutě druhého poločasu Hašek propustil za svá záda rotující puk z hokejky Fina Gustavsona. Ve 13 minutě třetí třetiny se Jágr uvolnil a bekhendem překonal golmana finů. Rozhodující okamžik přišel v poslední minutě zápasu, kdy náhodně vystřelený puk dorazil až za záda překvapeného Haška. A tak jsme se do finále nedostali. Vždy si na to vzpomenu a řikám si, proč sem si tu letenku a lístek na hokej vlastně koupil.