Vývoj Svátku hudby v Evropě a v ČR
Slyšeli jste už o svátku hudby? Víta jek a kdy vznikl?
Paříž 1982
Svátek hudby - svátek muzikantů - byl vyhlášen ministrem kultury Francouzské republiky Jacque Langem v roce 1982. K tomuto kroku ho vedla nespokojenost s trávením volného času mladou generací, která čím dál více zaujímala roli pasivního pozorovatele, nikoli aktivního účastníka uměleckého tvůrčího procesu. Svátek hudby byl pojat jako hudební happening, jehož hlavní scénou jsou městské ulice, náměstí, parky, zahrady a další veřejnosti volně přístupné prostory. Z tohoto důvodu byl pro svátek muzikantů také vybrán první letní den 21. červen, den slunovratu, kdy je již teplé počasí, a tak i vhodné podmínky pro konání koncertů pod širým nebem. S ohledem na charakter a výběr termínu nelze proto srovnávat či zaměňovat tento den s Mezinárodním dnem hudby, který byl vyhlášen nevládní mezinárodní organizací UNESCO a je každoročně připomínán 1. října.
Svátek hudby si našel ve velmi krátké době své místo v kalendáři francouzských muzikantů, kulturních institucí, uměleckých agentur, měst a obcí, které vytvářejí hudebníkům vhodné prostředí pro jejich koncerty. Záměr vyprovokovat Francouze k aktivnímu provozování hudby se naplnil a o Svátek hudby se začaly zajímat i sousední země. Svátek hudby se poprvé začal rozvíjet na evropské úrovni u příležitosti Evropského roku hudby 1985.
Praha 1990 poprvé
21. června 1990 se Svátkem hudby rozezněla i Praha, hlavní město tehdejší ČSR, a několik dalších českých a slovenských měst. Mezinárodní televizní přenos ze slavnostního koncertu na historickém Karlově mostě, který moderoval nynější ministr kultury Slovenské republiky Milan Kňažko, byl oficiálním sdělením českých a slovenských umělců, Ministerstva kultury ČR a dalších kulturních institucí o zájmu překlenout most mezi řízenou kulturou a kulturou svobodného světa. Ačkoli Ministerstvo kultury ČSR ani jiný pořadatel nevěnoval Svátku hudby dále pozornost, přesto tento jediný ročník podnítil každoroční pořádání koncertů pod širým nebem a hudebních setkání, kterými několik českých a moravských měst zahajovalo letní kulturní sezónu dne 21. června.
Praha 1996 podruhé
Soukromá nadace Art Accord, nadace pro pěstování kultury, v čele s prezidentem Ivanem Medkem, byla založena, mimo jiné, za účelem oživení a tradičního konání Svátku hudby v České republice. Od roku 1996 je hlavním pořadatelem, iniciátorem a koordinátorem Svátku hudby v České republice, po transformaci Evropský Svátek hudby - Česká republika, nadační fond. Druhý ročník Svátku hudby se tak konal v České republice až v roce 1996, kdy také hlavní město Praha bylo zařazeno mezinárodním sekretariátem Svátku hudby v Paříži, vzhledem k podpoře, rozsahu a organizaci Svátku hudby v Praze a ČR, mezi největší pořadatele Svátku hudby v Evropě, a stalo se tak od roku 1996, vedle Paříže, Berlína, Barcelony, Bruselu, Neapole, Říma a Budapešti, účastníkem Evropského svátku hudby.
Deklarace principů Svátku hudby (1997)
V roce 1995 se poprvé sešli hlavní zástupci a pořadatelé Svátku hudby vybraných evropských měst, zatím bez účasti Prahy, v Paříži a následně v Berlíně. Potřeba setkání pořadatelů vznikla přirozeným rozvojem a šířením myšlenek Svátku hudby na evropském kontinentě. Hlavním bodem jednání bylo definování společných, mezinárodně platných a uznávaných pravidel pro konání Svátku hudby v jednotlivých zemích. Výsledkem jednání byla deklarace principů nazvaná Charta Svátku hudby sepsaná účastníky na setkání v Budapešti dne 1. listopadu 1997 (viz příloha). Svátek hudby tak získal oficiální rámec mezinárodní nekomerční slavnosti, jejíž účastníkem může být jakékoli město, či země, která přijme tyto principy. Mezi vybranými evropskými městy, největšími pořadateli Svátku hudby v Evropě, postupně vznikla mezinárodní spolupráce projevující se reciproční výměnou umělců, participací evropských pořadatelů na projektech partnerských zemí.
