Tajemná akce

Dnes zavzpomínáme na akci, kterou si udělalo několik klubů SKSK ČR společně a na kterou vyjeli s několika patrony.

     Tajemná akce se konala poslední víkend v září. Jeli jsme Bobři, Medvědi a Zálesáci, tedy nejstarší kluby našeho střediska. S námi jeli Mlsoun, Stopař, Drak a Mrzout. Vyjeli jsme v pátek a jeli jsme vlakem. Do posledka jsme nevěděli kam, protože místo bylo tajné. Když jsme vystoupili v určené stanici, kterou jsme se dozvěděli, až když jsme byli jednu stanici před, šli jsme asi tři kilometry do kopce. Došli jsme na mýtinku, kde jsme se utábořili. Asi sto metrů dál byla studánka, na druhou stranu padesát metrů byl potok. 

     Postavili jsme stany a připravili jsme ohniště. Nanosili jsme dříví. Přišel sem i lesník, s kterým Mlsoun měl vše domluveno. Dohodli jsme se, že půl dne budeme v sobotu pracovat. Za to tu můžeme tábořit. Je to mnohem lepší než v kempu, široko daleko nikdo není.

     Udělali jsme si večeři a pak jsme seděli u ohně a povídali si. Stopař hrál na kytaru, spolu s ním hrál i Ríša. Hráli jsme různé hry - Na žouželení, Bum, Skrytou slovní kopanou a nakonec i Šach inteligence. Spát jsme šli kolem jedenácté večer.

     V sobotu jsme si přivstali, posnídali jsme a v osm jsme už začali pracovat. V nedaleké školce jsme ožinovali, tj. vyřezávali jsme srpem trávu a plevel, která obrůstala malé stromky. Protože to bylo asi pět set metrů od našeho tábořiště, vystřídali jsme se tak, aby jsme vždy aspoň dva byli u stanů. 

     V poledne jsme práci nechali a šli jsme si vařit oběd. Pak jsme chvíli odpočívali a Mlsoun se Stopařem pro nás připravili malý terénní závod. Ten vyhrál Franta, druhý byl Mirek a třetí já Pepíno. Pak šli patroni obhlížet terén na noční bojovku a my zůstali chvíli sami. Připravovali jsme si program k táboráku, já s Ríšou jsme si vyřezávali lodičku. Objevili se tu dva velcí kluci, jen o něco málo mladší než Mlsoun. Chvíli se bavili se Zvoníkem a Filipem. Potom odvlekli Zvoníka pryč. Za chvíli ho pustili, ale jak jsme se od něj dozvěděli, nařezali mu řemenem na zadek. Prostě se přišli frajeřit. Řekli jsme si, že budeme blíž u sebe, aby jsme si mohli v případě potřeby pomoct. Jenže jsme se zabrali do své činnosti a zapomněli jsme na to. Objevili se znova a tentokrát odvlekli Vojtu. Ten dopadl stejně jako Zvoník, dostal výprask a pustili ho. Asi za dvě hodiny se zkusili objevit do třetice všeho dobrého, ale neuspěli, protože my už tentokrát byli pohromadě. Tak odešli.

     Když se vrátili patroni, tak jsme jim o tom řekli. Zkoumali chvíli okolí, ale ti kluci už byli pryč. Hráli jsme chvíli různé hry a superhry. Potom jsme si udělali večeři a pokračovali v hrách a superhrách. Když se setmělo, zapálili jsme oheň. Povídali jsme si vtipy, hráli jsme slovní hry a zpívalo se při kytarách.

     Chvíli po jedenácté šel Mlsoun se Stopařem dokončit trasu bojovky a před půlnocí jsme začali vycházet na trať. Šel jsem jako první. Nejdřív byla trať značená svíčkami, potom malými lampičkami. Šla lesem směrem ke školce, kde jsme pracovali. Cesta vedla do trochu strašidelné jeskyňky, kam se šli užším kaňonem. V jeskyňce jsme se podepsal a zadem jsem se vracel zpátky. Cesta byla značená opět malými lampičkami a končila vzkazem, od kterého už byl vidět oheň. Takhle jsme chodili postupně. Nejdřív šli všichni Bobři, pak všichni Medvědi a nakonec Zálesáci. Ukázalo se, že záhady ještě neskončily a ti kluci ještě zcela nezmizeli. Počkali si ještě na Frantu, Šmouláka a Kinga, kterým taky nařezali a sebrali z jeskyňky lístek s našimi podpisy. Mlsoun se Stopařem, když likvidovali trať, ho nenašli.

     Šli jsme spát a ráno jsme si přispali. Posnídali jsme a šli jsme se ještě podívat po okolí. Mlsoun našel ten lísteček. Byl pohozený kousek od studánky. Dávali jsme pozor, jestli se tu ti kluci zase neobjeví, když tu bili v noci. Hráli jsme Boj o vlajku, každý klub proti každému klubu. Vyhráli Zálesáci, druzí byli Medvědi.

     Po obědě jsme si ještě zahráli turnaj v Popoahakapiu. Ten jsme těsně vyhráli před Zálesáky. Potom jsme už balili a vyrazili na vlak. Záhadné kluky jsme už neviděli. Vlakem jsme se vrátili domů a naše výprava skončila.

     Převzato z časopisu SKSK ČR Kamarád - http://kamarad.unas.cz