Moje chyby začátečníka

Stránky tvořím jako amatér, stále se zlepšují, i když to určitě není ještě stále ono. Ze svých počátků však narážím na některé své dost velké chyby, které nyní pracně opravuji. O tyto zkušenosti bych se chtěl dnes podělit.

     Můj příchod na Internet je prakticky totožný s přechodem z DOSu na Windows. Tím pro mě padly určité omezení DOSu, jako např. název souboru do 8 znaků bez diakritiky. Moje soubory ve Windows tedy začaly mít nejrůznější názvy, které hodně napovídaly, byly libovolně dlouhé, hýřily diakritikou, velkými a malými písmeny a nechyběly občas i mezery. Odborník se teď asi chytá za hlavu. Ale já jsem samouk a v té době jsem nic netušil.
     Moje první zkušenosti s diakritikou byly u emailů, kde mě někteří lidi upozorňovali, že zde může diakritika zlobit a to zejména, je-li používána v předmětu emailu. Když jsem sám viděl, co mě občas chodí, a když mě někteří lidi vyloženě požádali, abych jim s diakritikou nepsal, tak jsem ji u emailů přestal používat. Je nad moje možnosti si pamatovat, komu vadí a komu nevadí. Přiznám se, že je pro mě příjemnější, když mi přijde email s diartitikou, která je čitelná než email bez diakritiky. Ale ten rozdíl není tak velký, jako je rozdíl mezi emailem bez diakritiky a se špatnou diakritikou.
     Vrátím se k těm názvům souborů. Moje první stránky vznikaly na Mujwebu a na Czechii, kde tyty moje výstřednosti v názvech nevadily. Když jsem pak některé stránky přemisťoval jinam, zjistil jsem, co to dělá. Některé servery, začíná-li název velkým písmenem, zkonvertují automaticky celý název na velká písmena. Protože tyto servery rozlišují mezi velkými a malými písmeny, stránky pak při volání hypertextovým odkazem, který samozřejmě zůstane v původní podobě (velké pouze první písmeno a ostatní malé) nejsou nalezeny. Obrázek, který má v názvu diakritiku, se někdy zobrazuje a někdy ne. Někomu se podle typu prohlížeče, nezobrazuje nikdy, někomu možná pokaždé.
     Takže při úpravách stránek mě čekalo toto vše opravovat a odhaduju, že jsem tak někde v polovině této práce. Nejde totiž jenom o přejmenování všech souborů, aby obsahovaly pouze malá písmena, ale i o opravu všech hypertextových odkazů a odkazů na obrázky.
     Jako samouk jsem na svých stránkách vše nedělal tak špatně, jak jsem začal na úvodu. Vytvořil jsme si úvodní stránku s nevelkým počtem informací, z nichž vedlo poměrně dost hypertextových odkazů. To urychluje otevírání této stránky a hlavně celou stránku zpřehledňuje. Dá se tedy říct, že moje stránky jsou do jisté míry strukturované, což je dáno tím, že jsem současně programátorem (i když ve FoxPro, což nemá s Windows jinak nic společného). Ale právě díky této kladné vlastnosti mých stránek, je souborů mnoho a tím při zmíněné úpravě mnoho práce, protože stránky jsou rozsáhlé a obsahují např.výroční zprávy za několik let.
     Druhou věcí, kterou moje první stránky neměly a některé ještě dosud nemají, je navigace. Tím myslím možnost návratu na předchozí stránku bez nutnosti použít horní šipku "Zpět" vlevé části monitoru. Jsou totiž situace, kdy se pomocí této šipky musíte dostávat přes hodně stránek, což je zbytečné a zdržuje to a existují i "pasti", z kterých se takto dostat nelze. Takovou pastí je třeba přesměrovávač. V tu chvíli se totiž šipkou vrátíte o jednu stránku zpět a ta vás znova přesměrovává a tak pořád dokola.
     Tyto dvě hlavní a asi nejzávažnější chyby mých stránek se teď snažím poměrně pracně odstraňovat. Proto, že to není příjemná práce, chci před nima varovat ostatní začátečníky. Je jasné, že první stránky budou nedokonalé a budou se časem vylepšovat, zejména vzhledově. Tato vylepšení však nejsou pro člověka, který stránky tvoří se zájmemm, ničím nepříjemným. Je to tvůrčí práce. Mechanické přejmenovávání názvů však tvůrčí není a je to naopak práce dosti otravná a i nákladná, protože je pak třeba vše poctivě vyzkoušet on line.
     Tak jsem tedy dospěl k názoru, že ze zdánlivě lákavých výhod Windows, má rozumné uplatnněí pouze ta, která umožňuje používat soubory delší než 8 znaků. Protože si však nejsem jistý, zda i tyto soubory někomu problémy nedělají, snažím se je používat co nejméně a jenom tam, kde to opravdu potřebuju.