Sedm letních dní Stopařů

Jak vypadal týdenní klubový tábor 19. KSK Stopaři, který se konal v klubovně a okolí v roce 1999?

     Poslední týden v červenci jsme si chtěli udělat sami svůj klubový tábor. Jenže to nešlo, rodiče nás nechtěli samotné pustit a patron musel být v práci. Tak jsme si udělali aspoň týdenní akci v klubovně, kde nás rodiče nechali samotné spát. Stačilo jim, když jsme se aspoň jednou denně buď stavili na chvilku doma nebo se ozvali aspoň telefonicky.

     Protože naproti klubovně je telefonní budka, tak já volal vždy telefonem a to vždy večer, kdy je levnější tarif. Náš program začal v pondělí. To jsme dopoledne vytáhli kola a udělali jsme si cyklistickou jízdu zručnosti. Tu vyhrál Pepa přede mnou Markem. Po obědě jsme hráli turnaj v pinkponku. Tady jsem se setkal ve finále s Pepou a role se obrátily. Večer jsme si udělali kousek od klubovny táborák. Pepík to zkoušel na kytaru, moc to sice neumí, ale bylo to lepší než nic. Zpívali jsme, hráli jsme slovní hry, vyprávěli jsme si vtipy a dávali jsme si hádanky. Bavili jsme se celkem dobře a tak jsme šli spát až kolem půlnoci.

     V úterý jsme si trochu přivstali. Uklidili jsme, protože v klubovně musíme udržovat pořádek, když tu teď i spíme. Pepík šel připravit stopovačku a já řídil drobné hry v klubovně. Po obědě jsme vyrazili na stopovačku, kterou jsem vyhrál před Matějem. Pak jsme šli na dříví, aby bylo na táborák na večer. Přihnal se ale déšť, takže z ohně nic nebylo a zůstali jsme v klubovně. Hráli jsme různé hry, Pepík a já jsme měli připraveny různé kvizy. Pak jsme rozehráli turnaj v knoflíkové kopané. Zahráli jsme si Kdo uhodil, Na pašeráky, Honičku slepých, Matematiko, Na nesmysly, Šach inteligence, Slovní kopanou a Na žouželení.

     Ve středu jsme dohráli turnaj v knoflíkové kopané, házeli jsme šipkami, což vyhrál Pepík a pak jsme šli ven, kde jsme hráli Miriši. Po obědě to už venku uschlo a tak jsme hráli s míčem Doteky a potom fotbal Pepík, Petr a Ivo proti Matějovi, Patrikovi a mě. Prohráli jsme 6:8. PO večeři jsme konečně udělali táborák a potom jsme si udělali jednoduchou stezku odvahy. Každý došel na nedaleký hřbitov a tam se podepsal na položenou čtvrtku. Jako první šel Pepík, který tam čtvrtku položil. Já šel potom jako poslední a čtvrtku jsem přinesl zpátky. Úkol jsme splnili všichni.

     Ve čtvrtek jsme si udělali celodenní výlet. Našli jsme si cestu po okolí. Na pěkných místech, kde se daly hrát hry jsme se zastavovali. Hráli jsme Angličany proti Skotům, Popoahakapiu, Miriši a i obyčejnou honičku. Po celý den jsme hráli Kompasové dřívko, které jsem těsně vyhrál před Pepou.

     V pátek se na nás přišli podívat Mlsoun, Stopař, Drak a Mrzout. Zahráli jsme si superhry. Dopoledne pro nás udělali terénní závod, než ho nachystali, hráli jsme Černého punťu. Toho jsme pak hráli i v průběhu závodu, když jsme čekali na ty, co byli na trati. Závod jsem vyhrál já. Mlsoun, Stopař, Drak a Mrzout si s námi zahráli Dobývání. Byli úspěšní, tak to zkusil i Pepík. Ten ale prohrál a to nehráli ani Mlsoun, Stopař, Mrzout a Drak. Dohodli jsme se, že zítra si dám s Pepíkem Supersouboj. A dnes jsem si na návrh Mlsouna zahrál Supernadílku. Tím budeme mít zítra s Pepíkem stejné podmínky. Pak se hrály ještě různé další superhry. Mlsoun, Stopař, Drak a Mrzout šli domů a my šli spát.

     V sobotu nás přišli omrknout někteří rodiče. Někteří se tu stavili už v úterý. Myslím, že jsme obstáli a že byli spokojení. Třeba nás příští rok pustí jet někam samotné. Zálesáci letos jeli a už potřetí. Udělali jsme si turnaj v Pogy, pak jsme jezdili chvíli na kolech a po obědě jsem si to rozdal s Pepou s Supersouboji. Byl to velký boj, nikdo z nás se nechtěl vzdát. Nakonec jsem vyhrál. Pak si dal Supersouboj Petr s Matějem, což vyhrál Matěj a Patrik s Ivem, což vyhrál Patrik.

     Šli jsme ven a v lese jsme hráli různé hry. Po večeři si to rozdali v supersouboji Matěj s Patrikem. Vyhrál Matěj. Já si zahrál Supernadílku a zítra si to rozdám s Matějem o celkové vítězství v Supersouboji. Supernadílka byla pořádná, ale aspoň bude mít Matěj zítra šanci. Udělali jsme si táborák na rozloučenou a spát jsme šli kolem půlnoci.

     V neděli jsme si zahráli s autodráhou. Kdo zrovna nejezdil, tak hrál superhry - Černého punťu a podobně nebo Kdo uhodil. Matěj a já jsme nehráli a šetřili jsme se na finále Supersouboje, které bylo chvíli po obědě. PO včerejší Supernadílce jsem to měl těžké, ale nakonec jsem vyhrál. Večer před odchodem domů jsem si dal další Supernadílku, což jsem slíbil, že udělám, když vyhraju. Moc se mi do toho nechtělo, ale slib se musí splnit. Byl jsme rád, když skončila. Sedm dní Stopařů taky skončilo a my se vraceli domů.

     Převzato z časopisu SKSK ČR Kamarád - http://kamarad.unas.cz