Zamyšlení nad životem

Někomu to zamyšlení bude možná připadat trochu sentimentální. Ale člověk by se měl občas zastavit a v tom každodenním shonu se chvíli zamyslet...

     Prosím, promiňte mi trochu smutné zamyšlení pro tento týden. Zkuste na chvíli zavřít oči a promítnout si svůj život. My mladší a my malí nemusíme bloudit křivolakými uličkami života příliš dlouho. My starší se musíme zavrtat hlouběji do našich vzpomínek. Téměř vždycky tam určitě najdete nějakou hroznou chvíli, kdy nám šlo o život. Také jich pár mám....

     To bylo pár měsíců po novém řidičáku, nalítl jsem do stromu, protože jsem usnul. Tenkrát jsem si jako i jindy položil otázku: Proč vlastně žiju? A nebo když jsem sjížděl jednou na koloběžce jako šílenec jeden kopec u nás v Dejvicích. Blatník zasekl kolo a já letěl přímo na asfalt jako na přistávací dráhu. A nebo tenkrát na škole, když jsem vjel do silnice a koutkem oka jsem úplně zkamenělý slyšel jako v mrákotách kvílení brzd. Ptal jsem se: Jak to, že ještě žiju? A u nás za domem jsem sletěl jednou ze stromu a skutálel se po svahu dolů. Ještě dneska se mi z té výšky zvedá žaludek. Ptám se: Jak to, že můžu ještě žít?

     Nemohu také zapomenout na Kapra, z našeho oddílu Pětka TOM. To bylo  někdy před 15 lety. Rozešli jsme se před klubovnou po schůzce a Kapr už příště nepřišel. Cestou domů ho srazila tramvaj.....

     Vím moc dobře a nemusíte mi věřit, že za každým člověkem cupitá Anděl, který je jeho nejvěrnějším přítelem. Je zaměstnancem u Pána Boha a ví, jak často a kde zakročit, aby ten člověk ještě chvíli byl užitečný. Víte, jsem moc vděčný za svůj život. Jsem vděčný za ty, co žijí kolem mne a kteří jsou součástí mého života, jako i můj život je jejich součástí. Uvědomuji si, jak je život křehký a krátký a jak je potřeba ho neprošvihnout. Věřím i tomu, že není možné, aby život jen tak skončil a už nebyl. Každý zlomek vteřiny, kdy mi jde o život beru jako "výchovňák" od někoho, kdo to se mnou myslí dobře. Proto má také velikou radost, když se dozvím, že někdo, kdo už umíral, už zase funguje.

     A tak, až budete otrávení a budete nadávat na pitomej život, podívejte se na sebe a přemýšlejte o tom, že už jste tady vlastně ani nemuseli být.