Založení mezinárodní asociace (1999)
Zástupce České republiky byl přizván k mezinárodnímu pracovnímu jednání konanému v roce 1998 v Římě, dále v Neapoli a v roce 1999 v Bruselu. Účastníci bruselského zasedání přijali rozhodnutí založit mezinárodní asociaci složenou z partnerů Evropského svátku hudby, kteří byli účastni na jednání v Neapoli, zástupců místních a národních institucí, kteří jsou také signatáři deklarace principů sepsaných v Budapešti a mají 7zájem rozvíjet Evropský svátek hudby a výměnu umělců mezi všemi zúčastněnými zeměmi. Asociace nese oficiální název asociace Evropských svátků hudby, její sídlo je v Bruselu, je mezinárodního a nekomerčního charakteru a je založena a řízena v souladu s belgickým právním řádem. Cílem asociace je propagovat a rozvíjet Evropský svátek hudby jakožto tradiční každoroční hudební událost. Asociace zároveň propaguje principy Svátku hudby sepsané v Budapešti v listopadu 1997, přičemž účastníci se zavazují tyto principy respektovat. Hlavní pořadatelé Svátku hudby v jednotlivých zemích organizují tuto slavnost s ohledem na místní podmínky a zachování kulturních tradic a národních zvláštností. Na společných zasedáních připravují pořadatelé společné mezinárodní projekty s bohatou vzájemnou výměnou uměleckých souborů a sólistů. Přijímání nových členů do asociace, správa asociace, financování atd. se řídí platným zněním statutu asociace.
Evropský svátek hudby podporuje a rozvíjí
1. Myšlenku jednotné kulturní Evropy při respektování jednotlivých národních kultur a přispívá k integraci evropských zemí.
2. Porozumění mezi lidmi současné Evropy a světa prostřednictvím hudby, bez ohledu na jazykové a demografické bariéry.
3. Zdravé a aktivní využívání volného času dětí, mládeže, dospělých i rodin s dětmi provozováním hudby.
4. Aktivní podíl občanů na kulturním životě měst a obcí.
5. Národní a mezinárodní prezentaci ekonomiky.
Slovo pořadatele
Svátek hudby je ojedinělou slavností, která nabízí veřejnosti setkání s různými hudebními žánry, jejich poznání a porovnání. Pro hudebníky je i příležitostí k navazování nových kontaktů a vytváření netradičních seskupení.
Koncerty pořádané u příležitosti Svátku hudby jsou ryzím obrazem současné kultury, kterou pěstují lidé v obcích a městech naší republiky jak pro své osobní potěšení, tak pro zpestření každodenního života svým blízkým. Je u nás jedinou slavností, jejíž dramaturgie není výsledkem hudebně-vědního názoru jednotlivce na výběr hudebníků a prezentaci určitých hudebních děl, či skladatelů.
CHARTA SVÁTKU HUDBY
Svátek hudby, založený roku 1982 ve Francii, se poprvé začal rozvíjet na evropské úrovni u příležitosti Evropského roku hudby 1985.
Od roku 1995 se vždy 21.června sdružují veřejnoprávní i soukromé instituce ke společnému pořádání Evropského dne hudby. Snahou tohoto celoevropského kulturního počinu je zlepšit povědomí o umělecké úrovni v každém ze států a rozvinout výměny v hudební oblasti mezi členy Evropské Unie a dalších evropských států.
Tato událost je v každém státě realizována formou velkých hudebních happeningů ve spolupráci s partnery z ostatních zemí a jejím účelem je umožnit mezinárodní setkání hudebníků. Posláním Evropského dne hudby je posílení evropské soudržnosti, zviditelnění spolupráce mezi partnery a organizátory a přispění k rozvoji kulturní Evropy.
V tomto duchu jsou formulovány i principy Evropského svátku hudby:
1. Evropský svátek hudby se koná každý rok 21.června , v den letního slunovratu.
2. Evropský svátek hudby je oslavou živé hudby a snaží se vyzdvihnout šíři a různorodost hudebních produkcí a to ve v š e c h hudebních žánrech.
3. Evropský svátek hudby je výzvou ke spontánní a bezplatné účasti, určenou jak individuálním osobám, tak i souborům, zpěvákům, hudebníkům, a to jak amatérům tak i profesionálům.
4. Veškeré koncerty jsou pro veřejnost přístupné zdarma.
5. Evropský svátek hudby je zejména manifestací na veřejných prostranstvích, odehrává se v ulicích, na náměstích, ve veřejných zahradách, na nádvořích...Také koncerty v sálech se mohou k oslavám Evropského svátku hudby připojit při dodržování pravidla bezplatného vstupu pro veřejnost. Evropský svátek hudby je příležitostí k výjimečnému otevření prostor, které nejsou tradičně s koncerty svázány : muzea, nemocnice, veřejnoprávní budovy...
