Jestřábe, díky

Před časem vyšel zajímavý sborník vzpomínek na spisovatele Jaroslava Foglara.

     Je to už pár let, co nás podruhé, tentokrát doopravdy opustil spisovatel Jaroslav Foglar. Jeho "první" smrt byla pouze "kachnou" ČTK. Ta druhá byla bohužel už opravdová.

     Ve sborníku, který uspořádali Jindřich Hojer a Václav Černý, vzpomíná na Foglara několim více či méně známých lidí. Třeba Jiří Navrátil - starosta Junáka má vzpomínky z roku 1940. Předseda Akademie ČR Rudolf Zahradík zase vzpomíná na rok 1944, kdy vzpomíná na tábor a celotáborovou hru "Yucatan je jen pro statečné a silné".

     Jaroslav Charous nazval svoji vzpomínku "Začátky spisovatelské a skautské". Bere to vskutku z gruntu: "Jaroslav Foglar se narodil 6. Července 1907 na pokraji pražského Podskalí, na dolním konci Benátské ulice pod Větrovem. Řadový činžák čp. 1713/15 dosud stojí. Jeho rodiče byli pilní nezámožní lidé. Po Jaroslavově narození se rodina několikrát stěhovala, i mimo Prahu, až zakotvila ve Svatoplukově ulici v Nuslích. Tam chodil Jaroslav i jeho starší bratr Zdeněk do obecné a měšťanské školy na Purkyňově náměstí. V roce 1912 otec, povoláním obchodní cestující, nečekaně zemřel. Maminka - vdova si z nevelké životní pojistky manžela pořídila papírnický krámek na Vinohradech a naučila se z jeho skromného výnosu živit sebe i oba své syny."

     Vladimír Janík - Dan znal Jestřába 52 let. V roce 1937 mu bylo 10 let a začínal jako vlče ve 4. Skautském oddílu v Praze v Dejvicích, kde se o ně staral tehdy čtrnáctiletý instruktor Jiří Navrátil. S ním se pak sešel až v roce 1941 ve Dvojce, která tenkrát po zákazu Junáka fašisty pokračovala v činnosti pod Klubem českých turistů. V roce 1942 do Dvojky vstoupil, což poznamenalo celý jeho další život.

     Najdete zde hodně vzpomínek členů Dvojky, jejichž jména ani moc známá nejsou. Například Zbyněk Malinský - Zbynda byl členem od roku 1934, Jaroslav Vecko - Pecka od roku 1935, Jindřich Hojer - Jindra H. od roku 1936, Václav Černý - Černoch od roku 1935 a vzpomíná na návštěvu E. T. Setona, který Dvojce udělal zápis do kroniky. Vzpomínajících je mnoho. K mému překvapení je mezi nimi i Jestřábův synovec Petr Foglar - Dášek, který byl členem Dvojky od roku 1950.

     Josef Bláha - Řešetlák, který byl členem od roku 1983, vzpomíná na pozdrav Tři psy, který byl používám po zákazu Junáka fašisty. Pavel Sladký - Haš, který je současným vedoucím Dvojky přišel do oddílu až ve 14 letech a Jestřába si už pamatuje jenom jako návštěvu na několika akcích.

      Do současnosti už jistě patří vzpomínky Kamila Kuchlera - Lobo, který byl členem Dvojky od roku 1944, který vzpomíná na Foglarův pobyt v Thomayerově nemocnici. Nebyl jeho ošetřujícím lékařem, ale díky své lékařské profesi mu byl asi z členů Dvojky v závěru jeho života nejblíže.

     V závěru knihy vzpomínají i Antonín Přidal, František Ulč, Jiří Grygar, herec Bořivoj Navrátil, Hynek Bočan, Alfred Strejček, Štěpán Rak, Jaroslav Zvára, Pavel Bobek, Miloslav Šimek a majitel nakladatelství Ostrov, které sborník vydalo Jiří Stegbauer - Jura. Tito lidé sice členy Dvojky nebyli, ale přesto si na Jestřába zachovali vzpomínku.

     Ve sborníku je velké množství psaných i fotografických vzpomínek a nechybí ani historicky vzácné kresby. Vydání sborníku je tedy jistě velmi záslužným činem, protože Foglarův odkaz je velmi bohatý a neměl by být zapomenut. Pokud sborník ještě chybí ve vaší knihovně, mohu vám jej doporučit. Neseženete-li jej v obchodech, zkuste se obrátit přímo na pražské nakladatelství Ostrov.