Tuláci - 32. část

Tulákům začínají jarní prázdniny a tím možnost získání dalších oddílových stup'nů a prožití nových dobrodružství s oddílem.

     XV. Jarní prázdniny

     Poutníci tedy dostali sto bodů. Míša, Pavel a Zdeněk na této schůzce byli jmenováni Stopaři. Bílou stužku na náramenníku košile si zaměnili za hnědou. Kočovníci dostali třicet bodů. Poutníci se tentokrát na dělení bodů v družině shodli napoprvé. Pavel navrhl, aby Zdeněk dostal pětadvacet bodů a ostatní po patnácti. Ostatní bez připomínek souhlasili.

     V neděli byla další celodenní tůra, tentokrát náročnější. Po modré se vydali do Jimramova a dále po červené do nového Jimramova. Tady si na ohni uvařili oběd, opět po družinách. Potom se vypravili do jeskyně. Po její prohlídce se pokračovalo po červené k zřícenině hradu Štarkov, který je na mohutných rulových skalách. Původ hradu není znám. Prohlédli si zbytky věže, hradních zdí a nádvoří. Vašek jim sdělil, že jsou v státní přírodní rezervaci.

     Dál pokračovali po červené přes Daňkovice, kde se vyšplhali na Buchtův kopec. Tady se podívali na rozhlednu. Odtud se pak po zelené vraceli zpět do Poličky. Od obce Telecí už jeli po známé cestě. Do ubytovny se vrátili ztahaní až za soumarku. Vašek jim sdělil, že dnes urazili skoro třicet kilometrů. Protože byli kluci unavení, odložil se večerní program až na pondělí. Kluci zalehli skoro hned po večeři a spali jak zabití.

      V pondělí byl výlet jen na půl dne. Po červené dojeli do Stašova. a zpět se vraceli autobusem. Obědvali až v Poličce a po obědě si šli prohlédnout Poličku. Každá družina toho měla o Poličce zjistit co nejvíc. Poutníci navštívili radnici, oba kostely, rodnou světničku hudebního skladatele Bohuslava Martinů, galerii a muzeum. Od místních lidí se pak snažili získat co nejvíc dalších informací. To vše po návratu na ubytovnu sepsali na papír a předali Vaškovi. Ten vše vyhodnotil a po večeři vyhlásil výsledky. Opět byli nejlepší Poutníci, ale tentokrát to už nebylo tak výrazné. Vašek přidělil Poutníkům sto bodů, Kočovníkům osmdesát a Robinzonům a Lvíčatům šedesát. Zdeněk pak přečetl ostatním, co o Poličce zjistili.

     "Bylo to královské město, které bylo založeno před rokem 1265 na Trstenické stezce. Značně utrpělo za husitských válek. Roku 1845 skoro celé vyhořelo. Dříve to bylo obchodní město, provozovalo se tu plátenictví. Dnes je tu výroba obuvi, je tu papírenský a strojírenský průmysl. Je tu zachovalá podstatná část městských hradeb v takovém rozsahu, že je to ve střední Evropě ojedinělé. Navštívili jsme radnici, která je barokní a je z roku 1739 až 1740. Po požáru města byl postaven děkanský novogotický kostel. Taky jsme byli v rodné světničce hudebního skladatele Bohuslava Martinů, který se narodil roku 1890 a zemřel roku 1959. Potom jsme byli ve hřbitovním kostele, který je z roku 1580 a je goticko-renesanční. Zajímavá je také galerie a muzeum."

      Po vyhodnocení soutěže měla každá družina svůj program. Lvíčata měla připravenu scénku, Kočovníci zazpívali písničku. Robert tu měl kytaru a ukázalo se, že na ni docela slušně hraje. Robinzoni předvedli několik hádanek a kouzel. Poutníci měli připravenu soutěž. Byl to turnaj družin ve hře Židle hlouposti a chytrosti. Každá družina mimo Poutníků, kteří soutěž připravili, se utkala s každou. Otázky byly připraveny z mapy Žďárských vrchů a obsahovaly historii a zajímavosti o místech na této mapě, tedy bližšího a vzdálenějšího okolí Poličky. Tak se například dozvěděli, že v Seči je pionýrský tábor od roku 1953, ale mimo toho tam je ještě kostel ze 14. století, který byl v 17. století přestavěn, dále renesanční zámek z přelomu 16. a 17. století a na Chrudimce je údolní přehrada postavená v letech 1925 až 1934. Dále se dozvěděli, že v Hradišti, které je kousek od Nasavrk, je místo rozsáhlého keltského oppida o rozloze dvaceti hektarů asi z 2. století před naším letopočtem a jsou zde patrny uměle vytvořené srázy s terasami a valy. V létě je tu možná prohlídka vykopávek. V Nasavrkách je sad jedlých kaštanů "Kaštanka". Kousek od Skuteče leží obec Ležáky, což je bývala kamenická osada, která byla 24.6.1942 vypálena a srovnána fašisty se zemí. V Litomyšli je městská památková rezervace, kde stál původně hrad Slavníkovců na ochranu zemské hranice. a Trstenické stezky. V Lipnici nad Sázavou je Haškova pamětní síň v domu proti vchodu do hradu. Zde Jaroslav Hašek žil a v roce 1923 zemřel. Pohřben je na místním hřbitově.