6. Evropský svátek hudby je ojedinělým dnem pro všechny žánry hudby a pro hudbymilovnou veřejnost. Spolupořadatelé se zavazují, že budou podporovat hudební produkce a muzicírování v nelukrativním duchu.
7. Spolupořadatelé se zavazují, že budou respektovat myšlenky a principy zakladatelů Evropského svátku hudby tak, jak jsou uvedeny v této Chartě.
V Budapešti dne 1.listopadu 1997
Ocenění
Evropský Svátek hudby - ČR je držitelem certifikátů Ministerstva kultury ČR a Pavla Dostála, ministra kultury ČR, oceňujících vysokou kvalitu, kulturní a společenský přínos, vyzývajících k plné morální a finanční podpoře ze strany státních i nestátních institucí
Evropský Svátek hudby - ČR je nositelem loga "Praha - Evropské město kultury 2000". Rozvoj Svátků hudby v Evropě podpořila Evropská komise v rámci programu Kaleidoskop.
Hudebníci a hudbymilovná veřejnost v České republice opět přivítali letní slunovrat koncerty pod širým nebem, Evropským svátkem hudby. Na náměstích, v ulicích i v parcích mnoha českých měst a obcí zněla hudba všech žánrů. Na pódiích připravených ve spolupráci s městskými a místními úřady vystupovali vedle sebe amatérští a profesionální umělci.
Evropský svátek hudby byl v Praze zahájen koncertem kapely Tři sestry a Šlapeto v historické tramvaji, v předvečer slavnosti pak koncertem Pražského studentského orchestru, který představil nejen své sólisty a nového dirigenta, ale také nejlepší absolventky mistrovských letních kursů Václava Hudečka a Bohumila Kotmela. Na Staroměstském náměstí se představily dětské soubory a sbory z celé Prahy, které mezi sebe pozvaly děti z dětských domovů. Hudba navštívila také obyvatele dětských domovů, stacionářů i domovů seniorů.
První letní den uvítala svým odpoledním vystoupením Posádková hudba Praha se souborem mažoretek a Ústřední hudba Armády ČR se svými sólisty. Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedení dirigenta Vladimíra Válka se sólistou Josefem Sukem připravil koncert pro Pražany. Na pražských náměstích a v parcích se vystřídaly kapely různých hudebních žánrů. Některá pódia byla laděna jedno žánrově. Velkou pozornost si získala již zmíněná dětská scéna, galakoncerty na Staroměstském náměstí, rocková scéna na Vítězném náměstí, blues na ostrově Štvanice a další, včetně nočních koncertů v klubu Vagón a taneční párty v Paláci Akropolis.
Sedmý ročník v České republice se dostal do mnohem širšího povědomí hudebníků a obyvatel díky podpoře ze strany hlavního města Prahy, městských části města Prahy, médií i díky spolupráci s několika vybranými městy (Plzeň, Třeboň, Hradec Králové, Brno a Ostrava). Smyslem této spolupráce je jednak rozšiřování prostoru k vystupování umělců, zvláště pak těch, kteří potřebují ke své hudební produkci profesionálně technicky vybavená pódia, dále pak se tímto snažíme prakticky demonstrovat fakt, že Svátek hudby není pouze pražskou, ale celonárodní slavností. Česká republika tak patří do společenství evropských zemí sdružovaných mezinárodní asociací Evropské svátky hudby se sídlem v Bruselu.
Sumarizace
Na 32 různých scénách (hudební historická tramvaj; 4 scény pro nezvýhodněné děti, mládež a dospělé; 6 scén v interiéru - hudební kluby, koncertní sál, kostel; 14 scén - ozvučená pódia pod širým nebem; 7 přírodních scén pod širým nebem bez stavby pódia) se vystřídalo cca 160 kapel, orchestrů a souborů různých hudebních žánrů, profesionálů, amatérů, dětí a dospělých různých věkových kategorií, přičemž v Praze 1 organizoval nadační fond celkem 49 hudebních produkcí, na kterých se představilo přibližně 1000 hudebníků, tanečníků a zpěváků, a 3 hudební filmy. V Praze se tak letos dobrovolně zúčastnilo Svátku hudby cca 2500 umělců. Některá vybraná pódia byla laděna jedno žánrově.
Ve spolupráci s pěti vybranými partnerskými městy 2001 bylo realizováno téměř 50 hudebních veřejných vystoupení na cca 19 různých scénách. Ostatní produkce v Praze a ve městech naší republiky byly v režii jednotlivých městských úřadů, kulturních institucí a samotných umělců.
Evropský Svátek hudby - ČR, nadační fond, upřímně děkuje všem partnerům, kteří za dobu existence slavnosti v České republice přispěli k jejímu rozvoji.
