Z protějšího rohu křižovatky sem přišel jeden z policajtů. Druhý se věnoval řidiči, který to vše způsobil. Policista odvedl Pavla i s jeho kolem k zastavenému automobilu, Míša tam dojel za nimi. Řidič Škodovky viděl, že je vše vpořádku. Zeptal se policisty, jestli ho budou potřebovat jako svědka. Policista mu řekl, ať radši počká. Řidič teda odbočil se Škodovkou doprava a tam ji odstavil. Pak přišel k místu, kde stáli policisté.

      "Pane řidiči, víte proč jsme vás zastavili?", ptal se první policajt řidiče.

     "Snad kvůli těm klukům, ale já měl přednost", hájil se řidič.

      "Víte, že jste toho chlapce málem přejel? Vám by to nevadilo?"

      "A nemyslíte, že jste měl jet tím opatrněji?"

      Na to řidič neodpověděl. Policajt se teď obrátil na Pavla s Míšou: "Kluci, víte od kolika let smíte jezdit sami na kole v silničním provozu?"

      "Od deseti, ale nám už je jedenáct", řekl Míša a ukázal policajtovi průkaz ČSTV, aby se přesvědčil. Pavel ho vytáhl taky. Policajt si prohlédl jenom Míšův a vrátil mu ho se slovy: "Vpořádku."

      "A víte, že když přejíždáte do jiného jízdního pruhu, že musíte dát přednost vozidlům, které v něm jedou?"

      "Víme, ale já se tam díval a nic jsem neviděl. Asi jsem to auto přehlédl", řekl trochu provinile Míša.

      "Ono bylo dost daleko a jelo dost rychle", poznamenal druhý policajt. Ten se teď obrátil na řidiče: "Ti chlapci dali znamení o změně směru jízdy, proč jste nezpomalil?"

      Řidič jen pokrčil rameny.

      "Víte, že děti v tomhle věku se chovají na silnici dost živelně a že je potřeba na ně dávat zvýšený pozor?"

     "Vím", řekl řidič.

      "A to přitom tihle chlapci si počínali celkem předpisově, akorát že vás přehlédli", přidal se druhý policajt.

      "Proč jste na ně aspoň nezahoukal?", zeptal se řidič Škodovky,"když už jste se nechtěl zdržovat přibrzďováním. Já se ani moc nedivím, že ho ti kluci neviděli, protože když se dívali, tak byl ještě hodně daleko a silnice se trochu stáčí. To by museli otočit hlavu skoro úplně dozadu."

     "Jakou rychlostí jste vjížděl do křižovatky?", zeptal se policajt.

     Policista diskuzi ukončil: "No v každém případě jste chlapce svojí rychlou jízdou ohrozil a navíc jste po pádu chlapce ani nezastavil."

     "Nevšiml jsem si, že spadl."

     Policisté si řidiče pozvali na dopravní inspektorát. Řidiči Škodovky poděkovali, sepsali stručný protokol a řidič Škodovky odjel. Jeden policajt se ještě ptal Pavla s Míši kam jedou a odkud. Pak se pokusil jim najít bezpečnější cestu. Po chvíli něco našel.

     "Ale je to o dost delší", řekl.

     Pan Novák si všiml, že je Pavel špinavý a zeptal se ho, jestli spadl. Pavel mu řekl všechno, co se mu přihodilo. Táta mu řekl, ať to radši mámě ani neříká a po poradě s panem Jeřábkem se rozhodli, že si taky koupí kola a budou se klukům víc věnovat. Uvědomili si, že je dost riskantní, když kluci jezdí sami, zvlášť, když Pavel je z Bělé zvyklý na malý provoz.

     Pavel si teď byl na větších křižovatkách jistější, když za ním jel táta. První jezdil pan Jeřábek, pak Míša, za ním Pavel a tenhle konvoj uzavíral pan Novák. Pavel při těhle jízdách získal větší sebejistotu. Táta si navíc ověřil, že může Pavlovi věřit, že když pojedou sami, že se budou velkým křižovatkám vyhýbat.